Mixy, které bychom měli znát! VI - We are the World aneb blízká setkání třetího druhu

We are the World aneb

blízká setkání třetího druhu

Motto: Ten umí to a ten zas tohle...

Kdo: Lionel Richie , Michael Jackson , Quincy Jones

Co: album We are the World

Kdy: nejdůležitější část v noci z 28. na 29. ledna 1985

Kde: A & M Recording (Henson) Studios v Los Angeles

Aranžér

Impuls přichází ze zubožené Afriky

1984 sužovala africký pás Sahelu  nesnesitelná sucha a hladomor, humanitární pomocí nepovšimnuty umírají denně tisíce lidí. Prvně podávají pomocnou ruku přátelé stejné pleti: Harry Belafonte  pořádá benefiční akci černošských zpěváků, ještě odvážněji plány má však Ken Kragen. Rozhodl se uspořádat americkou verzi koncertu Bend Aid . Oslovuje proto svého přítele, zpěváka Lionela Richieho, a tím odstartuje řetěz srůstajících událostí. Lionel by rád, aby nad projektem bdělo produkční eso Quincy Jones , snaží se zapojit i kamarády Michaela Jacksona a Steva Wondera. Přes počáteční organizační váhání kývnou nakonec všichni tři a jdou do toho.

Navíc Michael, který po super úspěchu songu Thriller opustil jevištní klan Jackson’s Brothers a staví se na vlastní nohy, vyřkne podmínku: „Nechci jen zpívat, ale podílet se i autorsky.“ Tak nakonec vedle jiných vzniká píseň We are the World, pod hudbou a textem jsou podepsáni právě Richie a Jackson - o tom, kdo větší měrou, vedou dodnes „dišputáty“ časopisy bulvární i „v hloubi smyslné“.

Pějme píseň dokola, ale s kým a kdy?

Od začátku existovala myšlenka: v songu by si mohli strofy nahazovat slavní umělci různého stylového vyznání. Jsou vybráni Quincym, obesláni podkladovým materiálem a nekompromisními konspiračními pravidly, aby ani nota neprobublala předčasně na povrch.

Instrumenty (v suchých místnostech bez dozvuku) a základní vokály jsou rychle natočeny. Volba, kdy nahrávat spanilé kolegy, padá na noční frekvenci 28. ledna , kdy jsou vyhlašovány ceny American Music Awards . Jde o termín, kdy se v LA koncentruje většina zpěváků a zpěvaček. Ledva se setmí, dlouhé vícedveřové taxíky začínají pod dohledem všudypřítomných kamer svážet americké kulturní drahocennosti.

Písnička je postavena na základních harmonickém trojúhelníku T, S, D s vybočením na 6. a 3. mollový stupeň (v střední části zazní ještě durový 3. stupeň). Perfektně ctí pravidla zpěvného vedení vokálu i vícehlasu. Text je držen v prvním, agitačním plánu, ale konec konců, song má právě tento účel plnit: We are the world, we are the children, we are the ones who make a brighter day, so let’s start giving, there’s a choice we’re making, we’re saving our own lives, it’s true we’ll make a better day, just you and me... (Jsme svět, jsme děti, jsme ti, kdo zjasní den, tak začněme dávat, existuje volba a my ji následujeme, zachraňujeme vlastní životy, je to pravda, že uděláme den lepším - právě ty a já!)

Pod pokličkou aneb připraveným štěstí přeje

Celou akci natáčela plejáda TV stanic, a tím pádem dnes na YouTube existují téměř desítky autentických videí. Zrodilo se jedinečné setkání nejrůznějších zpěváků. Dlužno říci, že produkční tým měl jasno, jak s početnou uměleckou skupinou v šapitó pracovat.

1. Vytvořili velice přátelskou atmosféru, kdy se hoši a dívky hecovali a navzájem si fandili.2. Snažili se, aby se točilo za přítomnosti všech před lajnou mikrofonů a všichni na sebe co nejplynuleji navazovali. Kdo odpěl svůj part, uvolnil místo kolegovi. 3. Sólové vícehlasy byly zpívány dvojicí či trojící naživo - bez playbacku.

Máme tak možnost vychutnat soulové třepotavé frázování (Diana Ross), country nazální zpěv (Willie Nelson), chraptlák (Bruce Springsteen ), ječák (Cyndi Lauper ), dyšný rejstřík (Al Jarreau ), rockové vypjetí (Steve Perry  ), rythm and bluesový scat (Ray Charles) aj.

Když Stradivari dobrušoval housličky, vypadl z nich Michael

U některých je vidět, že jsou ve vícehlase, ladění a frázování jako ryba ve vodě (dvojice Richie/Wonder, Rogers/Simon) - viz Obr. 1, u jiných, že se jejich silná stránka nachází více ve výrazu (Tina Turner, Huey Lewis , Bob Dylan) než v intonaci.

Devizou ale je, že jim jejich kolegové pomáhají, předzpívávají a nakopávají k lepšímu výkonu. Mimo jiné přispívá i majitel zvonivého skřivánčího témbru Michael Jackson - pokud jeho zpěv a capella vložíte to spektrálního analyzéru, na dlouhých tónech se vygeneruje plné spektrum cca dvaceti jen pozvolna klesajících harmonických - tedy barva typická pro ostré housle či trubku!

