Podtitul tohoto dílu vystihuje přesně, o co dnes půjde. Zpřehledníme a zkompletujeme si celkový obraz rockové, či chcete-li všeobecnější výraz, moderní hudby od raných šedesátých let až dodnes, uvedeme si hlavní směry a žánry, které převládaly v jednotlivých obdobích, a vytvoříme si tak i lepší povědomí o všech těch různých stylech, epochách a směrech hudby, na které se odkazuji ve svých článcích, seriálech a publikacích.
Je samozřejmé, že jakékoli sumarizující přehledy zdaleka nemohou obsáhnout detaily a jemné nuance jednotlivých stylů, jejich vzájemné ovlivňování, počátek, růst a úpadek, respektive jejich následnou renesanci, ale o to nám dnes nejde. Chceme totiž ukázat celou problematiku nejdříve komplexně, a připravit si tak půdu pro další díly s touto tematikou.
Bylo by totiž velkou škodou nepřiblížit si aspoň ty nejvlivnější a nejvýraznější styly, takže v několika dalších dílech (i když ne hned za sebou) si rozvedeme a velmi podrobně zcharakterizujeme blues (zejména elektrické, kdy si tak doplníme článek o akustickém blues v Muzikusu 8/2002 a 9/2002) a blues rock, dále hard rock, art rock, jižanský rock, heavy metal (včetně současných struktur), punk a také new wave a grunge. To vše si včetně příkladů přiblížíme jak z hlediska žánru samého včetně jednotlivých větví jeho vnitřního vývoje, tak i z hlediska kapel, typických pro určitý styl, a samozřejmě že největší důraz bude kladen na postavení kytary (doprovodné i sólové), kdy ke každému dílu přidáme vždy několik krátkých, ale zato nejvýraznějších notových ukázek riffů, licků a sól.
Takže tento článek chápejme v rámci našeho seriálu jako takový úvod k několika dalším dílům, v nichž se budeme na tento přehled, uvedený v obou přílohách postupně odkazovat.
Stejně tak je zaměřena i příloha, která vás informuje o albovém nástupu jednotlivých kapel a umělců.
Šedesátá léta byla z hlediska vývoje současné hudby určující. Z předcházející dekády převzala dravost rock and rollu, bezprostřednost blues a rhythm and blues a obecně stále více sílící postavení kytary, zejména elektrické. Ta se sice začala více prosazovat až ke konci padesátých let, protože v rock and rollu hrál pořád nejdůležitější úlohu klavír, ale Elvis Presley, Ike Turner (použití páky), Paul Burlison (první použití lamp ke zkreslení) a zejména pak první opravdoví kytaroví hrdinové v dnešním slova smyslu, Chuck Berry a Bo Diddley, se zásadním způsobem zasloužili o výrazný nástup kytary jako nástroje určujícího zvuk a feeling doby. Což skvěle svými nahrávkami a koncerty potvrdil charismatický Buddy Holly.
Ten také představoval postupný přechod od zavedeného pořádku sestavení a fungování kapely, kdy v popředí stál zpěvák (či instrumentalista) a jeho band měl úlohu pouze doprovodnou, kde jednotliví muzikanti byli snadno zaměnitelní, a tudíž v celkovém kontextu celé hudební formace i osobně nevýrazní. Bill Haley tento nový trend celistvosti skupiny ještě více potvrdil, nemluvě o raných vystoupeních Everly Brothers, Johnnyho Burnetta a jeho tria a Mickeyho Bakera. Šedesátá léta totiž nově definovala hudební skupinu jako kompaktní těleso, kde každý člen přináší do celkového vyznění kapely svou osobnost, je v podstatě nenahraditelný a případné změny v obsazení se mohou výrazně promítnout do stylového zaměření skupiny. Takto chápané skupiny, byť jsou tvořeny výraznými jednotlivci, produkují jednotně definovaný a nezaměnitelný zvuk a styl, často typický právě jen pro tu určitou skupinu. Tak se zpětně promítá individualita každého z členů kapely do celkového projevu souboru a dává vzniknout celé řadě stylů, žánrů a směrů hudby. Tato rozmanitost se zdaleka nejvíce pak projevuje v tzv. zlatém věku rockové hudby, v období od druhé poloviny šedesátých let do začátku druhé poloviny let sedmdesátých.
