V tomto díle našeho seriálu se vrátíme ke kořenům. Bude to taková moje osobní vzpomínka, protože Mike je pro mě vstupenkou do světa progresivního rocku a metalu a nevysychající studnicí inspirace. Pro někoho jiného může být první mezi progresivními bubeníky třeba Tony Williams,
Bill Bruford, John Bonham, Billy Cobham nebo Dave Weckl, ale pro mě navždy Mike Portnoy.
Úplně první skladbou, kterou jsem v tomto žánru slyšel, byl Panic Attack z alba Octavarium. Tu skladbu považuji dodnes za geniální a Mike na jejím nedlouhém podkladě vystřílel snad všechny triky komplexního bubnování, které do té doby existovaly. Neméně úctyhodná je pak závěrečná eponymní skladba alba čítající úctyhodných dvacet čtyři minut, kde jen intro zabírá délku tří standardních rádiových písniček.
Mike byl zakládajícím členem Dream Theater, kromě bubnování psal texty a příležitostně zpíval. Za jeho působení vznikla legendární alba jako Scenes from a Memory, Train of Thought nebo Systematic Chaos, která patří k tomu nejlepšímu z přelomu tisíciletí. Kondenzovanou genialitu, spontaneitu, komplexitu a energii Mikova hraní můžete vidět na živém záznamu skladby Instrumedley, která je složena z motivů skladeb ze všech těchto i dalších alb a pochází z živého alba Live in Budokan.
K poslechu: Dream Theater Instrumedley multi display (Youtube), Metropolis pt.1 (Dream Theater - Images and Words, 1992), Panic Attack (Dream Theater - Octavarium (2005), Paradigm Shift (Liquid Tension Experiment, 1998)
