Pokračujeme druhým dílem exkurze do vývoje světové scény a jednoznačně stavíme níže uvedené myšlenky na úvodním mottu.
Parafrázoval jsem zde citát Isaaca Newtona, abych vyjádřil, kde pořád a neustále spatřovat základ současné hudební scény a jejích úspěchů. Podívejte se na některé poznámky, které to jednoznačně dokumentují... I dnes!
V námi sledovaném období se do popředí dostává velice silný fenomén - totiž žena za mikrofonem. Je to do jisté míry úzce sepjato s nástupem severské mystiky, kde zcela jednoznačnou roli sehráli finští Nightwish (i když zde nyní zpívá již třetí zpěvačka, byla to právě Tarja Turunen, která vytvořila tento trend). Původně folkrocková, poté výrazně „symphonic“ rock/metalová záležitost totiž neovlivnila svým feelingem, tvorbou a výrazem jen evropský trh, ale zaznamenala i přesah přes oceán. Není divu - patos, osobité skladby, melodika, vypjatost,
silné nápady, symfonizace, úloha kláves, harmonizace motivů, kompaktnost zvuku a poměrně velká šíře stylově neuzavřených nápadů vynesla tuto formaci na výsluní zájmu, a to i ostatních kapel. Z tohoto ranku můžeme s klidným svědomím jmenovat Within Temptation s krásnou Sharon den Adel (byť z Holandska, jsou tak severští, jak je jen možno), dále skupiny Sirenia, Epica či již zaniklé After Forever (jejich zpěvačka Floor Jansen právě nyní zpívá u Nightwish). Určité prvky tohoto vlivu můžeme tedy nalézt i za Atlantikem, kdy máme na mysli hlavně Evanescence s Amy Lee.
Nejúspěšnější a nejsoučasnější prodeje alb v Anglii?
Jo, je to tak, i když se objevují stále nová a nová jména v hudebním byznysu, můžeme-li takto studeně, ovšem co se dá dělat, pravdivě, označit hudební scénu, síla starých bardů je neoddiskutovatelná, hluboká a nadčasová. Že je to jedině dobře, je nabíledni. Vezměme si třeba Anglii. Tento ostrov se rád vrhal do výstřelků, často jimi předesílal řadu novot, a podívejme se na výsledky! Pokud vezmeme počet platinových ocenění a celkové prodeje od vydání alba do současnosti, tak na pátém místě se čtrnáctinásobnou platinou jsou Dire Straits s Brothers in Arms (4 350 000 prodaných kusů) a Pink Floyd s The Dark Side of the Moon (4 470 000 kusů). Patnáct platin a čtvrté místo za 4 940 000 prodaných nosičů si vysloužili Oasis s albem (What’s the Story) Morning Glory? Bronz nesou hned dvě alba, 21 od Adele (5 110 tisíc kusů) a klasika Sgt. Pepper’s Lonely Hearts Club Band (The Beatles) za 5 340 tisíc nosičů. Na druhém místě nejprodávanějších alb v Anglii pak je s 5 400 tisíci kusy a osmnácti platinami kompilace Gold: Greatest Hits od švédských ABBA a zlato s obrovským náskokem (21 platin a 6 300 000 kusů) drží suverénně Greatest Hits od Queen, v podstatě národní anglické kapely. Myslím, že výsledky jsou jasné.
Sever Evropy obecně o sobě dává hodně vědět díky souborům, jako je neoklasická Apocalyptica, nabouchaná Sonata Arctica či technicky vybroušení Stratovarius. Ovšem i další styly jsou hojně zastoupeny v tomto období. Na vlně post grunge se vezou alternativní Staind, popěvkovitější Lifehouse, rockovější Shinedown a zejména velmi úspěšní Creed, hodně
odlišnou osobitostí se do obecného povědomí zapisují Jack White a jeho kolegyně na bicí Meg White (White Stripes), indie scénu zastupují Strokes a současnou odnož představ o hard rocku představují vedle Papa Roach zejména platinoví Disturbed s výrazným kytaristou Danem Doneganem.
Metalcoreový výraz určují soubory jako Killswitch Engage, Avenged Sevenfold či angličtí Bullet for My Valentine a na scénu vstupuje i EMO s post hardcoreovou kapelou My Chemical Romance nebo alternativními Jimmy Eat World. Přehlédnout nejdou ani skupiny obecně se řadící do indie proudu, jako postpunkoví Franz Ferdinand, garagerockoví Libertines, stylově revivaloví Kaiser Chiefs a zvláště pak k experimentu tíhnoucí Radiohead.