V Americe na samém začátku šedesátých let pomalu ztrácelo na síle neworleanské rhythm and blues v čele s Fatsem Domino a kulminoval zájem o surf music, představovaný Beach Boys (vokální linie) a Ventures (instrumentální linie). Vedle značně kolísavého zájmu o černošský soul a rhythm and blues, soustředěný pod gramofonovou firmou Tamla Motown v Detroitu, sílil také vliv "pouličních básníků", kteří s kytarou v ruce přinášeli do klubů a koncertních sálů poezii všedního dne, často výrazně ovlivňovanou sociálními aspekty. Hlavními představiteli byli již ve svých počátcích výrazné osobnosti jako např. Bob Dylan, Joan Baez a další. Tento směr, historiky později označovaný jako hnutí protestsongu, se ve své původní podobě rozmělňuje v dalších stylech hudby a to zejména v polovině šedesátých let, kdy se sociální tematika stala někdy až módní náplní písňových textů.
Hlavní změny se ale udály v Británii, kde na základě amerického i domácího rock and rollu, kytarových instrumentálek a skiffle kapel vzniká řada skupin v čele s Beatles, jejichž zvuk je později označován za Mersey sound či Mersey beat. Většinou je tímto pojmenováním vymezována doba mezi roky 1962 a 1965, kdy jednotlivé skupiny výrazně mění své zaměření a pod dojmem nových, rodících se směrů začínají do své tvorby zahrnovat i další vlivy. Takže do poloviny šedesátých let můžeme na albech vysledovat tvorbu Boba Dylana, folkového tria Peter, Paul & Mary a Byrds, plážových Beach Boys, klasických Beatles, Rolling Stones, Animals, Hollies, Searchers, Shadows, skupin s prvními známkami dalšího vývoje rocku jako Dave Clark Five, Lovin' Spoonful, Zombies, Herman's Hermits a kapel s odlišnými zvukovými a skladatelskými postupy, které velmi brzy vykrystalizovaly v nástup instrumentálních osobností - zvláště u Kinks, Yardbirds, Pretty Things, Moody Blues, Who a dalších.
V polovině šedesátých let se už prezentuje celá řada stylů. Je to především psychedelic music, což je tak trochu zavádějící termín, často velmi obtížně definovatelný. Základem je folková struktura skladby s texty plnými komplikovaných postupů, zahrnujících různé vize, často na základě drogových excesů. Obsazení skupiny je již plně elektrifikované, koncerty se nesou v duchu dlouhých improvizací, je maximálně stavěno na celkovém dojmu, což podtrhují i první světelná a efektová show. Jedná se spíše o americký styl, který později prorůstá tvorbou celé řady skupin a tvoří výraznou složku dětí květin neboli hippies a jejich flower power. To už v sobě nese výrazné instrumentální výkony, intelektuálnější texty a ovlivňuje počátky art rocku, zejména v oblasti tehdy módních vizí kosmu, času a dalších dimenzí.
V Anglii se psychedelie ve svém počátku rychle adaptuje do hlasitého, vykřičeného rhythm and blues agresivního podání, lehce se otře o první hnutí mods a hyne pod náporem ryzího, kritiky a posluchači obdivovaného, instrumentálního a skladatelského mistrovství první vlny art rocku, blues rocku a zejména hard rocku, který, za výrazného přispění nástrojové virtuozity, vzniklé vedle hlubšího proniknutí do filozofie nástroje i ze vstřebávání jazzových linek, bluesových kořenů a studia prvků klasické hudby, přetavuje feeling bílého blues a melodické nápady raných anglických šedesátých let do na jedné straně svébytného, ale na straně druhé široce otevřeného stylu plného razantní rytmiky, nápaditých riffů a sól, vzniklých jak z improvizace, tak i z kompozičně propracovaných a do skladby zarámovaných postupů. Ovšem těmto stylům se budeme věnovat zvlášť, takže pojďme dále.
