Mixy, které bychom měli znát! XV. - Perhaps Love aneb ... a jestli ne, tak jsme v prd.li!

Originál/kdo: John Denver a Placido Domingo

Kdy: 1980

Co: Perhaps Love

Česká verze/kdo: Peter Dvorský a Karel Černoch

Kdy: 1986

Motto: Paradoxem moderní turbulentní doby je, že obsahuje některé naprosto neměnné konstanty!

Řekli jsme si, že je snadné vybírat dobou prověřené perly. Proč tedy nešlápnout do méně vonných ingrediencí? Ale i zkusit přijít na to, kde hnije zakopaný pes.

Aranžér

Když drahá dává vale

1981 vychází tenoristovi Placidu Domingovi LP Perhaps Love. K překvapení všech na něm zpívá duet s country zpěvákem Johnem Denverem. Ten napsal hudbu i text. Slova jsou reakcí na jeho životní situaci, blížící se rozchod s manželkou: If I should live forever, and all my dreams come true, my memories of love will be of you... (Kdybych měl žít navěky a všechny sny se mi splnily, vzpomínky na lásku budou o tobě...) Song má posluchačský ohlas, provází jej ale ostrá odborná kritika.

Kde udělali soudruzi z USA chybu?

Je legitimní, že různé žánry vytvářejí fúze. Spojení intimního folku s vypjatým operním témbrem však nefunguje prvoplánově. Oříšek! Jak jej rozlousknout? Uznávaní mistři to řešili například tak, že nesourodé barvy stavěli do protikladu - blok s měkkým nástrojem (spodní rejstřík flétny) proti bloku s instrumentem ostrým (trubkou). Spolu je nenechávali současně (heterofonně) hrát - ostrý nástroj vždy měkký přebil. Sáhli po tzv. komplementární struktuře - měkký valér do pauz.

Dva (h)opulentní stréci (h)o křeholkách ve sklépku pějó!

O pět let později píseň přebírá Peter Dvorský s Karlem Černochem a posouvají ji o několik „levelů“ výš k nebesům. Zřejmě největší blamáž je navozena vícevýznamovým textem (jinak šikovného Zdeňka Rytíře). V okamžiku, kdy je spojen s  plnoštíhlými interprety vyššího věku, máme my jízliví posluchači s bujnou fantazií problém udržet asociace na uzdě. Spojení „... kde z kamenného džbánku mladé víno nalévám...“ nebo  „... neví, co já vím...“ v nás zapaluje vidiny, že rubrika Kriminální ústředna pátrá je muší vahou.

„... li“ není „... ľííí“

Korunu nasazuje výslovnost Petera Dvorského. Měkká „i“ po l na konci slov (např. zmýlili) slovensky změkčuje a prodlužuje, vnáší tak do češtiny cizorodý prvek. A ten je nepatřičně cítěn jako deviace (chlap změkčující hlásky = t..louš). Není divu, že díky verši „... to je láska p(š)íteli...“ si část diváků duet promítla, předpokládám, že do nežádoucího komického spojení - pár z mosteckých tepláren. A že kreativci dotvořili „... a jestli ne, tak jsme v prd.li“.

Špeky - i +:

1.- Pomodoro (koso)čtverec A, F#mi, D, E hanba komentovat, mírně jej vyváží prostá moll sekvence C#mi, F#mi.

2.- Vyhrávka s vánočními elektrické zvonky a elektrická kytara s flangerem přesně reprezentují socialistické televzní aranžmá 80. let (a hodně smyčců, aby měl orchestr práci!).

3.- Text nectí češtinu - převrací přízvuky.

4.+ Pánové umějí zpívat, navíc Dvorský s přehledem dává f#1 - viz Obr. 1.

5.+ Tím, že je v dvojhlase položen Černochův vokál vespod, jej průraznější Peter tolik nepřekrývá.

6.+++ Musím si pořídit pullovers, jaký mají oba Mistři na televizní nahrávce, jsou cool!

Po bitvě každý králem

Je lehké chytračit a nebýt v kůži interpretů. Tenhle „fault“ však nevidím jako hlavní chybu zpěváků, ale týmu a především producenta a režie. Jsou tu všichni od toho, aby interprety upozornili, že se výsledek míjí se záměrem. Některé chyby šly odstranit na place (výslovnost), jiné přepsáním a přetočením (text). Od toho se točí dema nebo více verzí. Proto je důležitý odstup a autocenzura. Je však otázkou, zda byl v (nejen) socialistickém televizním  „show businessu“ na podobné vylomeniny vůbec čas.

Jak cítí kanál za Kanálem?

Udělal jsem mezi kolegy z Anglie testík: Kterou z verzí vnímají jako horší? K mému překvapení to skončilo 0 : 0. Americkou verzi berou jako vtíravou a servírovaný mač s Domingem zbytečným. Česká jim ale nepřipadá o nic horší (nejsme vůči mateřštině příliš šovinističtí?). Ale shodli jsme se na otázce, proč Černoch s tak skvělými soulovými dispozicemi vstupoval do projektu, co už pět let nesl pečeť kýče?

