Jakožto absolvent Berklee College of Music "začínal" ve vyhlášeném klubu Baked Potato, kde si velice rychle vybudoval pověst muzikanta schopného zahrát, jak u nás říkáme, "od Bacha po Vlacha". Prudký zlom v jeho kariéře nastává někdy v roce 1995 nástupem k Alanis Morissette. Jeho jazzoví parťáci se sice trochu zlobí, ale Chris jde za hlasem svého srdce, a tak ho můžeme zaregistrovat třeba po boku Tomyho Lee a jeho Method of Mayhem, společně s krátkodobě znovuzrozenými Jane`s Addiction nebo nejčerstvěji v Panic Channel.
I když, jak sám tvrdí, veškeré vybavení využije tak z deseti procent a nejraději si vystačí s zapojením basa/drát/kombo, je připraven očividně na ledasco. Nejčastěji je k zastižení s klasikou v podobě Fender Precision (ročníky `58, `59, `60) a Fender Jazz Bass (`62, `66). Dále můžeme jmenovat Fender Custom Shop se snímači Basslines, dva modely Lakland Bob Glaub signature, čtyři Sadowski Jazz Bass (dvě čtyřky, dvě pětky) a například bezpražec Rob Allen 4 opět s Basslines snímači a La Bella potahem. Také vlastní celkem slušnou sbírku lubovek, za všechny jmenujme alespoň Lakland hollowbody 4, Epiphone Jack Casady Bass, Hoffner hollowbody, Gibson EB-2, Guild 85 a Starfire nebo El Capitan acoustic bass. Komponenty v jeho efektovém racku jsou seřazeny následovně - stabilizátor Furman Power, dva zesilovače Aguilar DB 750, špička mezi kompresory Empirical Labs Distressor, ladička Korg TDR-1, od Line 6 Echo Pro, Mod Pro a Bass Pod Pro. Spousty dalších stomp efektů (oktávery EBS OctaBass, Boss OC-2, MXR M-88, modulační Roland Jet phaser a Carl Martin stereo chorus, kreslítka MXR M-80, Budda Phat Bass tube, Z. Vex Wooly Mamooth, Prescription Electronic Depth Charge, obálky Musictronic Mu-Tron III, Electro-Harmonix Q-Tron a DigiTech Synth Wah) ovládá systémem od Digital Music Corp. Boxy používá Aguilar, a to dva GS 412 4 x 12".