V Americe nabývá na síle west coast, kalifornský folk rock, plný vokálních harmonií a pohodových melodických nápadů. Melodika a písňová struktura při rockové rytmice je vlastní velmi svébytné skupině Creedence Clearwater Revival, která jako jedna z prvních v širším kontextu reprezentuje pojem rocková písnička, místně dočasně označována jako swamp rock. Začíná se prosazovat i houpavé reggae Boba Marleyho a na základě zjištění stále se rozšiřujících výrazových možností hudby se začíná prosazovat myšlenka konceptuálních, tematicky uzavřených koncertů a nahrávek, která vyúsťuje do vzniku rockových oper. Klasickými průkopníky jsou Who (Who Sell Out, Tommy, Quadrophenia), pravděpodobně nejznámějším opusem je Jesus Christ Superstar Andrewa Lloyd-Webera. Rockové opery se v podstatě udržely až do dnešních dnů, kdy se profiltrovaly do muzikálů a sólových projektů skladatelských a instrumentálních osobností. Jejich občasná přemíra ale vedla k odlivu zájmu posluchačské veřejnosti, která hledala protiklad přílišné překomplikovanosti a mnohdy přílišné jednoznačnosti díla v extrémně jednoduchých popěvcích.
Vyvíjí se i tzv. městský romantismus s popartovými kolážemi s cílem šokovat, výrazně se rozvíjí underground v pravém slova smyslu jako prvotní snaha stylizovat se do role odpůrců establishmentu, a to nejen z hlediska hudebního byznysu, ale i z hlediska hry, kompozice a textů. Vedle opravdových celebrit, ke kterým patřili např. Velvet Underground, se v pozdějších desetiletích, zejména pak od poloviny osmdesátých let, za tento termín halasně ukrývali umělci a skupiny ve snaze omluvit si nějakým způsobem své neúspěchy a nepoukázat přitom na svou vlastní neschopnost, ať už instrumentální, skladatelskou či invenční.
Z hlediska prorůstání jednotlivých žánrů se objevuje kritiky vysoko vychvalovaný a na velký počet fanoušků aspoň ze začátku si nestěžující jazz rock, jehož prvky můžeme nalézt i v řadě artrockových, bluesrockových a hardrockových celebrit té doby včetně tvorby Franka Zappy, Milese Davise, Herbieho Hancocka a dalších. Nejvýraznějšími představiteli jazz rocku v tom nejpřísnějším slova smyslu syntézy jazzu s rockem byli jistě Blood, Sweat & Tears a výborní Chicago, pozdější vrchol tvořili mj. formace Weather Report, obě verze Colossea a zejména Mahavishnu Orchestra.
Zvýraznění rytmiky a středoamerickou latinskou melodiku přinesl do rocku Santana, který se také občas nevyhýbal jazzovějším variacím. Termín latin rock, kterým se začal označovat jeho přínos, ale neměl dlouhého trvání. Santana, stejně jako mnohé další osobnosti, vytvořil svůj, naprosto svébytný styl a sound, pro který se obtížně nacházelo adekvátní srovnání a charakteristika. Vedle west coastu se začal razit termín kalifornský rock, který více než west coast přijal hippiesovskou rozevlátost a vyprodukoval soubory typu Mamas and Papas, aby z něj v následujícím desetiletí vyšly skupiny typu Eagles.
