Mixy, které bychom měli znát! VII - Ej, padá rosenka aneb zahrajte mi na cimbále

7. Mixy, které bychom měli znát!

Ej, padá rosenka aneb zahrajte mi na cimbále

Motto: Cesty jsou různé, cíl stejný.

Kdo: Blue Effect

Co: LP Svitanie

Kdy: 1977

Kde: Opus studio, Pezinok

Aranžér

Uchopit národní píseň v žánrech folklóru blízkých, natož vzdálenějších, není jednoduché. Kapela může snadno sklouznout k tomu, že vyprodukuje pozlátko. Vždyť je to tak snadné, lidovku přece každý zná a rád při vínku zazpívá!

V roce 1977 se personálně překopaný M Efekt vydává do studia Opusu v Pezinoku, aby nahrál album Svitanie. Mimo jiných se pouští do moravské i slovenské Ej, padá, padá rosenka.

Leo Bélovo čisté sčasování

Ikona vážné hudby čerpající z folklóru, Leoš Janáček ve své době prosadil vlastní „recept“ - sčasovku. Zjednodušeně šlo o bublající figury násobně hustší než protější téma v dlouhých hodnotách (např. triolové dvaatřicetiny proti půlkám). Docílil tím většího kontrastu a napětí mezi hlasy. Mimochodem tato technika přesně zrcadlila jeho temperament - dokázal se z klidové polohy v mžiku rozvášnit a během zlomku (s)času vychladnout.

Rovněž maďarský folklorista a komponista Béla Bartók oplýval řadou originálních „patentů“. Patřila mezi ně tzv. intervalová čistota bloků. Znamenalo to, že vrstva byla složena jen z jednoho druhu intervalů - ať šlo o melodie, např. zkonstruované z kvart nebo harmonie, kdy byl melodický obrys veden libovolně, avšak souzvuky složeny pouze z v2, m3, v3 apod. Proč takto? Inu vnitřně jednotný blok se vyznačoval konzistentní chutí a vůní.

Podíváme-li se na vstupní triolové entrée M Efektu, obě techniky tam objevíme! Syntezátorová vyhrávka je složena ze stoupajících kvint (podbarveny žlutě) a klesajících inverzně příbuzných kvart (oranžově) - viz Obr. 1: Úvod A. Intervalovou čistotu dodržuje i kytara, pro změnu zachovávající terciové kroky (modře). Celý blok A tak drží architektonicky pohromadě. Motiv stoupajících kvint se později stane stěžejním v instrumentálních pasážích.

Navíc laufy tepají v drobných hodnotách - šestnácti triolách odrážejících se od portamentových čtvrtek později nastupujícího zpěvu. Sčasování je zde jasně zřetelné - skladbu jak rozhýbává, tak uklidňuje.

Sex... ta dórická...

Abstraktní triolový blok A se zklidňuje a přechází do kadence písničky samé, v úvodu B variované kytarou. Při harmonizaci ctí M Efekt aiolský terén, zcela se vyhýbá případné durové dominantě. Jak v úvodu B, tak ve zpěvové části se objevuje zásadní akordická funkce - subdominanta na konci nezazní mollová, ale durová. Rodí se tak jasné dórické vybočení (B část bychom mohli chápat jako přechod z d moll do a moll právě přes dórickou subdominantu) - viz Obr. 2: Úvod B.

Na dlouhé ploše je dodržována tématická jednota, v klávesách utvrzován kvintový motiv, nad ním to sólově rozjíždí hlavně kytara. Přesně dle artrockových pravidel 70. let (právě takto přísná disciplína musela lézt na nervy svobodomyslným rock‘n’rollistům, natož punkerům J)!

Špeky

1. Čechovy bicí přes ekvilibristické breaky zůstávají rockové - drží základní beat.

2. Olda si frázuje lidové zlato dle svého - potřebuje-li se nadechnout, neváhá. Vzniká tak milé a originální rockové odsazení: např. „duša-má“ - viz Obr. 3: Zpěv. Každopádně je jeho projev civilní, vroucí a přesvědčivý.

