Mike Porcaro - Bass profil

Groovemeister v pozadí

Jen pár dní před dlouho očekávaným vydáním nového alba Toto uveřejnil na svém profilu kytarista Steve Lukather zprávu: „My brother Mike Porcaro is now at peace. I will miss him more than I could ever put into words. My deepest love to the family. God Bless.“

Těžko hledat slova, která by lépe vyjadřovala smutek miliónů fanoušků kapely Toto a zástupy baskytaristů, které Mike Porcaro ovlivnil. Během své kariéry natočil stovky desek a odehrál nespočet koncertů, přesto tu nejdůležitější a nejinspirativnější práci odvedl po boku svého bratra Jeffa, se kterým vytvořili nepřekonatelnou rytmickou sekci. Mezi muzikanty v LA si vysloužil přezdívku Groovemeister.

Začátky

Michael Joseph Porcaro se narodil 29. května 1955 v americkém Hartfordu do rodiny jazzového bubeníka, perkusisty a později i učitele Joea Porcara. Již jako malý se věnoval hudbě a společně s bratry Jeffem a Stevem hráli na bicí pod dohledem svého otce. V roce 1983 v rozhovor pro Modern Drummer se Jeff vyjádřil, že Mike byl tehdy daleko lepší bubeník než on. Dokonce se prý často prali o privilegium hrát na bicí.

V roce 1964 se, stejně jako téměř celá Amerika, zbláznil do Beatles a společně s Jeffem začali chodit na hodiny kytary. Ale zatímco se Jeff zakrátko vrátil k bicím, Mike ve čtrnácti letech přesedlal na baskytaru. To už byla celá rodina v Kalifornii, kam se přestěhovali, protože tam měl Joe Porcaro větší možnost se uplatnit. Zpočátku Mike chodil na hodiny k basistům Mortimeru Corbovi (mj. Ella Fitzgerald, Louis Armstrong nebo Gene Krupa) nebo Carol Kaye (mj. Beach Boys, Frank Zappa, Tina Turner ad.). Později se ale začal vzdělávat sám poslechem a kopírováním především klasiky, jazzu nebo detroitské scény. Z basistů měl nejraději Jamese Jamersona, Jerry Jemmotta a Chucka Raineyho.

Od osmnácti let začal na losangeleské scéně působit profesionálně. První významnou prací bylo turné jazzového zpěváka, muzikanta a textaře Michaela Frankse v roce 1973, po kterém následovalo angažmá u tehdy populárního folkrockového dua Seals & Crofts, se kterými natočil i své první album. Do konce sedmdesátých let rozjel kariéru session muzikanta a natáčel jingly, hudbu k filmům (mj. Grease, Love at First Bite nebo Urban Cowboy), odjel turné s Larry Carltonem nebo Bozem Scaggsem a natočil desítky alb, mj. pro Lisu Dalbello, The Pointer Sisters, Leea Ritenoura nebo Harveyho Masona.

Toto

V roce 1976, když se jeho bratr Jeff Porcaro a klávesista David Paich rozhodli, že založí vlastní kapelu, byl Mike jeden z lidí, které chtěli do kapely. Bohužel pro Mika firma trvala na basistovi Davidu Hungatovi, který s Jeffem Porcarem a Davidem Paichem vytvořil vynikající rytmiku u Sonny & Cher a u Boze Scaggse a firma nechtěla porušit tohle kouzlo.

Co nešlo v roce 1976, stalo se neoficiálně v roce 1980, kdy Mike nahradil Davida na turné k desce Hydra a odjel i turné k následující desce Turn Back (1981). Oficiálním členem se Mike stal po natočení desky IV (1982), na kterou basy ještě natočil David Hungate, ale Mike už se podílel na desce natočením violoncella do skladby Good for You a už se objevil ve všech videoklipech.

Prvním studiovým počinem s Toto byla pro Mika práce na hudbě k dnes již kultovnímu filmu Dune (1984) a s Toto také natočili hymnu k olympijským hrám v Los Angeles v roce 1984. Po úspěšném albu IV se také Toto vrhli na natáčení dalšího alba, které vyšlo rovněž v roce 1984. Na albu byli hned dva noví členové, vedle Mika také zpěvák Fergie Fredericksen, který nahradil Bobbyho Kimballa, který měl problémy s drogami a alkoholem.

Kapele se navázat na úspěch IV navázat nepodařilo a deska Isolation získala pouhé zlato v USA. To bylo dáno možná i tím, že kapela výrazně přitvrdila. Mike tady měl jeden ze svých sporadických skladatelských příspěvků v Mr Friendly, nicméně zásadní byla sehranost rytmiky, která byla přeci jen ještě o stupeň výš než s Davidem Hungatem.

Po turné v roce 1985 se kapela rozloučila s Fergiem Fredricksenem, se kterým si přeci jen tolik nesedli, a začali spolupracovat s Joem Williamsem, zpěvákem, se kterým měl kytarista Steve Lukather kapelu ještě na střední škole. Album Fahrenheit (1986) sice bylo podobně neúspěšné jako Isolation, přesto se tu kapela vrací víc k popovému a soulovému stylu a předznamenává následující album The Seventh One. Album plné hitů, mj. Pamela, Stop Loving You nebo Mushanga, které se prosadilo především na evropském trhu, bylo následováno neméně úspěšným turné, po kterém byl vyhozen Joe Williams, stejně jako Kimball, kvůli problémům s drogami. Album je výjimečné z basového hlediska jak fantastickým groovem, tak tím, že Mike tu často používá trsátko.