Ani psychedelické proudy nemlčí a soustřeďují se v dobově nejvýraznější americké úletové linii, nazvané freak out, která posluchačům předkládá ironii, černý humor, parodické politizování a zveličovaná řešení sociálních problémů. Zcela nezastupitelnou roli zde má Frank Zappa se svými Mothers of Invention a jeho vyšilující souputník, Captain Beefheart. Důrazným nástupem se ohlašuje folk rock, kdy nejdříve jednoznační folkoví interpreti často vyměňují svou akustiku za elektrickou kytaru a nechávají se doprovázet plně elektrifikovanou kapelou (Bob Dylan, Donovan, Country Joe and the Fish, Joni Mitchell a Joan Baez), aby později vznikly špičkové soubory, jejichž repertoár se opíral o lidovou hudbu anglického, skotského či jiného národního venkova. Nejvýraznějšími jsou v tomto ranku zcela bezkonkurenčně Jethro Tull, které ovšem můžeme řadit košatostí jejich tvorby i do dalších směrů včetně art rocku a hard rocku.
Nesmíme v tomto období zapomenout na jeden z nejvíce určujících prvků konce desetiletí, na filozofii hippies, která se infiltrovala vedle klasiků žánru, jako např. Jefferson Airplane, do tvorby mnoha dalších skupin, a to nejen v oblasti textové (Beatles, Rolling Stones), ale i hudební, která přes dlouhé improvizace a volnou strukturu skladeb dávala přednost silnému melodickému nápadu - zde se můžeme nechat inspirovat celou plejádou kapel okolo legendárního festivalu Woodstock, který jakoby ukončoval celou jednu etapu vývoje hudby.
V tomto období začíná velmi sílit i vliv blues rocku zejména z hlediska instrumentálního. Zásluhu na tom má John Mayall, přesněji řečeno jeho kytaristé, počínaje Ericem Claptonem, Jeffem Beckem a Jimmym Pageem a jejich následné formace, a také Alexis Korner, Paul Butterfield Blues Band, Ten Years After, Canned Heat, Janis Joplin, raní Fleetwood Mac, Johnny Winter a další. Nesmíme také zapomenout ani na syrové formy rocku, jako např. detroitský sound, tvořený legendárními MC5, a v později tvořící v kapelách typu Grand Funk Railroad svéráznou americkou odnož hardrocku. Ke konci desetiletí vykrystalizoval i country rock, který nejdříve aplikoval některé prvky country, jako např. elektrifikované housle u Flying Burrito Brothers, aby poté vysublimoval do jedné z větví jižanského rocku, který se již také připravoval na svůj start.
Významným se stal i tzv. classical rock, který se občas dal podle jednotlivých interpretů zařadit i do zdánlivě zcela odlišných stylů hudby. Klasiky tohoto žánru byli nedocenění Nice a o trochu později fenomenální Emerson, Lake & Palmer. Zajímavostí jsou pak orchestrální projekty Deep Purple, The Gun, Mikea Oldfielda a dalších. Jako vedlejší termín se můžeme setkat s označením baroque rock, kde šlo o použití barokní stavby skladby na tvorbu skupiny či výraz interpreta. Celkově muzika na jedné straně přitvrzuje a na straně druhé se stylově a instrumentálně neuvěřitelně rozvíjí, a pokládá tak potřebné základy pro celá sedmdesátá léta. Seznam těch, kteří se albově v tomto přelomovém období poprvé hlásí, by byl na rozsah tohoto článku příliš dlouhý, takže vás odkazuji na přílohu č. 2.
