Tento komerčně velmi úspěšný klávesista, skladatel a zpěvák je projevem, schopnostmi i tvorbou blízký Steviemu Wonderovi. V melodických linkách užívá stejně jako Stevie melismatických ozdob, jež činí tyto skladby jen obtížně reprodukovatelné (týká se hlavně transkripce do not). Ačkoli se jedná převážně o melodie, jejichž základem je zpěvný diatonický motiv, Frankova neustálá oscilace kolem tónu působí dojmem virtuózní linky (viz píseň More than Friends nebo cover verze slavné Golden Lady). Za jistý autorský „podpis“ lze považovat oblibu v lomených akordech postupujících po terciové chromatické příbuznosti. Při sóle rovnoměrně rozděluje síly mezi opracovávání motivu a charakteristické klávesové riffy. Skladby spojuje velmi vyspělá jazzová harmonie, zvuk kláves Fender Rhodes však tyto vyjadřovací prostředky dokáže sdělit i běžnému posluchači, jehož na prvním místě zaujme atmosféra písně. Některé nahrávky znějí, jako by byly pořízeny před třiceti lety (zvuk bicích s nezbytnými perkusemi, analogový Wurlitzer i celkové Motown aranžmá skladby ponechává maximum prostoru pro sólistu).
Spolupracoval s ikonami jako Prince, Chaka Khan, Teddy Pendergrass, Teena Marie. Již Frankovo první sólové album Love Stories zapůsobilo jako blesk z čistého nebe. Před třemi lety vydal album A Tribute to the Masters, jimiž vzdal hold hráčům, kteří ho nejvíce hudebně ovlivnili - Chickovi Coreovi, Georgeovi Dukeovi, Russelovi Ferrantemu, Joeovi Sampleovi, Herbiemu Hancockovi a Ramseyovi Lewisovi.
Z desek doporučuji zejména výše zmíněné album Love Stories (2000), Straight from the Vault (2005), A Tribute to the Masters (2006), DVD Live in Atlanta (2007).
Klávesy: Wurlitzer, Fender Rhodes, nedá dopustit na akustický klavír Korg Triton Studio (generuje zvuky na principu matematického modelování, kladívková mechanika, vynikající profesionální nástroj po všech stránkách).
