Letem kytarovým světem - … a do druhé ruky kytaru a jít aneb Top 10 malých aparátů ke cvičení a na sessiony
Na našich stránkách jsme se zabývali aparáty a v drtivé většině těmi „dospělými“ neboli klasickými řadami komb a stacků. No ale co ta minikomba, co minihlavy, jak jsou na tom tato zařízení? Myslíte si, že by se jim neměla věnovat zvláštní pozornost? Omyl! Právě tito „malí sourozenci“ klasických modelů jdou v poslední době hodně dopředu. A důvod?
Každý kytarista, prostě každý muzikant, mi potvrdí, že právě při živém hraní se nejlépe zdokonalí hra, technika, feeling a další rysy hudební osobnosti. Už celkem otřepaně, ale zato neméně pravdivě zní ona poučka, že dvacet hodin cvičení doma dá kytaristovi totéž, co dvě hodiny ve zkušebně a deset minut na pódiu. Jistě, časy se mohou lišit, ale myšlenka je snad jasná. A právě tady je zakopaný pes. Osobně se velmi rád zúčastňuji nejrůznějších sessionů, rád si zahraju jako host v kapelách a sdruženích nejrůzněji stylově orientovaných, jenže... Představa, že na každé toto pozvání, které často probíhá v malém klubu, hudebním bárku, hospůdce nebo třeba i v obýváku, tahám svou kompletní pódiovou sestavu včetně pedalboardu, je, mírně řečeno, nemilá.
Na druhou stranu zase nechci přijít nijak velkou měrou o to, na co jsem zvyklý, tedy hlavně tón. A je tady ještě jedna záležitost. Na ta setkání se chci dostavit bez bedňáků a dopravce, nadneseně řečeno. Čili do jedné ruky vzít kombo, do druhé kytaru, a prostě to šlehnout na zadní sedadlo auta a... jedem si zahrát.
A totéž platí i pro domácí cvičení, byť v posledních letech nabízejí firmy u velkých výkonných aparátů „brzdiče“ výkonů... No opět představa, že na každý kšeft stěhuji fullstack a všechno další výtahem z x-tého patra a pak zase v noci zpátky - no to tedy sorry.
Tyto všechny problémy se dají vyřešit velmi elegantně a ani ne za moc peněz. Podívejme se tedy na aparátky, komba, které váží co nejméně, nabízejí přes svůj malý objem a nízkou cenu nezanedbatelnou míru kvality v rámci svého předpokládaného použití, mají různé vychytávky a jsou i prověřené praxí.
Jen připomínám, že zde neuvádíme pořadí. Následných deset zařízení je z první desítky (plus jedna, vysvětlím) cca padesáti nejrůznějších komb a hlav.
Jako marshallista nemůžu začít ničím jiným než Marshallem. Mám zde na mysli kombo MG10CF, které jednoznačně vyhovuje zadání dnešního článku. Deset wattů, ranzistor, dva kanály (Clean/Overdrive), výstup na sluchátka, váha 4,8 kg. Není co řešit. Tohle se fakt dá vzít do ruky a jít. V naší kytarové škole celá léta hrajeme na dnes už vlastně klasické desetiwattové tranzistory řady Valvestate. Pokud někdo chce větší výkon, může zvolit MG15CF, patnáct wattů + možnost připojení mp3, dobře se tváří i MG15CFX, které má už čtyři kanály (Clean, Crunch, OD1/OD2) a vestavěné efekty, to vše pořád za solidní cenu. Můžeme u této značky postupovat dál, to ale není záměrem.
Jenom poznámka - cenově ještě před lampovým malým kombem DSL5C s výkonem pět wattů stojí úplná novinka, Code100 Combo se simulací legendárních aparátů Marshall. Ovšem to už je sto wattů. Tato řada ale nabízí za skvělé ceny i menší výkony, Code 25 či Code 50 - a to přece úplně stačí pro náš účel.
O lampových kombech pro náš záměr si počkejte až na závěr článku, kde je mé celkové zhodnocení.
Když už jsme u té modelace, tak další značkou je Vox, a to řada Valvetronix, kde mám na mysli sérii VT, a to VT20+. Třicetiwattové kombo nabízí modeling třiatřiceti aparátů ve třech variacích a pětadvacet efektů v celkových 99 presetech. Hezky hraje i VT40X, kde nechybí třeba ani noise reduction. Zájemci o lampu většinou uvádějí čtyřwattové kombo AC4C1-12 (tady už je váha cca 10 kg), celkem dost jsou na malých sessionech vidět komba řady VX, což je opět modelingová záležitost.
U značky Orange jde nejvíce o řadu Crush, kde v sérii Pro kraluje kombo CR60C. Šedesát wattů s tranzistory, dva kanály. Ovšem váha dvacet kilogramů, to už je trochu víc. Ve zmíněné řadě Crush dobře poslouží i Crush 12, můžeme jít přes modely 20 a 20RT s ladičkou a reverbem po třeba 35RT s dvěma kanály.