Celá sedmdesátá léta jsou ve znamení mnoha stylů, ať už do dokonalosti dotažených z předcházející dekády, tak i nově vznikajících. Obrovský rozvoj zaznamenává hard rock, který se na rozdíl od konce šedesátých let více vymaňuje z bluesových struktur a vytváří s jednotlivými hlavními vrcholy žánru, tvorbou skupin Led Zeppelin, Deep Purple, Black Sabbath a Uriah Heep, neuvěřitelně plodný a vlivný styl, který, vrcholíc nejlepším hardrockovým albem Rising od Rainbow, přímo či nepřímo ovlivňuje další etapy vývoje rocku v následujících dekádách až dodnes. Spolu s art rockem nepřímo zapříčiňuje nástup dalších stylů včetně punku a new wave jako pokusu o svou negaci (hnutí proti rockovým dinosaurům) a staví základy pro nástup heavy metalu jako svého přímého následovníka.
Rozšiřuje se space rock, který se od vzletných Pink Floyd posunuje do oblasti elektronické hudby, kde nejvíce dominují skupiny typu Tangerine Dream. Velmi silnou žánrovou skupinu vytváří tzv. pomp rock, do kterého můžeme pro pompézní tvorbu a mohutný, patetický sound zařadit Boston, Kansas, Styx, Rush, Queen a další. Na scénu také výrazně vstupuje kanadský rock, který můžeme zhruba charakterizovat specifickou tvorbou skupin Rush (mohutnost) a BTO (syrovost a údernost). Ještě větší vliv začínají mít jižani s dlouhými improvizacemi a s širokou výrazovou stylovou rozmanitostí, jako např. ke country směřující Charlie Daniels Band, tvrdší a bluesovější raní ZZ TOP, nekompromisní Lynyrd Skynyrd, Atlanta Rhythm Section a Black Oak Arkansas, hardrockoví Blackfoot a Molly Hatchet, instrumentálně zaměření Dixie Dregs a další včetně klasiků žánru, Allman Brothers Band.
Jako svébytná součást hard rocku se rozvíjí i glam rock ve všech svých třech podobách (písničkový - Elton John, klasický glam - T. Rex a hardrockový - např. Gary Glitter, Kiss, Alice Cooper a další). Objevují se i první vážnější tendence k avantgardě, jako např. minimalismus (např. ve tvorbě Briana Eno) a na scénu se valí smršť, která si říká punk. Ten v sobě zahrnuje nejen okázalou neformálnost a odpor vůči starším zavedeným kapelám, ale i anarchismus a další formy společenské vzpoury. Hudebně se vyžívá na agresivitě projevu a jednoduchosti hry. Klasiky tohoto žánru jsou bezpochyby Sex Pistols, Damned a Clash, ale patří sem i velmi vyzrálá tvorba Stranglers. Punk, jakkoli halasně nastupující, přesto nemohl vyřešit otázku, co dál? Nestačilo už jen kritizovat, musela se i ukázat cesta. Po instrumentální stránce se tedy začíná objevovat řada souborů, hlásící se k tzv. new wave. Vedle Xtc... a dalších z nich vykrystalizovali The Police, kteří svou tvorbou odlehčili zarputilost punku a znovu upozornili na instrumentální složku hudby.
V Německu se čím dál více daří rockovému impresionismu a elektronické hudbě. Stále více souborů, kteří odmítají při realizaci svých nahrávek ustupovat komerčním požadavkům gramofonových společností, začíná vydávat desky vlastním nákladem či za pomoci malých značek. Zpětně se tento proud nazývá alternativní hudba, ale označení je dost zavádějící, protože skoro každý stylový výstřelek ze zavedeného žánru mohl být takto označen. Většinou zde chápeme tento termín ve tvorbě Joy Division či Residents.
V této dekádě nelze přehlédnout ani obrovský nástup europopu s obdivuhodnou skladatelskou invencí švédské formace ABBA a zejména pak uplatnění diskotékové hudby, která je ovšem již mimo hranice našeho článku. Vedle rocku v opozici, orientující se na málo známé soubory z mimoangloamerické scény a tancovačkového pub rocku, reprezentovaného zejména skupinou Dr. Feelgood, se celá scéna ke konci sedmdesátých let vyznačovala nevýrazností mnoha nových skupin a směrů a následnou stylovou rozmělněností. Jako by se čekalo na něco výrazného. A to "něco" přišlo s rachotem heavy metalu.
