Seřízeno, naladěno a nastaveno? - Čištění hmatníku a kytary před výměnou strun
Dnes se vrátíme dějově trošku zpátky, a to k soustavě činností souvisejících s výměnou strun. Ještě než se ovšem k samotné výměně a natažení nového potahu dostaneme, je třeba opět zařadit jistou bohulibou to činnost navazující, jak jinak, než na naši již minule zmíněnou hygienu. Pokud nechceme, aby hmatník našeho nástroje vypadal jako ten na obrázku (kdy při nasazení nových strun se tyto při hře mohou již přímo znečistit i takto velkými vrstvami nevzhledných usazenin - typu „kolomaz“), je pro to třeba něco ještě udělat. Konkrétně to, že před osazením celý hmatník a políčka mezi pražci hezky vyčistíme. Stačí nám k tomu obyčejný, nejlépe bavlněný nebo flanelový hadřík a kytarový polish (vyrábí ho různí výrobci z oblasti kytar a strun i včetně hadříku), můžeme v podstatě použít i leštěnku na nábytek (např. Pronto), která má podobné složení a účinky. Po nanesení leštěnky na hmatník opravdu dobře a pečlivě vyčistíme a vyleštíme všechna políčka i v těsné blízkosti pražců (třeba hranou nehtu pod hadříkem). U tmavých hmatníků to s množstvím leštěnky nepřeháníme, ebenové nebo palisandrové (rosewood) hmatníky většinou nemají povrchovou úpravu lakem a mají tendenci ji více nasát než světlé - převážně javorové (maple) hmatníky. Postup můžeme i víckrát zopakovat, dokud hadr „špiní“, je stále co čistit. Stejně tak následně nezapomeneme na ostatní lesklé a lakované části nástroje - tělo z obou stran, krk zespoda a hlavu z obou stran i mezi ladicími mechanikami.
Speciální pozornost věnujme prostoru mezi snímači, který je nyní (bez strun) dobře dostupný, nezapomeneme také na prostor kolem potenciometrů, kobylky a pickguardu. Kobylku a její segmenty pročistíme suchým hadříkem, můžeme podle potřeby lehce napustit či potřít jemným olejíčkem, kápnout jej můžeme do vodicích šroubů tremola, šroubků na dolaďování oktáv, kuličkových a válečkových nultých pražců, prostě všude, kde se něco otáčí a hýbe. Kromě vodicích šroubů tremola ale nenecháváme olej na povrchu a lehce jej setřeme hadříkem. Pokud tyto očistné činnosti, samozřejmě tedy v kombinaci s hygienou z minulého dílu, budeme skutečně zodpovědně provádět při každé výměně strun (pokud tedy nenastává jednou za tři roky :-)), nemůže k takové situaci jako na obrázku v podstatě dojít. Zároveň není špatné tu a tam zkontrolovat utažení důležitých šroubů a šroubků - např. šroubů připevňujících krk k tělu, ladicí mechaniky, matky kolem potenciometrů, jackové zástrčky apod. Předejdeme tím mnoha problémům, které bychom následně museli řešit při hraní. A věřte, že taková ztracená matka z jackové zástrčky v kytaře dokáže ve vypjaté atmosféře těsně před koncertem pěkně potrápit.
Za svou celou hráčskou éru jsem výše uvedeným čisticím postupem „naočkoval“ opravdu celou řadu svých spoluhráčů a všichni, pokud vím, uvedené činnosti související s výměnou potahu dodnes dělají. Mají tak své nástroje v pořádku a čistotě a nemůže je tak většinou překvapit nějaký větší problém. Zkusme si na uvedené postupy tak nějak zvyknout a přijmout je za své, troufám si říct, že nikdo do budoucna nebude litovat. Zabere nám to nejdéle deset minut našeho času, které se, dle mého, vyplatí do údržby nástroje investovat. Odměnou nám bude vůně, čistota, hezký vzhled a dobré ladění. Příště už přejdeme přímo k samotné výměně.