3. Geometrická (s minimem vnitřních témbrových procesů) barva syntezátoru se báječně doplňuje s jadrným zvukem měkčí/témbrově spojitější el. kytary.

4. Místo, kde kytara přebírá kvintový motiv kláves a variuje jej ve flažoletech - viz Obr. 4: Znějící flažolety.

Zvukař

Svitanie je jeden z nejvýraznějších projektů československé artrockové historie - je hudebně, aranžérsky, instrumentačně i zvukově LP zvládnuté na jedničku s hvězdičkou. Vybrali jsme ze skladby dvě pasáže: 3. sloku a vrchol kytarového sóla.

Rozbor A - 3. sloka

Základy

tvoří Čechovy kontaktně sejmuté bicí (60% L-60% R) a pevná, nápaditá Frešova basa (Center).

Doprovody

Veselého GEM varhany vyplňují pravobok (15% L-100% R), Hladíkova kytara (60% L) lehce doplňuje. Nad vším se klenou smyčce Hohner String Melody (90% L-90% R).

Sóla

Zpěv (Center) ač potlačen se díky Oldřichově poloze a barvě bez problémů prosazuje. Ke konci se vnoří ARP s reminiscencí kvintového motivu (35% R).

Prostory

dobarvují, nemažou. Nejvíce jsou použity na zadní plány (smyčce, varhany), méně na bližší zpěv. Ostatní party jsou ponechány téměř suché.

Špek 1: Zpěv není v prvním plánu, nachází se až za bicími.

Špek 2: Basa obsahuje barevné spektrum od basů až po výšky.

Špek 3: Čech použil pouze tom 1 (jeden úder).

Rozbor B - sólo kytary

Základy

jsou zvukově stejné; mění se jen hudební uchopení.

Doprovody

tvoří varhany posunuté více vpravo (15% R-100% R) a dva ARP syntezátory (90% L a 20% R) podkreslující kvintovým motivem. Levý je vystřídán kytarou (80% L).

Sólo

je konkrétní a syrové (Center); středová barva zabezpečuje čitelnost každého tónu.

Špek 1: Sólo vrcholí o čtyři takty dřív než podklady. Tím se připomene kvintový motiv v čisté formě a připraví se tichá pasáž.

Špek 2: Čech tu použil i druhý tom.

Zvukové ukázky:

Zvukové ukázky ke všem dílům seriálu

Závěr

Skvělé nápady, aranžmá, výborný dynamický zvuk - to vše dělá ze Svitanie hudební i zvukový milník československé hudební scény.

Interview s Oldou Veselým,

zpěvákem a hráčem na klávesové nástroje

Jak skladba vznikala?

Myslím, že Rosenka byla jednou zprvních, kde jsme se začali sehrávat. Než jsem přišel k M Efektu, měl jsem hotovou harmonii sloky – pokusil jsme se ji původně prosadit vSynkopách, ale ti mne poslali ke všem čertům. Pak jsem „přestoupil“ do Prahy a na jedné zprvních zkoušek jsem ji Vlado Čechovi a Radimu Hladíkovi zahrál – basistu jsme ještě neměli,Fedora Freša jsem přibrali o něco později – a oni byli nadšeni. Co nevězelo v hlavě před zkoušením, byla harmonie sóla.Napadla mne později mimo zkušebnu a bál jsem se, že ji zapomenu – nebylo ji jak zaznamenat, právě jsem totiž řídil! No, a z harmonie sóla vychází i motivpředehry, takže pravděpodobně aranžmá vznikalo celé postupně. Ale v jaké posloupnosti, si už opravdu nepamatuju. Byl rok 1975!

Jaké klávesy tam používáš? Pamatuješ si, jakjsi vybíral rejstříky?