Heavy metal se stal nejsilnějším stylem osmdesátých let. Jako přímý pokračovatel hard rocku reagoval na punkovou jednoduchou vyřvanost a novovlnovou éteričnost a vytvořil znovu dunivou, dravou, instrumentálně mnohdy velmi náročnou hudbu s častou a cílenou pódiovou stylizací. Protože vycházel z postupů hard rocku, nebyl zaměřen do bluesových struktur, ale ve svém vývoji u skupin kvalitnější a déletrvající tvorby a projevu se k nim později občas vracel. Metal se velmi rychle rozvrstvil do několika směrů, které se daly ještě v tomto období jednotlivě definovat. V následujících letech si ale v podstatě každá kapela mohla pojmenovat svůj styl, který hrála podle sebe a vlastně zcela volně. Klasickými představiteli žánru jsou Iron Maiden, Diamond Head, Helloween, Judas Priest, Manowar, Megadeth, Metallica, Motley Crue, Samson, Saxon, za thrash můžeme jmenovat např. Anthrax, Destruction, Pantera, Prong, Slayer, Testament, patří sem "chrochtavý" metal Celtic Frost, zarputilí Danzig, blackoví Venom, deathoví Death, Obituary, smršť Napalm Death a dále třeba Kreator, Overkill, Ratt, Sepultura, Twisted Sister...
Anglická nová vlna se svým významem přelila do nové romance, která dala nezakrytě průchod svému zklamání z neúspěšnosti punkové rebelie proti společnosti, ale z dalších výraznějších stylů zde můžeme nalézt pouze úlohu rapu u Beastie Boys či Public Enemy a nástup australských myslitelů Dead Can Dance včetně Nicka Cavea. Z velkých jmen se tehdy začínali prosazovat pouze U2, kteří dokázali doslova jako jediní zpracovat podněty britské new wave a dovést je do dokonalosti, a také REM s opětným poukázáním na písničkovou strukturu.
Na přelomu osmdesátých a devadesátých let se zájem posluchačské veřejnosti začal opět obracet k hudbě šedesátých a sedmdesátých let a to částečně i proto, že soudobá scéna byla většinou nevýrazná, invenčně zcela vyprahlá a až na výjimky stále častěji přebírala a upravovala staré hity. Což uvedlo do pohybu obrovskou lavinu znovu se navracejících starých kapel, kterým ale, což je nutno poctivě dodat, ve většině případů brzy došel dech. A to ne z hlediska koncertního, muzikantského, ale z hlediska skladatelské invence.
Začátkům devadesátých let tak zcela vévodí grunge v čele s Nirvanou Kurta Cobaina, po boku "starých" struktur je tvrdší muzika zastoupena kapelami s většími či menšími prvky funky jako Red Hot Chili Peppers, Rage Against the Machine, Primus, Faith No More, objevuje se i retro pop u Primal Scream, ale to už jsme skoro v současnosti...
Rád bych vás ještě jednou upozornil na přílohu (dá se z ní dost vyčíst) a také zejména a znova na to, že ty nejsilnější a nejvlivnější směry a žánry si podrobně rozebereme i s notovými ukázkami samostatně (proto jsem trochu ošidil sedmdesátá, osmdesátá léta a začátek let devadesátých). Takže když jste zde nenalezli některé své oblíbené skupiny, věřte, že na to bude místo někdy příště...
