Pravda, nebo lež? aneb Co všechno se může také přihodit aneb (Muzi)bulvárock - Nemám rád nízký prakťáky
A je tu další uvěřitelně neuvěřitelná story, která se v životě kapely dopředu prostě naplánovat nedá. Jistě třeba znáte tuhle situaci z festivalů: Má vystupovat dejme tomu osm kapel, vy jdete jako pátí, na každou skupinu je vyčleněno čtyřicet pět minut hraní a čtvrt hodiny přestavby. Celá akce začíná ve čtyři odpoledne, na vás vychází, že byste měli začít hrát okolo osmé. Přijedete tedy hodinu předem a zjistíte, že „se to nějak posunulo“. Většinou z důvodů, že kapely prostě nehodlají aspoň trochu dodržovat nastavený program. Takže nejen že půjdete možná až od deseti, pokud se zase něco nepokazí, ale musíte svůj set razantně zkrátit. Což naštve, zvláště když ten festival není za humny, ale vlečete se na něj pět hodin. Disciplinované kapely skloní hlavu, poslechnou a napraví neukázněnost předchozích souborů (donedávna jsme takoví byli i my), ti drsnější pořadateli pokývají hlavou, a pak si stejně odehrají svůj plánovaný set. Ovšem ti, kteří to už tedy nějak zkrátí, chtějí aspoň, aby se na jejich vystoupení, už tak krátké, nezapomnělo. Ovšem tak, jak se to povedlo Benu Moodymu z Evanescence... No...
Zrovna tehdy vydali svůj albový debut, který se stal trojnásobně platinovým a rozjeli se mj, i po nejrůznějších festivalech. Takže se ocitli i na akci v Austinu, kde hráli například i Godsmack, Seether a další. Protože se všechno posunulo, tak byla kapela vyzvána, aby svůj set zkrátila. Moodymu se to nelíbilo, ale co se dalo dělat. Rozhodl se ale, že jejich vystoupení musí být velké, dynamické, prostě super. A tak se při poslední skladbě rozběhl a chtěl přeběhnout jeviště. Zapomněl ale, že mu v cestě stojí prakťák, který nebyl nijak zvlášť vysoký - tedy dost přehlédnutelný. Moody o něj zakopl a přímo po hlavě to vzal do bicích. Přímo v té nejvypjatější části skladby Imaginary. „Porazil jsem i stojany na činely, jak jsem do toho vlítnul.“ Naštěstí technici kapely byli v pohotovosti, vytáhli ho z bicích, donesli (stále hrajícího) dopředu na pódium a rychle dávali dohromady bicí soupravu. „Snad to tehdy nikdo nezachytil na kameru, protože to bylo to nejtrapnější, co se mi kdy na pódiu stalo.“