Jsme u značky Hughes & Kettner, která zde má také své zasloužené místo. Zde se hodně hovoří o řadě Tubemeister, kde si dobře vede třeba pětiwattové lampové kombo Tubemeister 5. Vyšší řady, třeba model 18 Twelve, už přijdou dráž, ale pořád jde o výborný poměr cena/výkon. Navíc je zde nepopíratelná kvalita tónu. Kombo nabízí i výkonovou brzdu, dva kanály, výstup pro bednu. Pokud nejdeme po lampě, tak zde jednoznačně bodují komba řady Blue, kde třeba 30DFX disponuje dvěma kanály, vestavěným efekty a třeba noise gatem.
A co Fender? Ten zde také nesmí chybět. Klasikou je zde Mustang I (V.2), dvacetiwattové kombo se dvaceti čtyřmi presety modelací různých aparátů a možností připojení k PC přes USB. V řadě Mustang jsou příhodná i komba II (V.2) a IV (V.2), ovšem zde se jedná už o sto padesát wattů.
Můžeme zde zmínit i Champion 40 s dvěma kanály, minimalisty uspokojí třeba i jednokanálový desetiwattový Frontman 10G s výstupem na sluchátka, ale to už je zase pod limitem našeho článku.
Firma Ibanez je také v tomto segmentu mezi top10, kdy si velmi dobře vede její pětiwattová celolampa TSA5TVR s reproduktorem Jensen a obvody klasické krabice TS808 Tube Screamer. Oblíbená je i silnější verze, patnáctiwattové kombo TSA15 s výstupem pro externí bednu a dvanáctipalcovým reproduktorem Celestion.
Mezi top10 se umisťuje i značka Blackstar a pro náš segment je zde pravděpodobně nejoblíbenější kombo ID: Core 40. Jde o šestikanálové modelingové kombo dvakrát dvacet wattů s vestavěnými efekty, ladičkou a až 128 presety. Musím se také zmínit i o lampové možnosti, kterou je oblíbené celolampové kombo HT-5C, se dvěma kanály a výstupem pro bednu. Proč pořád zdůrazňuji ten výstup pro další bednu? Čtěte dál.
Není možné se zde nezmínit o široké nabídce firmy Line 6. Zde je poměrně vyrovnaný zájem o modelingové produkty od Spideru IV 30 přes AmpliFi 30 po pravděpodobně v tomto spektru nejoblíbenější AmpliFi 75. Jde vlastně o řešení 21. století. Soft komba lze rozšířit přes aplikaci remote, samozřejmostí je USB. Jinak výkon je sedmdesát pět wattů a kombo nabízí přes sedmdesát simulací aparátů, dvacet reproboxů a přes sto efektů s možnostmi použít až osm efektů najednou. Uf... Kombo umí i automaticky nastavit zvuk podle nahrávky Pro zájemce o „normálněji“ vypadající kombo poslouží Spider IV 75, jehož nabídka ale není o nic chudší.
A jsme u další klasiky, značky Peavey. Zde si poslední dobou své místo na žebříčku oblíbenosti drží kombo Vypyr VIP 1, dvacetiwattové modelingové zařízení, které má v nabídce vedle dnes už běžných simulací i šest simulací pro akustické kytary, což se hodí. Navíc ovládání výběru aparát a beden je velmi intuitivní. Řada Vypyr jde do dalších modifikací, kdy vlajkovou lodí je Pro 100.
Vidím, že se mi do té top desítky všechny firmy nevejdou. No tak sem dáme ještě dvě, a bude to top 10 + 1, proč ne?
Roland je tou první, kdy v této kategorii vedou komba řady Cube, zejména pak Cube 10GX. Jednoduchá záležitost, snadné ovládání. Ještě lépe si stojí 40GX s třemi kanály, čtyřiceti watty a simulací i akustické kytary. Modeling je zde doplněn i DSP efektovou jednotkou.
A další klasika, Laney? Ta má nabídku malých komb hodně bohatou a z ní vyčnívá například LX35R, třicetiwattový tranzistor s dvěma kanály. Patří sem pro milovníky modelingu i dvoukanálové LR35 s dvaadvaceti simulacemi a lampa CUB12, která má jeden kanál a patnáct wattů (nedávno jsem ji slyšel na jednom bluesovém dýchánku). Výkonný hybrid za dobrou cenu, a navíc i používaný, je třeba kombo LV200 s šedesáti pěti watty výkonu, třemi kanály a výstupem pro bednu.
Samozřejmě že bychom toho našli víc. Třeba celolampa Bugera V5 Infinium, hybrid VHT I-16 s 12AX7 v pre-ampu, Randall KH-15 a celá následná řada, lampové Raleigh od Carr Amplifiers, vhodné hlavně do studia, nemluvě třeba o „malých“ hlavách jako Carvin VT16 Tube Amp či kupříkladu Mesa/Boogie Transatlantic TA-15. Tyto modely ale nejsou v našich šířkách zase tak hodně známé...
A na konec taková univerzální rada: Pokud doma opravdu hodně cvičíte a chcete se co nejvíce přiblížit svému velkému aparátu a vybavení, co máte po zkušebnách a nenosíte ho domů, tak existuje několik cest.
