Jestliže jsme hrdinu předešlého dílu - Jonáše Hellborga - označili jakožto typa notně progresivního, tak Michaela Manringa můžeme směle zařadit mezi naprosté dobrodruhy a novátory. Je proslulý svým naprosto nekonvenčním přístupem. Vybavte si jakoukoli hrací techniku - slapping, tapping, strumming, plucking, s flažolety, bezpražcem nebo e-bow, a v kterékoli se pohybuje jako ryba ve vodě. Čím ale je nezaměnitelný, je jeho vlastní systém alterovaného ladění pomocí speciálních mechanik, kdy je schopen u jednoho jediného nástroje využít až sto variant.
Narodil se roku 1960 ve Washingtonu. První profi angažmá a zároveň prostor pro své sólové výlety dostává u Michaela Hedgese, později se setkává s bubeníkem kapely Primus Timem Alexandrem a kytaristou Alexem Skolnickem a věnuje se sólové dráze (výborný počin Thong z roku 1994) nebo například projektům Attention Deficit nebo Yo Miles!, inspirovaným davisovskou fúzí 70. let. Déle spolupracoval například s Scotty McGillem a Vic Stevensem, Steve Morsem nebo Davidem Cullenem.
Jeho jméno je úzce spjato s nástroji značky Zon. Zejména Zon Legacy 10, Zon Elite 10, Zon Custom Zonus/Hyperbass Hybrid, Zon VB4 Prototype, Zon Fretless Hyperbass. Za nástroje jiných výrobců můžeme jmenovat PRS Fretless nebo Music Man Fretless s extra light ostruněním (při výběru značky dává přednost D`Addario XL). Z efektů si oblíbil procesor Boss VF-1 a z aparatur například kombo SWR Baby Blue.