Zvukař

Olej a vodu nesmícháš

Podíváme se na zpracování 3. sloky obou verzí.

Základy

Stojí na elektrické base (Center) s tlumenou barvou, nemaskuje tudíž ostatní nástroje. Bubínek (Center) lehce rytmizuje štětkami, zatímco Velký buben (Center) je spíše tušen.

Doprovody

sestávají ze dvou akustických kytar umístěných po krajích (100% L a 100% R). Pravá je mírně upozaděna, zřejmě aby vynikla vzdálená Zvonkohra (60% R), která obě kytary střídmě doplňuje. Vstup do sloky uvozují široké smyčce (90% L-90% R), které se opět vnoří v 5. taktu, aby v posledním taktu sloky připravovaly své sólo.

Sóla

tu zastupují dva zpěvy. Denver je mírně vlevo (5% L) a Domingo naopak lehce vpravo (15% R). Hlasitostně jsou zpěvy celkem srovnány, ale barevně se příliš nepojí.

Prostory

tvoří přirozeně znějící hall, v němž jsou hlavně smyčce (zřejmě nahrávací prostory) a Zvonkohra. Mírně jsou jím okořeněny zpěvy a lehce i kytary.

Špek 1: Neřešitelná disproporce v barvě, potažmo hlasitosti, zpěvů je dána odlišnou technikou zpěvu. Domingo má hlasitější a znělejší hlas, proto musí být zeslaben.

Špek 2: V ukázce jsou použity dvě verze zpěvů, které se dělí v 9. taktu. Předěl prozradí (kromě timingu, nasazení a barvy) změna hlasitosti a mírný skok vlevo v umístění obou hlasů.

Základy

Česká verze je pojata poněkud odlišněji. Bicí hrají paličkami. Bubínek přes ráfek je doplněn lehce Hi-Hatkou a temným Velkým bubnem (vše Center). Závěrečný break je podpořen Tomem 2 (25% L). S bicími souzní Basová kytara (Center) s neostrým zvukem, aby nemaskovala doprovodné nástroje.

Doprovody

Elektrická kytara (90% L) je obohacena lehkým flangerem, který ji zakulacuje. Na druhé straně rozebírá akordy ve vyšší poloze Akustická kytara (90% R). Obě kytary spojuje silně efektovaný Syntezátor evokujicí sladké zvonky (40% L-40% R).

Sóla

Oba sólové zpěvy jsou umístěny uprostřed (Center - na obrázku z důvodu přehlednosti vyoseny). I tady se stejně jako v anglické verzi objevuje zákonitá disproporce mezi znělým belcantem Dvorského a lehkým tremolem Černocha.

Prostory

jsou kamenem úrazu postprodukce. Pěkný barevný hall (bohužel mono), do nějž jsou puštěny sólové zpěvy, je nesmyslně umístěn na pravé straně (90% R), odkud zbytečně poutá pozornost. Na druhé straně není ničím vyvážen.

Ping-pong echo 100 ms (100% L-100% R) pomáhající vytvořit prostor syntetickým zvonkům je bohužel aplikováno i na MB; úsečný ráfek je tedy nerytmicky opakován ostře vlevo a pak vpravo.

Špek 1: Díky silnému hlasu Dvorského se nepříjemně prozrazuje malý prostor se špatnou akustikou, v němžž byl zpěv natáčen.

Špek 2: Ping-pong echo je blíž než obě doprovodné kytary a tvoří nejširší element stereobáze.

Špek 3: Kontaktně snímaný MB je pocitově blíž než Dvorského zpěv zpívaný dál od mikrofonu.

Závěr

Zatím co americká verze se tváří zvukově kompaktně, česká verze je poznamenána zvukařskými hrubkami. Rozpačitost české mutace ještě zdůrazňuje pomalejší tempo a nepříliš zdařilá aranž. Nevyváženost nesourodých hlasů je bohužel neřešitelným problémem obou.

Aranžér

Je to lásky manifest

Naivně jsem si myslel, že po dvaceti sedmi letech bude jasné, z čeho jsou formováni hudební trpaslíci. Když si však projdu komentáře na YouTube, žasnu! Pro zajímavost vybírám několik a doplňuji je svými: ... jeden z fakt dobrých českých hudebních počinů... kouzelný duet, až jsem zaslzela... hezká píseň, u které je důvod brečet (yáá pláči) ... krásně mrazí po zádech a dech se zastavuje... je vidět, že to mají „najetý“ a užívají si to (yáá, zvláště po 22 hodině) ...vždy mi naskakuje husí kůže, geniální... všude mi stojí chloupky!!! (i mně stojí... ty chlupíky!).