Nový zpěvák Jean-Michel Byron s Toto nazpíval jen čtyři skladby pro best of album Past to Present 1977-1990 a po následujícím turné byl vyhozen, protože kapele naprosto nesedl. Přesto skladby s ním, i když stylově úplně nesedí k Toto, mají své místo na slunci a především v Can You Hear What I’m Saying je nádherná basová linka.

Unaveni problémy svých zpěváků, rozhodli se zbylí členové Toto, že pěvecké party převezme Steve Lukather a v roce 1992 natočili vynikající album Kingdom of Desire. Přestože se jedná o nepříliš komerčně úspěšnou nahrávku, je to album výjimečné z hlediska groovu. Toto tu opět přitvrdili a značná část desky má až hardrockový feel, pod kterým neúnavně tepe rytmika bratří Porcarů. Jak se ukázalo, bohužel naposledy, neboť krátce po skončení natáčení umírá Jeff Porcaro na alergickou reakci.

Toto se Simonem Phillipsem

Kapelu na pokraji rozpadu přesvědčili členové Jeffovy rodiny, aby pokračovali dál. Jediným kandidátem na Jeffovo místo se stal Simon Phillips, bubeník se skvělým groovem, ale úplně jiným pojetím, než měl Jeff. Znatelné to bylo hned na následujícím turné a z živého alba Absolutely Live (1993), kde je slyšet, jak v některých skladbách Simon tlačí kapelu dopředu. Nicméně již na prvním společném albu Tambu (1995) je cítit, že se Mike se Simonem sehráli a vytvořili skvěle dýchající rytmiku. Jinou než s Jeffem, ale i tak výtečnou.

S dalšími deskami - výběr nevydaných skladeb TOTO XX (1998), studiovou Mindfields (1999) a z následujícího turné živákem Livefields (2001), albem cover verzí Through the Looking Glass (2002), živákem Live in Amsterdam (2003) a další studiovou Falling In Between (2006) - Toto pokračovali ve vydávání nepříliš úspěšných alb z hlediska prodeje a následujících velmi úspěšných světových turné (která se ale většinou vyhýbala Spojeným státům). Během turné k Falling In Between Mike zjistil, že přestává cítit prsty na rukou a druhou část turné pak za něj musel odehrát Lee Sklar. Pro Toto to byla poslední rána. Poté, co David Paich přestal jezdit na turné o pár let dříve, už ani nebylo možné mluvit o kapele a v roce 2008 se dohodli na ukončení činnosti.

Další práce

Vedle působení v Toto pokračoval Mike i v práci nájemného muzikanta a dál natáčel desky pro jiné umělce. Mimo jiné tak natočil desky Joemu Walshovi, Cher, společně s celými Toto hostoval na desce Jona Andersona In the City of the Angels, nahrával pro Julia Iglesiase, Stevie Nicks nebo Michaela McDonalda. V devadesátých letech hostoval na výborném fusion albu Simona Phillipse Symbiosis, hrál na průlomovém albu Rickyho Martina Vuelve nebo na comebackovém albu Carlose Santany Supernatural. V novém tisíciletí už přeci jen tolik nenahrával pro další umělce, přesto by stálo za vypíchnutí album Siedah Garrett Siedah (2003) a především album projektu Radioactive švédského kytaristy a obdivovatele Toto Tonyho Denandera Ceremony of Innocence (2001). Jedná se o téměř deset let starý materiál, který byl natočen krátce po albu Kingdom of Desire, a na desce hrají všichni muzikanti, kteří do té doby prošli Toto, a jedná se tak pravděpodobně o poslední materiál, na kterém je rytmika Mike Porcaro-Jeff Porcaro.

Toto reunion

V roce 2010 vydali Toto prohlášení, že se dávají dohromady na krátké evropské turné, aby vydělali nějaké peníze na léčbu pro Mika Porcara, kterému byla diagnostikována amyotrofická laterární skleróza (znáte z Ice Bucket Challenge), nemoc, při které přestává fungovat ovládání svalů, která vás zakrátko upoutá na lůžko a znamená cca do deseti let smrt. Na Mikovo místo se postavil Nathan East, ale Mike přesto zůstal oficiálně členem kapely.

V roce 2011 vydal Mike s pomocí Davida Garfielda živý záznam koncertu k poctě Jeffa pojmenovný Brotherly Love, kde hraje s bubeníky jako Steve Gadd, Gregg Bissonette, Joe Porcaro, Bernard Purdie nebo John Robinson. Poslední interview poskytl v roce 2013 pro časopis Modern Drummer.

Turné vzbudilo takový ohlas, že se kapela pomalu rozjížděla k větším a větším turné, přidávala státy a světadíly, až konečně ohlásila i natočení studiového alba, jehož vydání bylo stanoveno na 19. března 2015. Jeho vydání se již Mike nedočkal, neboť zemřel 15. března 2015 na komplikace spojené se svou nemocí.

www:

totoofficial.com