Minule jsme si nastínili možné problémy týkající se správné funkce pákového systému tremola Floyd Rose. Častokrát jsem slyšel od mnoha kytaristů používajících nástroje s touto mechanikou: „Ta moje kytara už je špatná a vůbec neladí, už by to asi chtělo jinou,“ a podobná prohlášení. Na tomto místě si zkusme říct, že někdy stačí vyřešit dílčí problém a nástroj může bezchybně fungovat dál a opravdu není nutné jej hned měnit za jiný. A začneme tedy přímo u samotného bloku tremola a zkusíme společně objevit, pojmenovat a najít řešení těch nejběžnějších „bolístek“, které se v praxi vyskytují.
Minule jsme si řekli, že nejčastější problémy bývají způsobeny nechtěným pohybem částí systému - přesněji těch, které se správně pohybovat nemají. Na bloku tremola jsou to tedy v podstatě všechny šrouby, vyjma dvou stavěcích, ve kterých se zaklesnuté tremolo cíleně naklání. Ty se sice za normálních okolností také nepohybují, ale nejsou jako jediné pevně utaženy (ještě se o nich zmíníme). Nejčastěji jsem se setkal s problémy u menších inbusových šroubů (menší klíč z příslušenství), kterými se ladí oktávy (polohy). Tyto šrouby totiž „tahově“ drží vlastní kameny se strunami, a když není tento šroub dostatečně utažen či je jeho závit přímo stržen, má kámen tendenci popojíždět směrem k hlavě kytary, tedy tam, kam jej táhne struna, která se tímto pohybem zároveň povoluje - podlaďuje. Často to dospěje až do stavu, kdy je šroub uvolněný a kámen sjede na poslední možnou úroveň, kde jej již drží závit vlastního šroubu (něco jako pevná zarážka). Pak se struna již sice víc povolovat nemusí, v tuto chvíli máme ovšem s největší pravděpodobností rozladěnou oktávu - máme ji výš, než by měla být -, viz minulé díly o ladění do poloh. Pokud je šroub volný poněkud výrazněji, může se při povolení páky celý kámen pohnout a při opětném navrácení se vychýlit do malinko jiné polohy, než byl, což zpravidla způsobuje menší či větší rozladění. Řešení je oktávu přesně naladit a šroub utáhnout, tedy v případě, že je závit v pořádku.
Pokud je závit stržený, pak je to již poněkud větší problém, i když dnes je již možné sehnat jak samostatné komponenty k pákovým mechanikám, tak i samostatné inbusové šrouby, které možná nebudou (např. v železářství) k mání přímo v požadované délce a bude pravděpodobně třeba si je řezáním zkrátit. Stoupání závitu bývá většinou jako u běžně prodávaných šroubů. Asi největší problém nastává v případě, že je stržený závit přímo v bloku tremola. Tam je poté řešením pouze příslušným závitníkem prořezat závit o hodnotu větší a použít i příslušný větší šroub.
Dalším šroubem v bloku tremola je dlouhý inbusový šroub (větší klíč, zpravidla stejný jako na utahování zámku), který tlačí na přítlačnou „kostičku“, která upevňuje - tiskne - strunu. Ten je třeba střední silou správně utáhnout, abychom konec struny příliš nedeformovali, nebo naopak aby nám ze sevření nevyklouzla.
Příště pokračujeme.
