Sekvencery XXIII - Workstationy (6) - závěr seriálu

Zmatky v pojmech a strýc Mario se (snad dočasně) loučí

Od časů biblického Babylonu jsou jazyky lidské rozrůzněny a zmateny, pojmy rozcupovány a tento věhlasný Hospodinův trest za pýchu člověčenstva, které si troufalo dosáhnout svou věží k nebesům, se promítá i do hudebně--technické terminologie.

Bůh se navíc evidentně rozhodl, že to znesnadní lidským tvorům nejen mezi jednotlivými jazyky, ale také uvnitř nich, když totiž dva dělají totéž, nenazývají to často tímtéž, a celý tento slavný zmatek je dovršen ještě napříč jazyky, když se například pro jednu věc používají názvy různé jazykové provenience. (V muzikantské češtině je to třeba dvojjediný pojem trombón – pozoun. První pochází z latiny a druhé z jazyka teutonského – ano, z němčiny. Někteří trombonisté-pozounisté si ovšem myslí, že se takto vystihuje rozdíl mezi nástrojem snižcovým a klapkovým, a to už je vyloženou třešničkou na dortu, který nám Jahve upekl za to babylonské rouhání). Známá je forróovská proklamace (dosahem snad srovnatelná s provoláním Mým národům Františka Josefa I.) o vhodnosti používání termínu syntetizér a zavržení slova syntezátor. Jak vidno, i v rámci našeho jazyka, nikterak rozšířeného, najdeme lingvistické ořešáky, toliko k nerozlousknutí. Jak potom s jazyky světovými a zejména s angličtinou, která zápolí s vlivy latiny, normanského jazyka, ale i galštiny (keltštiny) a jiných, a navíc je vystavena v důsledku svého celosvětového rozšíření mnoha vlivům geograficky zcela odvislým.

 

Nebudeme tady podrobně probírat terminologii jednotlivých sekvencerů a rozdíly, na které můžeme narazit, zmíníme je spíše obecně. Není nutné uvádět zde úplný rejstřík odchylek, tak jen pro představu, s čím je možné se potkat. Jednotlivé stopy jsou nejčastěji označovány jako tracks, narazíme však i na výraz channels. Zvuky bývají programs, voices či sounds. Obsah a systémy bank se různí (zcela jiné například u Yamahy a Rolanda, pozor na soundfontové banky, často obsahují jen několik nebo pouze jediný program, který může mít číslo 1, ale také jiné podle GM standardu). Přiřazení funkcí k MIDI kontrolérům by mohlo nést název Automate Knobs, častý je název MIDI Learn (malá poznámka – u některých sekvencerů se nahrává automatizace integrovaně přímo do stop, jinde – Cubase – je nutné zapnout funkci Write a pozor, aby byl zápis čten, taktéž nutno neopomenout funkci Read). Dále bych upozornil laskavého čtenáře na různá označení, kterými se provádí například račí postup – retrograde, reverse, horizontal flip. Podobně zrcadlový převrat – inverse, vertical flip. Augmentace může být označena jako half tempo, diminuce double tempo (to jsou ovšem jen dva nejběžnější případy, obojí lze samozřejmě provádět i jiným číslem, než dvojkou). Klasickým případem jsou pojmy mody a stupnice (modes//scales), na což můžeme narazit při transpozici, kde je nám nabízena současně se změnou tóniky i změna intervalového řazení (jiný typ tónové zásobnice – stupnice/modu). Také se s tímto lze potkat při výběru stupnice/modu u náhodného generování tónové struktury. Metodu modální transpozice jsem také použil k tomu, abych vyplodil malou rozlučkovou fanfárku, protože seriál o sekvencerech je u konce. Řekli jsme si toho dost a věru nerad bych se opakoval. Takže vám tedy přeji úspěchy a hodně potěšení i radosti pro vás i vaše okolí z muziky!

 

Jakkoliv se názvy funkcí a operací napříč jednotlivými sekvencery různí, spojuje je jedno – základy k editaci jsou běžné kompoziční operace, známé po staletí a po nějakém tom rozruchu a hledání se obvykle dojde k cíli.

Psáno pro časopis Muzikus