Není možné ignorovat i popík. Střední proud zde představuje Justin Timberlake, výstřední Lady Gaga či filantropka Kelly Clarkson, blíže k těm nejmladším posluchačům mají feministka Avril Lavigne či sen školaček Justin Bieber, k pop rocku se hlásí spíše Pink nebo Anastacia se soulovým hlasem spíše softrockový James Blunt. Ženské hlasy vůbec atakují
vrcholy amerických hitparád, dokonce se mluví o třetí britské invazi - je zde popíková Dido, osobitá Amy McDonald, soulová Amy Winehouse či Adele a její úžasný song z filmu Skyfall (jako jednoznačný fanda Jamese Bonda oceňuji, že tato skladba se skvěle k filmu hodila...).
Nejúspěšnější a nejsoučasnější prodeje alb v USA?
A jak to vypadá na největším hudebním trhu, v Americe? Jsou ty výsledky srovnatelné s Anglií? Ano? Ano! Tady to totiž „vyžrala“ také v podstatě národní kapela...
Pozn.: Ještě si uvědomme při počtech platin, za kolik prodaných kusů se v USA a v UK udílí tento vzácný kov.
5Páté místo s 22 platinami (a tedy 22 milióny prodaných alb) drží Back in Black australských AC/DC. O milión víc kusů a o jednu platinu navíc, a tedy čtvrté místo drží IV od Led Zeppelin. A pak to jde dost po skocích. Bronzová příčka je okupována s 26 platinami albem Hotel California od Eagles, stříbro s 33 milióny prodaných nosičů (tedy s 33 platinami) vlastní Michael Jackson a jeho Thriller (no opravdu, už není „Vždy-Ten-První“) a na prvním místě - a teď zpozorněte - jsou s 38 milióny prodaných alb opět Eagles s kompilací Their Greatest Hits (1971-1975), tedy opět se skladbou Hotel California...
A protože jde o velký trh a velké prodeje, srdce rockera jistě potěší, že na šestém místě s dvaceti platinami je Rumours od Fleetwood Mac spolu s Shaniou Twain a jejím Come on Over a na místě sedmém Guns N’ Roses se svým eponymním debutem Appetite for Destruction a osmnácti platinami.
Ovšem všechny tyto méně přehledné výstřelky blednou před dvěma většími žánrovými hnutími.
Je zajímavé, že i v této době se zde vyskytne soubor, který, vycházeje ze soft rocku, neuvěřitelně rozkošacuje svou tvorbu zejména ze strany skladby jako takové a vytváří složité, ale i velmi poslouchatelné kompozice, navíc vše v hávu současných a vyžadovaných zvukových dimenzích. a ještě k tomu pouze ve třech. Mám zde na mysli anglické Muse a jejich vklad do progresívních rockových struktur dnešní doby.
Pravděpodobně není možné, aby v současnosti nebyl obecně znám jejich song Supermassive Black Hole, který navíc získal proslulost i uvedením v sáze Stmívání (v prvním dílu). Matt Bellamy svou kytarou, upravenou vskutku neobvykle (včetně vestavěného tabletu) odvádí na živo neuvěřitelnou práci. Od alba Black Hole and Revelations tato kapela okupuje první příčky světových anket a prostě se jí daří. Našla své místo.
Druhým výrazným počinem, nyní už stylem, je velký nástup brit popu. Zde jsou jednoznačným nositelem těchto hudebních struktur nesmírně úspěšní Coldplay. A opět jsou to Britové... Kvarteto muzikantů, který má jako stálého pátého člena svého manažera, má na kontě sedm studiových alb, všechnajsou multiplatinová. Neuvěřitelně dobře zpracovaný mix britské melodiky, alternativnějšího písničkaření, rockové dynamiky a opět širších stylových vyjádření, a to docela i hodně odlišných, přesto dohromady se snoubících žánrových odskoků. Tohle si nemůže dovolit jen tak nějaká kapela, to vyžaduje široký a poctivý muzikantský základ, což u představitelů této kapely rozhodně je. I ochota
zkusit něco nového, ne ovšem samoúčelně. Coldplay patří k těm nemnoha skupinám, co si dokáží vychovat své vlastní obecenstvo a táhnout ho při všech těch změnách stále s sebou. Mimochodem, v současnosti jde o jednu z nejlépe se prodávajících kapel na světě. Je nutno zde třeba uvést takovou zajímavost, že Coldplay měli hned čtyři alba na prvních místech v anketách - tohle před nimi dokázali jen The Beatles (i když s lepším a trvalejším výsledkem). A to už je co říci.
