Korina nebo též limba (neplést si s borovicí limbou) je exotické dřevo pocházející z rostliny Terminalia superba. Tento strom rostoucí převážně v západní a střední tropické Africe dosahuje úctyhodné výšky až šedesáti metrů. Asi deset centimetrů dlouhé listy v období sucha, od listopadu do února, opadávají. Z drobných bílých květů se po dozrání vytváří křídlaté nažky, které roznáší vítr do okolí. Používány jsou dva typy dřeva - bílá a černá korina. Dřevo bílé formy je bílošedé, smetanové, až zlatožluté barvy a strukturou velmi podobné mahagonu. U černé formy nalezneme ve dřevě výrazné šedé pruhy, které jsou pravděpodobně způsobeny bakteriální a houbovou infekcí u starých kmenů. Povrch má přirozeně voskovitý a zestárlý vzhled. Dřevo je v porovnání s mahagonem obvykle lehčí, dosahuje měrné hmotnosti 350-400 kg/m3. Používá se především k výrobě korpusů a krků elektrických kytar. Na kytarách zazářila již v roce 1958. Korina byla použita na futuristických nástrojích legendárního vizionáře Teda McCartyho, modelech Gibson Explorer (1958-1963, později používán mahagon) a Gibson Flying V (1958-1959). Dřevo velmi hezky rezonuje. Zvukově jej lze opět připodobnit mahagonu, avšak disponuje měkčími středy a výraznějšími výškami i basy. Velmi dobře funguje také na dutých korpusech hollow body kytar. Dnes toto dříví naleznete nejen na reedicích již zmíněných modelů Gibson, ale také stejných ’58 reissue modelů firmy Epiphone, na některých Les Paulech i SG z Gibson Custom shopu, na kytarách PRS či Hamer... Důvod, proč není korina využívána v masové míře, tkví opět ve špatné dostupnosti dřeva. Jak uvádí Edwin Wilson (programový manager Gibson Custom shopu), je poměrně složité sehnat odpovídající kus dřeva. Je nezbytný specifický postup sušení, aby se zabránilo vzniku prasklin. Z důvodu snahy o zachování bohatství deštných pralesů je těžba tohoto dřeva některými africkými zeměmi omezována.
