V minulých dílech jsme si popsali tremolo Fender Vintage z hlediska jeho funkčnosti, a zejména nadčasovosti ve vývoji pohyblivých kobylkových mechanik, vyjmenovali a popsali jsme si i základní varianty, ve kterých je momentálně vyráběno. Dále si zkusíme nastínit a pojmenovat dva základní mody, či chcete-li nastavení, ve kterých je toto tremolo na kytarách zpravidla používáno.
Ještě než se do toho ale pustíme, tak se chci lehce pozastavit nad kobylkovou mechanikou, o které jsem se zmínil na konci minulého dílu, a sice o tremolu Fender Deluxe Locking, osazovaném v 90. letech např. na kytary Fender American Deluxe Stratocaster. Jedná se o částečně raritní pákovou mechaniku, dnes poměrně těžko sehnatelnou (byla již stažena z výroby), která v sobě pojí vlastnosti jak klasického Floyd Rose, tak i původního vintage systému. I když se tento typ tremola v kytarách komerčně příliš nezabydlel, přesto je dodnes některými hráči preferován, vyhledáván a používán. Hlavním rozdílem je uzamykání (stisknutí) struny bez ukončovacího válečku pomocí tělísek přitlačených inbusovými šrouby (podobně jako u běžného Floyd Rose, ovšem bez dolaďovačů), čímž je zamezeno jakémukoliv nežádoucímu pohybu struny v tomto místě.
To má ve výsledku pozitivní vliv na celkovou stabilitu ladění (tento systém se používal zpravidla v kombinaci se zamykacími ladicími strojky na hlavě kytary a „válečkovým“ či „kuličkovým“ nultým pražcem). Tato výhoda je ovšem zároveň i jakousi potenciální nevýhodou, neboť to, že struna není vedena zespoda skrz blok tremola a následně lomena přes kobylkové kameny jako u vintage kobylky, způsobuje, že celkový zvuk obsahuje méně jiskřivého a cinkavého ataku v tónech, jakož i méně pověstného fenderovského „twangu“ (charakteristického tónového „cinko-nakváknutí“). Další nevýhodou jsou seřizovací šrouby ladění do poloh a výšky kamenů umístěné zespodu a zezadu tremola, což znamená, na rozdíl od vintage klasiky, komplikovanější přístup. Tato mechanika byla pravděpodobně vytvořena jako jakási „kompromisní odpověď“ a reakce na v té době velmi rozšířená klasická tremola Floyd Rose se zámky na krku (i samotný Fender je v devadesátých letech osazoval na několik svých modelů Stratů - např. Richie Sambora Stratocaster nebo Floyd Rose Classic Stratocaster). Celkově se ale tato varianta spíše neujala, neboť, co se stability ladění týče, vlastností klasického Floydu s dvojitým zamykáním struny a jemným dolaďováním nebylo víceméně plně dosaženo, a na stranu druhou chyběly jeho vintage zvukové vlastnosti. Jak jsme zmínili minule na konci, jednou z jeho výhod je stejná rozteč stavěcích šroubů, tedy záměna s vintage tremolem na dvou šroubech (a stejně i naopak) nevyžaduje žádný nevratný zásah do nástroje.
Příště pokračujeme.