Nejvýnosnější turné?
Zcela v ducho toho, co jsme říkali v tomto díle a v jeho předcházejících částech, posviťme si nyní krátce na to, kdo měl nejvýnosnější turné, a tedy na koho chodilo nejvíce lidí. Šedesátky a sedmdesátky dohromady jen tak rychle nedám, ale:
V osmdesátých letech (vždy od pětky nahoru) to byli David Bowie (turné Glass Spider), Bruce Springsteen (Born in the USA), The Rolling Stones (Steel Wheels), Michael Jackson (Bad) a Pink Floyd (A Momentary Lapse of Reason). Devadesátky opanovali U2 (Zoo TV + Popmart), Pink Floyd (Division Bell) a The Rolling Stones (Bridges to Babylon + Woodoo Lounge). Desátá léta nového tisíciletí byli nejúspěšnější Madonna (Sticky & Sweet), U2 (Vertigo), AC/DC (Black Ice) a opět dvakrát The Rolling Stones (Licks + A Bigger Bang).
A dvacítka až dodnes? Tam je pětka tvořena Brucem Springsteenem (Wrecking Ball), Coldplay (A Head Full of Dreams), Edem Sheeranem (!) (x Tour), Guns N’ Roses (Not in This Lifetime...) a U2 (360).
A když to všechno sečtu, tak nejvýdělečnější jedno turné měli Guns N’ Roses (563 miliónů dolarů s Not in This Lifetime...), The Rolling Stones (674 miliónů s A Bigger Bang) a U2 (820 miliónů s turné k 360). To je nářez!
A závěr?
Ha, ha, ha... To by bylo na další díl. Takže asi takto: Long Live Rock and Roll!
Top 10 artrockových alb Vítězslava Štefla 02
Pink Floyd - The Dark Side of the Moon
A už tu máme druhé pokračování naší top desítky, kdy je zcela nasnadě uvést nejen další soubor z pětice těch, které definovaly art rock tak, jak ho známe a chápeme, ale zejména jejich album, které změnilo statistiky. Ano, je to album The Dark Side of the Moon, osmé studiové album tehdy již velkým jménem disponujícím gigantem Pink Floyd, které vyšlo 1. března 1973 u labelu Harvest.
Album patří mezi deset nejprodávanějších alb v historii muziky, kdy dle nejposlednějších čísel se svými 45 milióny prodaných kusů drží čtvrté pozici. Což o to, ale co říkáte tomu, že se v prestižní anketě Billboard dokázalo udržet 942 týdnů? Kolik že má rok týdnů?
Kolekci silných skladeb jistě korunuje Time, deska je dle RIAA diamantová a obal zde nádherně podtrhuje vyznění hudby - designéři z Hipgnosis zde vytvořili další ze svých nadčasových děl.
Pro nás zaznamenání hodným faktem je i ta skutečnost, že toto album bylo vydáno i v Československu - sice cca s pětiletým zpožděním, ale přece jenom.
Drb? Milenecké páry si prý nejčastěji pouštějí právě tuto desku (a zejména Time)...
A nyní jen nezbytné doplnění. Tento sloupeček jsem pojal tak, že co díl, to jiná kapela. V tom případě je ale nutné, abych si do tohoto seznamu klasických nejoblíbenějších desek od Pink Floyd z celého jejich katalogu dodal ještě dva počiny, totiž Wish You Were Here (1975) s úžasnými songy, jako titulka či dvoudílná kompozice Shine On You Crazy Diamonds (s nehynoucím čtyřtónovým intrem, řadícím se mezi padesát nejpodnětnějších úvodů/riffů vůbec) a určitě Atom Heart Mother (1970) se slavnou krávou na obalu a šestidílným titulním hudebním celkem.
A historická souvislost? V tomtéž měsíci vychází páté album Led Zeppelin (Houses of the Holy), v témže roce vychází Billion Dollar Baby Alice Coopera, albově debutují Lynyrd Skynyrd, vznikají třeba AC/DC a naopak to balí Free...
