Na konci minulého dílu jsme se zmínili o velmi důležité disciplíně - transkripci, lidově řečeno „stahování“ nahrávek. Dnes si k tomuto tématu řekneme víc a tentokrát se obejdeme bez zvukových ukázek i bez obrázků. Transkripce patří mezi nejrozšířenější aktivity studujícího hudebníka. Především u jazzmanů jde o plnohodnotnou samovzdělávací metodu, která přináší mnoho výhod a pomáhá procvičovat několik věcí zároveň. Pro hudebníka by mělo být samozřejmostí, že dobře slyší. Systém, kterým se u nás vyučuje hudba, je však od začátku silně navázán na hudební teorii a řekněme spíše „vizuální“ stránku. Děti se odmala učí intervaly a noty. Často tak dochází k tomu, že brzy přestanou svůj hudební sluch rozvíjet. Důkazem je množství studentů konzervatoří, kteří rozeznávají pouze durovou či mollovou tóninu, maximálně dominantní septakord. Je to podobné, jako kdybychom viděli jenom tři barvy. Lidský sluch ale může rozpoznat mnohem víc. A v hudbě, kde není nic schovaného, lze mnohé odposlouchat a učit se z toho.
Obrovská výhoda transkripce je právě procvičování hudebního sluchu, ale nejen to. Taky pomáhá zlepšovat hudební paměť, rozvíjet techniku či schopnost zapisovat noty. Je ohromná škoda, když se někdo hudbě věnuje půl života, a není schopen si bez not zahrát jednoduchou písničku. Mnozí amatérští hudebníci (pianisti, kytaristi...) dovedou s pomocí několika základních akordů zahrát mnoho populárních písniček. Transkripce v podstatě není nic jiného, stačí jen vědět, jak na to, a mít trpělivost a vůli. Je to přirozené a v podstatě jednoduché. Pokud se člověk touto aktivitou nějaký čas zabývá, jeho sluch se zlepšuje. Představitelé raného jazzu často neuměli číst a psát, takže o notách či hudební teorii nemohla být ani řeč - přesto hráli. Učili se poslechem, hodně improvizovali a v určitém smyslu byli svobodnější než vzdělaní hudebníci.
Co stahovat
Stahovat můžete opravdu mnoho věcí. Melodii, basovou linku, harmonii, sóla i celé aranžmá. Potřebujete jenom zařízení, které přehrává hudbu, nástroj, tužku a notový papír. Stahování je vlastně mnohonásobný koncentrovaný poslech. A díky němu dokážete postupně v hudbě odhalit detaily, které nejsou slyšitelné napoprvé, což vede k hlubšímu porozumění. Důležitý je samozřejmě správný výběr. Pokud vás zaujmou skladby konkrétních autorů, vyhledejte i další jejich díla - získáte tak o jejich rukopisu ucelenější obraz a odhalíte jejich charakteristické vyjadřovací prostředky (je to podobné, jako když vás nadchne knížka třeba od Hemingwaye - s chutí si pak chcete přečíst i další). Takto se dá objevit hromada zajímavého materiálu a člověk není odkázaný na noty, které často nejsou jednoduše dostupné. Materiál ke stahování vybírejte tak, aby nebyl mimo dosah vašich technických možností. Základním kritériem je samozřejmě váš vkus. K nejdůležitějším věcem patří naučit se zpívat to, co chcete stáhnout. Základním předpokladem jakékoliv improvizované hudby je schopnost hudebníka zahrát na svůj nástroj to, co slyší. A zpívání tomu velmi pomáhá. Naučte se však při poslouchání vnímat různé další věci. A udělejte si o tom poznámky. Poslouchejte znovu a znovu a pokaždé se koncentrujte na něco jiného. Zjistěte, jaká je forma písničky, a naučte se ji. Koncentrujte se na charakteristické figury a riffy. Sledujte basový part, melodii, harmonickou strukturu, figurace a výplně, nástrojové obsazení, instrumentaci, komunikaci spoluhráčů atd. Skvělým tréninkem je pak také střídat různé styly - po basové figuře ve funky přejít k rockovému kytarovému sólu a potom třeba k transkripci jazzové sólo piano balady.