Časové znázornění prvních a výrazných nahrávek nejsignálnějších interpretů a skupin
Předcházející období - nahrávky: Chuck Berry, Bo Diddley, Everly Brothers, Bill Haley, Buddy Holly, John Lee Hooker, Jerry Lee Lewis, Elvis Presley
60. léta
62Bob Dylan, Beach Boys, James Brown, Peter, Paul & Mary, Shadows
63Beatles
64Rolling Stones, Dave Clark Five, Kinks, Animals, Hollies, Yardbirds, Searchers, Herman's Hermits
65Byrds, Pretty Things, Moody Blues, Who, Lovin' Spoonful, Zombies, George Benson, Guess Who, B. B. King, Spencer Davis Group
66John Mayall & Eric Clapton, Simon & Garfunkel, Mamas & Papas, Love, Frank Zappa, Troggs, Jefferson Airplane, Monkees, Cream, 13th Floor Elevators
67Status Quo, Pink Floyd, Doors, Buffalo Springfield, Velvet Underground, Jimi Hendrix, David Bowie, Moby Grape, Bee Gees, Nico, Captain Beefheart, Janis Joplin, Sly & The Family Stone, Canned Heat, Ten Years After, Traffic, Crazy World of Arthur Brown, Vanilla Fudge
68Deep Purple, Fleetwood Mac, Blue Cheer, Procol Harum, Blood, Sweat & Tears, Spooky Tooth, Iron Butterfly, Joni Mitchell, Nice, Small Faces (Faces), Band, Bloomfield / Kooper, Creedence Cleawater Revival, Family, Aphrodite's Child, Grateful Dead, Tyranosaurus Rex / T. Rex, Jeff Beck, Giles, Giles & Fripp, Jethro Tull, Nazz, Free, George Harrison, Soft Machine, Move, United States of America, Leonard Cohen, Steppenwolf, Chicago, Electric Flag, Gun
69Led Zeppelin, Black Oak Arkansas, Neil Young, Flying Burrito Brothers, Rod Stewart, Allman Brothers Band, Genesis, Humble Pie, Johnny Winter, Groundhogs, Taste, Crosby, Stills & Nash (C, S, N & Young), Elton John, Fairport Convention, Leslie West, Yes, Blind Faith, Jack Bruce, James Gang, John Lennon, King Crimson, Mott the Hoople, Van Der Graaf Generator, Renaissance, Amon Dl II, Argent, Colosseum, MC5, Steamhammer, Stone the Crows, Stooges, Alice Cooper, Carpenters, Grand Funk, Joe Cocker, Carlos Santana
pozn.: + velký vliv Alexise Kornera a Paula Butterfielda
70. léta
70Uriah Heep, Wishbone Ash, Black Sabbath, Syd Barrett, Atomic Rooster, Badfinger, Gong, Mountain, Paul McCartney, Ringo Starr, Strawbs, Eric Clapton, Jesus Christ Superstar, Charlie Daniels Band, Trapeze, Derek and the Dominos, Curved Air, Gentle Giant, Stephen Stills, Bloodrock, Focus, Funkadelic, Barclay James Harvest, Hawkwind, Slade, Supertramp, Tangerine Dream, Vangelis, ZZ Top, Ted Nugent, Weather Report
71Thin Lizzy, Nazareth, Emerson, Lake & Palmer, Mahogany Rush, Steeleye Span, Graham Nash, Electric Light Orchestra, J. J.Cale, Budgie, Kraftwerk, Peter Hammill, Rory Gallagher, Sparks, Sweet, Doobie Brothers, Little Feat, Bonnie Raitt, UFO
72Blue Oyster Cult, Manfred Mann's Earth Band, Todd Rundgren's Utopia, Stevie Wonder, Lou Reed, Roxy Music, Steely Dan, Sensational Alex Harvey Band, Eagles, Paul Simon, Styx, Billy Joel, Scorpions, April Wine, Atlanta Rhythm Section, Mahavishnu Orchestra
