„Předtím než jsem začal používat Voodoo Lab GCX Ground Control, byla moje sestava - jak to říct - prostě noční můra,“ prohlašuje Lee Malia, sólový kytarista britských metalcoreových Bring Me Horizon. Mimochodem, název kapely je odvozen ze závěrečné fráze kapitána Jacka Sparrowa z filmového trháku Piráti z Karibiku: Prokletí Černé perly...
„To byly všechny ty krabice, k tomu ještě přepínání k oběma hlavám - no, nebylo to lehký. Teď mi stačí, když jednou přepnu, a je to. Neznamená to ale, že nemůžu přepínat jednotlivé efekty, to tam jde taky. Proč bych to ale dělal, když to mám všechno nastavený a naservírovaný jak na stříbrným podnose?“
Donedávna používal na jevišti obě hlavy, ale v současnosti je Thunderverb záložním aparátem: „Thunderverb mi vyhovoval vlastně víc, zvukově mi víc seděl. Ale od dob, kdy jsem přešel na in-ear monitoring, zvolil jsem jako hlavní hlavu Rockerverb. Zvukově je to pro kapelu a zvukaře lepší.“
Malia nedá dopustit na Les Pauly: „Nejdůležitější část mé sestavy. Rozhodně. Na ně jsem vlastně i začínal a necítím potřebu zkoušet něco jiného. Zvuk, tón, prostě super. A stranou není ani ten fakt, jak vypadají a jak sednou, svou vahou. Výborně si i rozumí s hlavami Orange a zejména pak s distortionem Ibanez TS808 Tube Screamerem.“
Na své kytary natahuje „jedenáctky“ Ernie Ball, kde ale struna E o běžné síle .048, je nahrazena strunou (nebo spíše už drátem) .080: „To je taková moje tajná zvuková zbraň. Neviděl jsem moc kapel se strunou této síly. Přináší to ale skvělý zvuk, zvláště když si spodní C přeladím ještě níž. Výsledkem je silný, pevný, nepřeslechnutelný tón, který se skvěle doplňuje s ostatními daleko slabšími strunami.“
Obě kytary pak přelaďuje o dva tóny dolů, tedy do C, F, Bb, eb, g, c1.