A v neposlední řadě je velmi důležité naučit se stahovat (resp. dobře si zapamatovat) tempo skladby. Zejména pro případy, kdy hrajeme sólově či např. začínáme hrát písničku sami (tedy udáváme tempo i zbytku kapely), je tento druh paměti důležitý. Známe mnohokrát z praxe, že spousta okolních subjektivních, ale i vnitřních vlivů nás může „rozhodit“ natolik, že dáme tempo na koncertě úplně jinak (výrazně pomaleji či většinou rychleji), než by mělo správně být. Dobrou praxí tedy je poslechnout si několikrát jednu skladbu (jejíž tempo se nemění) a zkusit si zapamatovat a nějakou chvíli stále opakovat její tempo. Po chvíli opět zkontrolovat poslechem. Ještě těžší je střídat dvě (tempově kontrastní) skladby a po poslechu druhé si zkusit znova vzpomenout na tempo té první. Opět zkontrolovat, atd.
Stahování melodií a harmonií
Dlouhé melodie či improvizovaná sóla je potřeba stahovat po krátkých frázích (třeba dvoutaktích či čtyřtaktích). Jednotlivé úseky potom postupně spojovat a spolu se zpíváním současně zkoušet hrát. Doporučujeme naučit se zpaměti (s pomocí zpěvu), poté ho zahrát s nahrávkou a až nakonec zapisovat do not. Když se fráze učíte rovnou hrát, cvičíte zároveň i frázování. Můžete samozřejmě zapisovat hned, ale při cvičení pak více spoléháte na čtení not než na vlastní paměť a to je jiná disciplína.
Nemusíte stahovat nekonečně dlouhá sóla plná rychlých běhů a efektních postupů. Spíš se zaměřujte na kratší celky a stáhněte si třeba pět kratších stylově odlišných sól (od různých pianistů). Nahlédnete jim tak pod ruce, všimnete si, jak fráze umisťují, jak pracují s pauzami, s výstavbou, u každého pianisty se budete zabývat jiným typem frázování, a takové samostudium je často hodnotnější než třeba drahé soukromé lekce se slavnými muzikanty. Neomezujte se však pouze na stahování pianových sól a témat. Věnujte se i jiným nástrojům - zacházejí totiž s melodiemi jinak. Mají rozličné výrazové prostředky, které pro vás mohou být inspirativní (třeba možnost hrát dlouhé či rychle opakované tóny).
Pokud se dostanete k problému, že vám nejde stáhnout rychlý sled not, identifikujte výšku první a poslední noty dané fráze a jenom je správně rytmicky umístěte. Nezdržujte se a zbytečně nevyčerpávejte své síly. K problematickým místům se lze vrátit a dořešit je později, jde především o celek.
Stahovat harmonie je o něco náročnější. Výhodou je znalost různých typů akordových sazeb (tzv. voicings) a harmonických postupů. Začátečníkům doporučujeme zabývat se jednodušším materiálem, především však dbejte na to, abyste správně identifikovali nejnižší tón (bas) a nejvyšší tón (soprán). Harmonie se nachází někde uprostřed tohoto spektra a kombinováním různých možností brzy najdete přesný, anebo velmi podobný tvar.
Pomůcky
Je velmi vhodné snažit se o stahování v reálném čase. Čím více toho zvládnete bez zpomalování, tím lépe a poctivěji bystříte svoje smysly. Někdy to bez ale pomoci opravdu nejde a dnes naštěstí máme k dispozici prostředky, které nám pomáhají pracovat efektivněji. Ještě nedávno však nebyly tak jednoduše dostupné. Před několika lety byl součástí povinné hudebníkovy výbavy walkman. Stahovalo se z kazet, později z CD a minidisků. Dnes je samozřejmostí počítač a sofistikovaný software. Není ale nic otravnějšího než mnohokrát vracet skladbu o několik sekund zpět pomocí myši. Programy a aplikace určené k tomuto účelu obsahují mnoho šikovných utilit. Skladbu můžete rozdělit na menší části (třeba po taktech) a pak jednoduše smyčkovat, zpomalovat, zrychlovat, transponovat, zapisovat si poznámky, přehrávat. Mezi oblíbené programy tohoto typu patří Transcribe (dostupný na všech platformách). Dobře ale k tomuto účelu slouží i další programy, které jsou primárně určeny na práci s audiem. Mnoho šikovných a cenově dostupných variant je i mezi aplikacemi pro tablety a smartphony (Capo, AB Loop, Practice Pro, Slow Down Music). Vyzkoušejte několik demoverzí a vyberte si pro vás nejvhodnější možnost, která bude vyhovovat způsobu vaší práce.
Závěrem vám už tradičně přejeme dostatek trpělivosti, pevné nervy, ale hlavně mnoho inspirativních nahrávek, které vám pomůžou rozvíjet vaše muzikantské schopnosti...
