Legendární kytarista legendárních Kiss je na svou jednoduchou sestavu patřičně pyšný: “Nepoužívám všechny ty možné krabičky už jenom z toho důvodu, že mi vadí v pohybu na jevišti. A navíc, a to je hlavní, jsem přesvědčen, že čím míň toho dáváte svému signálu do cesty, tím lépe zníte. Nehledě na to, že čím méně toho používáte, tím menší je i možnost, že se něco pokazí. A taky - přes všechny ty vymoženosti -, když je příliš dlouhá a složitá signálová cesta, tak se z ní přece jenom něco ztratí.” Takže jediná krabice v jeho sestavě, Line 6 DL4 Delay Modeler, je v backstage u technika Rocca Monterossa. Frehley jde ve své snaze mít čisto kolem sebe až tak daleko, že nepřepíná ani kanály svých hlav: “I když ta možnost tady je, bylo by to pro mne příliš práce. Já se jen připojím a hraju.”
“Základ mého zvuku jsou Gibsony Les Pauly a Marshally. Jde o naprosto jasné a nekomplikované spojení, na němž se už víc vymyslet nedá. Řada mých kytarových vzorů, jako Jimmy Page, Jeff Beck nebo Eric Clapton, používala tuto kombinaci a taky je to na nahrávkách znát. A když do lamp pustíte trochu víc šťávy... To je ten správný rockový zvuk! A nad tím vším stojí moje prsty a můj styl hry. Nejsem školený muzikant, takže celá moje technika zvuku je v rukou.”
Zajímavostí pak je, že v této sestavě má na obou fullstacích položeny makety Marshallů, které mu vyrobil baskytarista Anthony Esposito.
Na své kytary natahuje struny Dean Markley Blue Steel, sady o síle .010-.052. Hlavní a druhou kytaru má podladěnou o půl tónu, takže výsledkem je Echar1, A char1, d char1, g char1, b, e char11. Třetí nástroj, Gibson Les Paul Standard, je přeladěn do dropped-D ladění a celý potah je zároveň podladěn o půl tónu: D char1, A char1, d char1, g char1, b, e char11.
