Pravda, nebo lež? aneb Co všechno se může také přihodit aneb (Muzi)bulvárock
Je to přece rock and roll...
Roku 1992 se světem valil putovní festival Lollapalooza, jehož jádro tvořily kapely Soundgarden, Pearl Jam, Red Hot Chili Peppers a také Ministry. Právě v tomto roce zažili Ministry, kapela, která byla jednou z určujících sestav, jež definovala nové pojetí industrial metalu, velký albový úspěch. Deska Psalm 69: The Way to Succeed and the Way to Suck Eggs získala v USA platinu a vystoupala na 27. příčku Billboardu. Takový úspěch už kapela nezažila, i když následné album dosáhlo do více anket - prodalo se ho ale jen čtvrtina z nákladu předchozího alba.
Zakladatel kapely, zpěvák a multiinstrumentalista Al Jourgensen se už na turné nudil a hodlal to něčím vylepšit. Nenapadlo ho nic lepšího, než že si na jedné zastávce koupil zábavnou pyrotechniku a nanosil ji do najatého autobusu, se kterým kapela jezdila od jedné štace festivalu ke druhé. Jenže spolu s nimi jel v autobuse i frontman Butthole Surfers Gibby Haynes a ten začal kolem sebe pohazovat malé petardy. Což Jourgensena inspirovalo, vzal celý balík pyrotechniky a zapálil dlouhou šňůru. Vlastně tím chtěl jen osazenstvo vyděsit. „Když začali všichni vyšilovat, tak jsem si řekl - no dobrý, tak to uhasím. Jenže...“ Jenže si neuvědomil, že zápalná šňůra byla vodě odolná (takže na to mohl plivat, jak chtěl) a jediným způsobem, jak to celé zastavit, bylo ustřihnout ji. Nikdo nůžky ale u sebe neměl.
„Zpětný ráz mne odhodil přes celý autobusu a všechny ty rakety uvnitř vyletěly a začaly hýřit všemi barvami. Řidič zastavil, my vylítli ven a řidič zavolal policii. Ovšem než ta přijela, tak všechny rachejtle pohasly. Jenže se z autobusu pořád valil ten dým. Policie pak přece jenom přijela a řidič na ně řval, aby nás všechny pozavírali, že jsme mu podpálili autobus. No a ten texaský policista obhlídl autobus, odplivl si žvýkací tabák a řekl řidiči - Hele, tohle není Mozart, tohle je rock and roll. Tak je zase nalož zpátky a vypadni z mý dálnice.“