V posledních několika dílech jsme probírali, jak mohou muzikantům být užitečné mobily a tablety. Aplikace, které jsem doporučoval, se však hodí spíše pro přípravu skladby než pro záznam jako takový. Jaké tedy máme možnosti, pokud chceme být mobilní při samotném nahrávání? Seriál se sice jmenuje Sám doma, ale někdy je skvělé nahrávat někde jinde - ve zkušebně, na chalupě, dokonce i ve volné přírodě. Co k tomu potřebujeme? To se samozřejmě liší na základě toho, co, jak a v jaké kvalitě chceme nahrávat. V minulosti jsme hodně řešili to, jak si postavit domácí studio na základě laptopu. Ten však může být pro některé cestovatele stále ještě příliš velký. Ano, uznávám, vzhledem k velkosti a hmotnosti dnešních ultrabooků se to stává čím dál méně. Představme si ale, že se někomu notebook brát s sebou nechce, ať už k tomu má jakékoli racionální či iracionální důvody. Jaké jiné varianty se tedy nabízí?
Když jsem s domácím nahráváním začínal, existovala v podstatě jediná možnost - čtyřstopé magnetofony, které na dnešní poměry nebyly ani malé, ani lehké, ani vysloveně levné. V tomto ohledu dnes žijeme v úžasné době, protože technologie udělala ve všech zmíněných oblastech obrovský skok kupředu. Někteří staromilci ale možná stále ještě nejraději tvoří domácí „demáče“ pomocí nejrůznějších přenosných „studií“, tedy přístrojů, které teoreticky obsahují vše, co k práci potřebujeme. Dnes jsou samozřejmě digitální a omezení na čtyři stopy je běžné jen u těch nejmenších kapesních variant. Jaká je hlavní výhoda přístrojů typu portastudio?
Často mají skutečně zabudované vše potřebné, tedy i kondenzátorový mikrofon, nejrůznější vstupy, kytarové efekty včetně modelů zesilovačů nebo automatického bubeníka. Nemusíte nic instalovat, vše je pro vás přichystáno. Také mají podobná zařízení často větší množství fyzických ovládacích prvků, tedy nemusíte vše řešit přes dotykovou obrazovku či počítačovou myš. Lidé, kteří rádi kroutí knoflíky, si přijdou na své. V čem je tedy nevýhoda?
Především je diskutabilní jejich přenosnost, protože nejsou často o mnoho menší či lehčí než malý notebook. Mají přitom často maličké displeje, které se hodí k nastavování či kontrole parametrů, ale už ne např. ke střihu. Sice mi to trvalo, ale já osobně si zvykl na práci v softwarovém prostředí DAW jako je Cubase nebo Pro Tools, kde mi i ten nejmenší displej notebooku poskytne stonásobnou optickou kontrolu a komfort ve srovnání s „přenosným studiem“. Nejsem v tom asi sám, protože výrobci na podobné námitky zareagovali tím, že pokud chceme, většinu podobných přístrojů dnes s počítačem propojit můžeme, a dokonce je lze někdy použít jako ovládací panely pro DAW programy. To dává smysl, a přenosná „nahrávadla“ tak již nejsou jen produktem pro ty, kteří si na práci s počítačem nikdy nezvykli.
