Zkusím zaplnit pár čísel popisem datových formátů digitálního zvuku (anglicky I’ll try to fill up some issues with the description of data format of the digital sound) a začnu tím nejprofláknutějším (the most hackneyed), čili mp3 čili oficiálně MPEG-2 Audio Layer III. Vynechám pindy (piffles) o tom, že formát vznikl ve Frauenhoferově ústavu pro mediální komunikaci v německém Ilmenau prací lidí okolo Karlheinze Brandenburga okolo roku 1989. Taky vynechám, k čemu jsou ostatní datové protokoly pro kódování digitálního audio a video Motion Picture Experts Group (MPEG). Od čeho máte Wikipedii? (Try Wikipedia, guys!)
Klasicky kódovaná (conventional coded) mp3, když si zobrazíte její hexadecimální výpis (hexadecimal dump), začíná číslem 255 čili hexadecimálně vypsaným bytem FF čili všech 8 bitů je na úrovni 1. Taky nejvyšší 3 bity (3 most significant bits - MSB) v následujícím bytu jsou jedničkové.
Dva bity pod nimi (two bits lower) 3. a 4. kódují verzi audio následujícího kódování: 00 neoficiálně čili zatím mimo normy znamená verzi 2.5, kód 01 se zatím nepoužívá (not used by then), bity 10 znamenají MPEG ve verzi7 2 podle normy (by standards) ISO/IEC 13818-3 a kód 11 značí MPEG ve verzi 1 podle ISO/IEC 11172-3.
Další 2 bity ve 2. bytu souboru mp3 kódují, o kterou jde datovou „vrstvu“ (data layer), tedy pokročilost kódovací psycho-akustické komprese (forwardness of the psychoacoustical data compression). 00 je zatím bez využití, 01 značí vrstvu III (layer III), kód 10 vrstvu II (layer II) podle normy ISO/IEC 13818-3 a kód 11 vrstvu I podle normy ISO/IEC 11172-3. Nejnižší bit (the least significant bit - LSB) ve 2. bytu záhlaví je bit udávající, jestli se soubor smí kopírovat, či ne.
Věc je ještě zamotanější (even more confused) tím, že soubory mp3 někdy v sobě ještě nesou informace o interpretovi, názvu skladby, albu a podobně. A tyto informace jsou normalizovány dvěma způsoby (are normalized two ways). Kratší verze číslo 1 je umístěna na konci souboru až za muzikou, obsáhlejší verze 2 je na jeho začátku. Soubor pak začíná písmeny „ID3“, tj. hexa-kódy 49h 44h a 33h čili čísly 73, 68 a 51 a výše popsané záhlaví je v souboru až o 4 kilobajty dál.