Měl jsemitalské varhany GEM, ve kterých byl přidělán na táhlovém potenciometu interval5–1/3, takže se jím dala tatokvinta plynule přidávat. Dodávalo to kterémukoli rejstříku  charakteristickoubarvu,projevovala se hlavně při spuštění funkce percussion. Pokud sivzpomínám, v pezinockémstudiu existovalamožnost použít i Hammondky, ale nakonec byly prostě lepší GEM snímané přesLeslie box. Možná hrál roli i faktor zvyku, píseň jsme měli v koncertním repertoáru už nějakou dobu. Varhany pod kytarovým sólem doplňuje i ostinátní syntezátoroválinka na monosynt ARP 2600. Ve třetí slocepo instrumentální mezihře varhany plynule vymizí a nahradí je stringsyntesizerHohner. Přesné číselné označení modelu si už nepamatuji.

Přece jen máš zčásti dyšný a zčásti„chraplavý“ hlas. Máš vyzkoušeno, které rejstříky ti k tvému vokálu seknounejlépe?

Tohle jsemnikdy neřešil. Barvy se vybíraly spíš podle charakteru skladeb.

Dokážeš si vzpomenout, které syntezátorové rejstříky sedobře pojily s Radimovou zkreslenou a které s čistou kytarou?

Na nahrávceRosenky, stejně jako na albu, je použitý již zmíněný ARP 2600, byl ve studiu k dispozici. Byl pekelněsložitý na ovládání, a protože tehdy synťáky ještě nedisponovaly pamětí pro ukládání, trvalo dlouho, než se našel použitelný zvuk. Navíc oscilátory mělytendenci se vzájemně rozlaďovat, takže práce s ARPem byla zdlouhavá. Na rozdílod Moogů, které měly otočné potenciometry, byl ARP vybaven drobnými táhlovými poťáky strašně citlivými na jakýkoli dotek, plynulá změna například polohy filtru byla poměrně obtížná. Barvyse hledaly vždy empiricky. A protože šestnáctistopá technologie dovolovala mítna každý nástroj alespoň jednu stopu, bylo možné dodatečně opravovat aměnit rejstříky, když se „nepotkaly“ s ostatními nástroji.

Kdo režíroval a kdo zvučil? Jak jstebyli spokojeni?

Režii měl na starosti Ján Lauko, skvělý klávesista a člověk, se kterým jsme se rychleskamarádili. Zvuk dělal Juraj Filo. Bylo výborné, že na rozdíl od českých studií nám byla celá osádkageneračně blízko a nemuseli jsme řešit názorové odlišnosti. S výsledkem jsme byli tehdy velmi spokojeni. Dnesbych dal možná trochu víc zpěvu.

Zpěv se točil s instrumenty neboplaybackem? Bylo v něm více střihů, nebo běžel spíše vcelku?

Zpěv setočil samozřejmě zvlášť, na hotový, ale nesmíchaný podklad. Kolik bylo střihů, už přesně nevím, ale myslím, že se stříhalo kvůli výrazu zpěvu poslokách.

Frázování písničky jsi někde„odposlouchal“, nebo jsi šel zcela vlastní cestou?

Frázováníjsem si dělal sám. Ostatně nebylo to ani kde odposlouchat.

Jaké reakce na úpravu dřevní lidové se ktobě dostaly? Nevyčítal někdo, že křivíte národní bohatství?

Myslím, žereakce byly vesměs pozitivní. Možná byl někdo z fanoušků zaskočen, že zrovnatahle kapela se pustila do lidovky, ale ještě dnes mi spousta lidí klepe narameno v pozitivním smyslu. Pokud měl někdo nějaké námitky stran nedotknutelnostinárodního bohatství, k nám se to nedoneslo. Spíš je možné, že agentuře odlehlo, že nemusí schvalovat nějakýneproniknutelný text apod.

Víte o tom, že coby rockeři v Rosenceněkdy používáte podobné kompoziční fígle jako Janáček nebo Bartók?

Přiznám se, že to mne nikdy nenapadlo.