Jak bylo na konci minulého dílu naznačeno, dnes se pustíme do dalšího širšího tématu, a tím jsou kytarové snímače. Věnujeme se zejména kytarám elektrickým, máme na mysli tedy elektromagnetické snímače.
Pokud se podíváme obecně na princip funkce elektromagnetického snímače, tak je jeho funkce založena na pohybu vodiče (struny) v elektromagnetickém poli. Tím na koncích cívky, která je navinuta kolem magnetu(ů), vzniká slabý elektrický proud (signál), který je kabelem přes výstupní konektor přiveden na vstup zesilovače, kde je zesílen a dále zpracováván. První snímače takového typu se objevily již ve dvacátých letech minulého století.
Obecně je dělíme na dvě základní skupiny - singly (single coil, jednocívkové snímače), které proslavily zejména kytary Fender Stratocaster a Telecaster, a humbuckery (dvoucívkové snímače), které naopak na svých kytarách odedávna používá např. firma Gibson. Oba typy, jak obecně známo, mají svoje pro a proti. Singly mají průzračné a křišťálové výšky, využitelné zejména v čistých zvukových rejstřících, na druhé straně ovšem „trpí“ obecným problémem s rušivým brumem. Naproti tomu humbuckery právě díky svému zapojení brum eliminují, mají obecně silnější výstup, ovšem jistou daní jejich zapojení a vlastnostem jsou právě utlumenější výšky.
Každý z těchto základních typů si našel časem právě díky svým typickým vlastnostem svoje hlavní a nejběžnější uplatnění - zatímco humbuckery se „zabydlely“ zejména ve zkresleném zvuku - tzn. v rocku, hardrocku a metalu, singly jsou pro své zvukové vlastnosti využívány hlavně v lehčích stylech, kde zpravidla převažují čistější či ne příliš zkreslené zvukové rejstříky. Samozřejmě výjimky potvrzující pravidlo, navíc je na trhu spousta tzv. „mezimodelů“, jako jsou třeba minihumbuckery - snímač s vlastnostmi humbuckeru ve tvaru singlu, modely singlů eliminující brum, jako třeba Fender Noiseless, Lace Sensor atd.
Celkové zvukové vlastnosti každého snímače jsou do značné míry dány jeho konstrukcí - způsob vinutí drátu či jeho síla, počet závitů a síla návinu, dále pak materiál použitý pro jádra cívek, což můžou být např. slitiny železa, hliníku, niklu, kobaltu (AlNiCo) nebo např. ferit či v poslední době často používané keramické magnety. K základním a nejběžnějším technickým parametrům udávaným výrobci patří kromě materiálu magnetu také korekční zvukové vlastnosti (zpravidla obecná úroveň basů, středů, výšek) a taktéž úroveň celkové výstupní hlasitosti. Mezi nejznámější světové výrobce patří jistě značky jako DiMarzio, Seymour Duncan, co se týče aktivních modelů, tak na tomto poli se proslavila např. značka EMG, hojně používaná v metalových žánrech. Je spousta dalších, známých i méně známých výrobců, nejznámější tuzemský výrobce je zřejmě firma R. M. Pickups.
Příště se blíže podíváme na jednotlivé typy a modely snímačů.
