Možná jste si všimli, že jednou za čas rád shazuji své vlastní rady. Jubilejní padesátý díl se zdá jako ideální příležitost pro takový „vlastní gól“. Moje dnešní rada proto bude znít: Netravte nahráváním a mixáží více času, než je nutné. Možná teď nevěřícně kroutíte hlavou. Tohle říká člověk, který nám každou chvíli doporučuje nejrůznější speciality a vychytávky, nad kterými je možné strávit nekonečné hodiny? Neprotiřečí si tak trochu?
Možná ano, ale jednou za čas je potřeba spadnout z oblaků zpátky na zem. To, že strávit mládí „vypipláváním“ nahrávek není zdaleka pro každého muzikanta, je mi jasné odjakživa. Obzvláště dobře jsem si to uvědomil nedávno, kdy jsem zasedl k obědu s Vláďou Švandou a Michalem Snížkem, dvěma hlavními pilíři tohoto časopisu. Shodli jsme se na tom, že i muzikanti mají život jen jeden a pokud cítí, že je jejich hlavní poslání tvorba, neměli by to přehánět s utápěním se v technických disciplínách. Obsah by přeci jen měl mít přednost před formou. Je lepší strávit večer prací na nové písni, nebo je přínosnější „kroutit“ parametry nějakého softwaru pro DAW? Můj názor je, myslím, zřejmý.
Snažím se tedy říct, že ti, které občas políbí múza, by se měli na nahrávání a mixování vykašlat a přenechat je jiným? Tak to zas ne! Konec konců, chceme-li nový nápad prezentovat někomu jinému, není vždy dobré spoléhat se na to, že si dotyčný domyslí, jak by to znělo, kdyby to znělo dobře. I když se jedná třeba jen o „demo pro kluky a holky z kapely“, je dobré, když má nahrávka určitou úroveň. Zvyšujeme tím šanci, že nám spoluhráči novinku „nehodí na hlavu“. Pro některé jsou navíc procesy skládání a nahrávání neoddělitelné. Takoví muzikanti skládají tím, že nahrávají. Co tedy myslím onou radou „netravte tím zbytečně moc času“? Stačí si vypůjčit z ekonomie zákon klesajících výnosů. Ten nám říká, že za určitých podmínek se s nárůstem určitého výrobního faktoru (např. počtu zaměstnanců) snižuje přínos každé další jednotky (v tomto příkladu každého dalšího zaměstnance). S prací na nahrávce je to podobné. Když budete např. na mixáži pracovat pět minut a posléze hodinu, po hodině bude „míchačka“ pravděpodobně mnohem kvalitnější. Mezi jednou a dvěma hodinami už bude rozdíl mnohem menší. Výsledek po třech a čtyřech hodinách se pak v mnoha případech bude lišit jen neznatelně. Zkuste být proto k sobě upřímní a buďte si vědomi toho, kde na křivce klesajících výnosů se v daný moment nacházíte. Opravdu je důležité věnovat mixáži další dvě hodiny? Často je zkrátka největší umění říct si, „tohle stačí“.