A: Aparát. Za prvé si pořídit kombo s vestavěnými efekty - takže už nemusíte vytvářet domácí pedalboard (pokud si ho nenosíte ze zkušebny i s kytarami). Za druhé jít spíše cestou komba s klasickými ovládacími prvky bez dalších vychytávek (zde zase zbývá výrobci dle typu věnovat více prostoru kvalitě tónu - a nemusí jít jen o lampová zařízení). Výhodou druhého řešení je to, že pokud budete chtít při domácím cvičení či při sessionech používat nějaké krabičky a pedály, tak budete používat jen ty, které budete chtít a nebudete limitováni či přehlceni nabídkou výrobce.
Není špatné se rozhodnout i tak, že koupí kvalitního komba, které má i výstup do bedny, si vlastně koupíte i záložní aparát. Klasická noční můra muzikantů, že suverénně nastoupíte na pódium, hrábnete do strun a - nic a aparát nefunguje, tak může být trochu umírněna tím, že místo hlavy při dodržení technických parametrů ihned instalujete kombo. Ano, půjde samozřejmě o slabší signál, ale koncert dohrajete. Necháte si od zvukaře trochu, jen trochu, pustit zvuk i do monitorů (i když to je dost vražedné, protože výsledek bývá hodně špatný, běžní zvukaři tohle moc neumějí), ale přežijete to. Mám zde na mysli třeba Marshall DSL-15C, celolampu s dvěma kanály a powerbreakem výkonu (na půlku). Ano, pro svou váhu moc nezapadá do kontextu tohoto článku, ale prostě jen nabízím řešení s širším využitím. Výborně se hraje i na pětiwattovou lampu DSL5C...
B: Efekty. Protože jsem byl líný tahat s sebou svůj velký pedalboard domů či na sessiony, šel jsem cestou vytvoření si vlastně takového domácího minipedalboardu. Když pomineme nějaká multizařízení, na která musí mít člověk skoro až programátorské vzdělání a která moc nemusím, tak existují krabice, které v sobě soustřeďují více efektů. V minulých číslech Muzikusu jsem třeba testoval Morley Pro Series II, který v sobě sdružuje wah pedál, volume pedál i distortion. Proč ne? Na domácí cvičení a na sessiony? Navíc v tomto případě jde při funkcí wah a volume o velmi kvalitní výrobek, který by slušel i ve „velkých“ sestavách.
Napište mi, jaké máte vy zkušenosti!
Včera a dnes 8
Nejvýznamnější akustické momenty dějin rocku
V březnu roku 1998 jsme si uvedli patnáct nejvýznamnějších skladeb s podílem akustické kytary, které zaznamenaly největší ohlas v rockové muzice. Podívejme se opět na rozdíl, který nastal s odstupem jedné generace... A aby nešlo jen o výčet, uvedeme nejdříve ty, co se nově dostaly na několika desítkách serverů a anketách prestižních magazínů do oné patnáctky, a pak jako nadčasové vítěze uvedeme ty, co byly zmíněny i tehdy roku 1998.
Na následujícím přehledu současných hitů této kategorie je moc hezké sledovat, jak se stará klasika mísí se současností. Posuďte sami - patří sem jak Roundabout (Yes), Feel Like Making Love (Bad Company), Dust in the Wind (Kansas) a More Than a Feeling (Boston) a třeba Wanted Dead or Alive (Bon Jovi), Fade to Black (Metallica) a Every Rose Has Its Thorn (Poison), tak také i She Talks to Angels (Black Crowes), Good Riddance (Green Day), Patience (Guns ‘N Roses), Photograph (Nickelback) a More Than Words (Extreme).
Z původního seznamu se tak již vytratily věci jako Presleyho Blue Suede Shoes či Wake Up Little Susie od Everly Brothers apod.
No a kdo přestál tu bitvu času? Nejdříve skladby, které jsme uvedli i tehdy a které najdeme i dnes, byť ne na prvních místech. Ale jsou tam. Je to zajímavá trojka - je zde harmonicky silná Heart of Gold od Neila Younga, úžasná Never Going Back Again od Fleetwood Mac a jejich super alba Rumours (pořád na to sháním noty) a jednoznačná nehynoucí klasika Wild Horses nehynoucích Rolling Stones.
No a jednoznačnými trvalkami a pořád nejvíce zmiňovanými skladbami jsou vlastně - vlastně jen dvě! A to jsou k mému potěšení opět klasiky jak řemen - jedna z nich je Pinball Wizard z rockové opery Tommy od Who. I když je zde akustika zdánlivě v pozici „pouhého“ doprovodu, její linka je určující pro celou suitu. No a jednička? Přátelé, přátelé, přece jste nepochybovali, že? Ano, je to nadčasová (což je opět potvrzeno) Stairway to Heaven od Led Zeppelin. Úžasná věc. Co o tom říci více?
Mimochodem, víte, co mi tam v tom seznamu asi padesáti skladeb chybělo? Dal bych tam třeba, říkám třeba, Eddieho Van Halena, něco od Blackmore’s Night nebo takové pohlazení - Lady in Black od Uriah Heep...
No a co vy?