„Nikdy jsem nezkoušel hledat jenom jeden aparát, který by dokázal naplnit všechny moje představy o zvuku,“ hovoří o své sestavě Bonamassa, stále více a více známější osobnost bluesrockové kytary. „A tak jsem se pustil cestou spárovat k sobě vždy ty aparáty, které se mi zrovna líbí.“ Základem jeho aparátů je dlouhou dobu Marshall JCM25/50 Silver Jubilee. „Ostatní hlavy jsou určeny pro vždy určitý tón - ale Marshall, to je můj základ.“ Navíc, každá z dvojice hlav zní přes dvojici reproduktorů v bednách Category 5 4 x 12”, a to vždy u dvojice vertikální.
Bonamassa vlastní kolem sto šedesáti kytar. Vedle námi uvedených jsou to zejména Gibson ’59 Historic Tom Murphy Les Paul, Gigliotti GT, Chandler LectraSide, Fendery stratocastery a telecastery, Gibson Korina Flying V, Paul Reed Smith McCarty, Gibson Custom Shop Skylard prototype, Music Man John Petrucci signature, Music Man Steve Morse a další. Z akustických kytar si oblíbil Takamine Santa Fe, Gibsony J-45, 1958 Martin D-28, 1936 Gibson L-Century, 1965 Gibson Hummingbird, dvanáctistrunnou Breedlove a Yamahu LJX36C.
Totéž můžeme prohlásit i o jeho aparátech. vedle současného setu vlastní (i pro práci ve studiu) například Rock Custom Reverb Signature 1, Budda, Bogner Ecstasy, samozřejmostí jsou i hlavy a komba Marshall série Vintage, dále kombo 1984 Marshall Artist 30, 1964 Fender Concert...
Na své kytary natahuje struny Ernie Ball, sady o síle .012-.052 (oba Les Pauly), .012-.056 (dvoukrká Ernie Ball - ovšem 6/6) a .011-.052 (Gibson ES335). Snímače jsou většinou původní, ale na obou Les Paulech jsou nainstalovány Burstbuckery 2 (krk) a Burstbuckery 3 (kobylka). I ladění je většinou standardní, ovšem na dvoukrké kytaře je potah na barytonovém krku nadladěn o půl tónu, a to do C, F, ais, dis, g, c1.