Výsledek?

Přestože písnička obsahuje řadu lacinějších ingrediencí, ba až klišé (např. popové zvednutí tóniny o půltón výše), právě interpretace a vybalancování kompromisu mezi tolika osobnostmi z ní činí jedinečnou záležitost. Je plastickým, živým organismem. Zaslouženě tak pomohla svému účelu a zaslouženě i v historii patří k předně prodávaným. V budoucnu vznikaly reminiscence (for Haiti), se stejným produkčním týmem i ve stejném studiu. Postrádají však to hlavní - moment spontánnosti.

Špeky:  

1.Měkká pěvecká souhra Kenny Rogers e a Paula Simona.

2.Frázovaní ve vokálech - předrážení a akcentování.

3.Gospelový drive sborů včetně responsoriálních odpovědí - sbory utvořily všichni přítomní, točilo se playbackem po hlasech pod taktovkou Quincyho - a dostal z tělesa řácký díl! - viz Obr. 2.

4.Soulové „velebení“ Steva Wondera a Raye Charlese.

Zvukař

Když se sejde špička

Humanitární megahit, v jehož pozadí stál černý mág Quincy Jones, je dodnes jedním z nejexpresivnějších songů. Lionel Ritchie a čerstvá hvězda Michael Jackson dali do písně maximum; kdekteré současné celebrity by se z Jacsonovy pokory, profesionality a špičkového výkonu mohly učit (viz www.youtube.com/watch?v=1AjaGsOWsU0). Později Michael nazpíval i svou verzi písně. Dnes porovnáme oba mixy.

Rozbor A - pro Afriku - viz Obr. 3

Základy

jsou pojaty ambientně. Ambience je ale dotvořena postprodukčně, protože většinu tvoří syntetické zvuky (včetně některých bicích nástrojů). Přesto znějí mohutně (masivní bubínek a tomy) a s moogovým pevným basem, se skvěle pojí.

Doprovody

ztvárňují několik partů (piano, el. piano, zvonky, pady, smyčce) dobře slyšitelných na začátku. S přibývajícími hlasy a sborem tvoří nejzazší plán s širokou bází (100% L - 100% R).

Zpěvy

sestávají ze sól, kterých se zmocňují jednotliví hvězdní interpreti. Byla natáčena zvlášť (viz www.youtube.com/watch?v=AGVc2kpEH60), ve stereu jsou umístěna kolem středu (10% L - 10% R). Od poloviny se přidávají i gospelové sbory, které byly snímány ambientně pomocí několika mikrofonů. Rozmístění ve stereu víceméně respektuje klasické sborové rozmístění, od sopránů 100% L až po basy vpravo 100% R.

Prostory

jsou dány velkými kubíky A & M Recording Studia, v němž se zpěvy i vokály natáčely. Doprovody a podklady z mnohem menších prostor se musely doplnit hallem/ambiencí. Celá nahrávka se tak chová prostorově a působí velice kompaktním a mohutným dojmem.

Špek1: Nahrávka vznikla během jediné noci!!!

Špek2: Náhrdelníky Cyndi Lauper se nakonec na nahrávku nedostaly :-) .

Špek3: I v Hollywoodu se ve funkci mikrofonní síťky používají narychlo ustřižené punčochy.

Rozbor B - verze M. Jacksona

Základy

I tady tvoří spodek hutný syntetický bas moogu. Bicí jsou naprogramované z automatu, navzdory tomu znějí příjemně a funkčně. Jsou umístěny z pohledu bubeníka a jejich stereobáze je velice široká (100% L - 100% R).

Doprovody

Jim vévodí přirozeně sejmuté akustické piano (10% L - 80% R). Harmonicky je doplňují syntetické smyčce v nízké poloze (80% L - 10% R). Nad vším se klene smyčcová melodie umístěná vpravo (40% R), aby barevně vyvážila hi-hatu (20% L).

Sóla a zpěv

Sloky hladí již tradičně kontaktně snímaný Michaelův zpěv umístěn uprostřed. Refrény jsou pojaty bohatýrsky. Několik stejně nazpívaných zpěvů je rozmístěno symetricky a tvoří plochu, z níž na nás zpěv působí.

Prostory

Nástroje jsou lehce okořeněny jasným hallem, na zpěvy byl aplikován mírný neostrý prostor, aby vyzněla jejich přítomnost a naléhavost.

Špek1: Bicí jsou mono vzorky (samply), proto jsou separované a nepůsobí příliš kompaktně.

Špek2: Veškeré zpěvy natočil Michael playbackovou metodou.

Špek3: Čím je zpěv dále od středu (Center), tím dále od mikrofonu Michael zpíval. Nejhlavnější hlasy jsou uprostřed, krajní simulují ambienci.

zvukové ukázky

Zvukové ukázky ke všem dílům seriálu:

Závěr

Ukázky slouží jako příklad dvou rozdílných pojetí téhož. Jedno spontánní, akustické a ambientní, druhé studiové, zvukově preciznější, ale sterilní a poněkud studenější.