Co by to bylo za Čecha, který by neznal tento strom. A pokud přiznáme pravdivost rčení „co Čech, to muzikant“, stává se existence dnešního příspěvku téměř bezpředmětnou. Pro výrobu nástrojů se však používá především zaatlantická sestra našich lip - lípa americká (Tilia americana). Dřevo známe spíše pod obchodním názvem „basswood“. Strom dorůstá výšky až čtyřicet metrů a průměru kmene kolem jeden a půl metru. Listy jsou typicky nesouměrně srdčité a žlutavé květy omamně voní. Květy amerických druhů však nemají léčivé účinky jako druhy evropské. Plodem je drobný kulovitý oříšek.
Lipové lýko se dříve používalo k výrobě obuvi a provazů. Dřevo lípy je velmi lehké, s měrnou hmotností asi 420 kg/m3. Barva je smetanově bílá s častými nevzhledně nazelenalými minerálními pruhy. Nevýrazná kresba a velmi drobné póry předurčují dřevo především pro neprůhledné povrchové úpravy. Pro slabou mechanickou odolnost není vhodné pro měkké úpravy typu vosku a oleje. Lípu používáme především pro výrobu korpusů elektrických kytar. Zvuk je měkký s okamžitou hlasitou akustickou odezvou a bohatými basy. Dřevo je tedy vhodné kombinovat např. s tvrdým javorovým topem, který nástroji dodá patřičné výšky. Často bývá vnímána jako ekonomičtější náhražka olše. Fender lípu použil pro většinu nástrojů vyráběných v Japonsku, které si mezi muzikanty získaly nemalou oblibu. Ve velké míře je lípa využívána značkou Ibanez. Z dražších modelů můžeme jmenovat např. řadu Joe Satriani Signature, ale nalezneme ji také na levnějších kytarách Schecter, ESP, Jackson, Yamaha, Peavey, Epiphone atd. Americké druhy se od domácích liší především nižší hustotou potažmo měrnou hmotností dřeva, jsou rezonantnější a dostupnější ve velkých homogenních kusech. Pro výrobu nástroje z evropského dřeva musíme konkrétní kus důkladně vybírat. Důvody, proč byla lípa použita pro výrobu elektrické kytary, byly ryze ekonomické a kompromisní, přesto má toto dřevo po citlivé selekci co nabídnout a netřeba jej zatracovat.