73Aerosmith, Queen, ABBA, Wizard, Bob Marley, John Fogerty, Roger Daltrey, Roy Wood, Lynyrd Skynyrd, Bryan Ferry, Fripp / Eno, Magma, Arthur Brown's Kingdom Come, Gryphon, New York Dolls, Bachman Turner Overdrive, Montrose
74Bad Company, Kansas, Kiss, Rush, Angel, Brian Eno, Billy Wyman, Marc Bolan, Nico, Alvin Lee, Judas Priest, Gary Glitter
75Rainbow, Blackfoot, AC/DC, Caravan, Keith Moon, Phil Manzanera, Steve Hackett, Residents, Tom Waits, Alan Parsons Project, Eloy, Patti Smith, Tina Turner, Heart, Journey, Tubes, Dr. Feelgood, Krokus
76Tom Petty & The Heartbreakers, Sammy Hagar, Boston, Gillan, Sammy Hagar, Triumph, Blondie, Brand X, Ramones
77Motorhead, Riot, Clash, Elvis Costello, Ian Dury, Wire, Cheap Trick, Illusion, Talkind Heads, Iggy Pop, Jam, Meat Loaf, 38 Special, Sex Pistols, Television, Foreigner, Peter Gabriel, Stranglers,
78Dire Straits, Police, Van Halen, Whitesnake, Molly Hatchet, Magnum, Pere Ubu, Cars, Clannad, Kate Bush, Mark Farner Band, Midnight Oil, Siouxie & The Banshees, Xtc..., Toto
79Gary Moore, Samson, Accept, Michael Jackson (od 1972), Nina Hagen, Prince, B-52, Gary Numan, Adam and the Ants, Saxon
80. léta
80Iron Maiden, Def Leppard, Michael Schenker Group, Diamond Head, Tygers of Pan Tang, Ozzy Osbourne, U2, Thunder (z USA), Cure, INXS, Depeche Mode, Duran Duran, Eurythmics, Pretenders, Venom, Alabama, Girlschool
81Foreigner, Manowar, Level 42, Simple Minds
82Dio, Asia, Robert Plant, Great White, Tank, Twisted Sister, Laurie Anderson, Cocteau Twins, Bryan Adams, Cher, Joan Jett & the Blackhearts, Men at Work
83Metallica, R.E.M., Alcatrazz, Sonic Youth, Madonna, Marillion, Suicidal Tendencies, Pantera, Lita Ford, Slayer, Stevie Ray Vaughan (výraz.), Tears for Fears, Big Country, Michael Bolton, Kix, Motley Crue, Anthrax, Cult
84Faith No More, Yngwie Malmsteen's Rising Force, W.A.S.P., Roger Waters, Art of Noise, Dead Can Dance, Nick Cave, Pogues, Queensryche, Ratt, Sade, Steve Vai, This Mortal Coil, Celtic Frost, Bon Jovi, Frankie Goes to Hollywood, Red Hot Chili Peppers
85Stryper, Megadeth, Overkill, Sting, Power Station, Suzanne Vega, Simply Red
86Cinderella, Poison, Ministry, Joe Satriani, Kreator, Pet Shop Boys, Europe, Sepultura
87Bonfire, Helloween, Napalm Death, Sinead O'Connor, Jason Becker, Guns žN Roses, Death, Testament,
88Kingdom Come, House of Lords, Bulletboys, L.A. Guns, Danzig, Dirty Strangers, Traveling Wilburys
89Anderson, Bruford, White, Howe, Mr. Big, Bad English, Badlands, Extreme, Nirvana, Soundgarden, Stone Roses, Lenny Kravitz, Dream Theater, Skid Row
90. léta
90Thunder (z GB), Alice In Chains, High Tide, Slaughter, Primus, Black Crowes,
91Cathedral, Blur, Mariah Carey
92Pearl Jam, Tori Amos
93Coverdale / Page, Cranberries
94Oasis, Portishead
... a celá řada méně či více výrazných kapel, které zmíníme v jednotlivých pokračováních o stylech, směrech a žánrech...
"... a najednou se zase vrací staré desky, stará jména, hodně lidí zjistilo, že v tomhle kouzlo je..." (New Times Are..., Manfred Mann)
