V našem seriálku je nemožné vynechat jedno z více setkání Garyho Moorea a B. B. Kinga, těchto dvou mistrů feelingu tónu a blues. Záznam pochází z roku 1992 z vystoupení v rámci turné Garyho Moorea, kdy si na scénu Country Club v Londýně pozval krále bluesové kytary. Oba dva si střihli klasiku modrých tónů The Thrill Is Gone od Roye Hawkinse, který ji natočil roku 1951. Obecně slavná se tato skladba stala počátkem sedmdesátých let, kdy ji převzal B. B. King a vyšla na jeho albu Completely Well (1969).
Gary Moore v tomto období zažíval velký úspěch. Dva roky před tímto setkáním mu vyšlo eponymní LP Still Got the Blues, na němž opustil svůj předchozí hardrockový nářez a pustil se do blues rocku. A to takovým způsobem, že ho to vyneslo na samý piedestal nejen bluesové a bluesrockové kytary, ale obecně rockové kytary jako takové. Deska se stala standardem blues rocku a jeho jméno bylo skloňováno se stejnou váhou jako jméno Eric Clapton (v tomto období přecházel z melodiky à la Journeyman k blues rocku From the Cradle) či Stevie Ray Vaughan (ten už, žel, reagovat nemohl).
Tato spolupráce měla i své další pokračování - oba si toho roku zahráli na singlu Since I Met You baby / The Hurt Inside z alba After Hours. Tohle album se v Anglii umístilo dokonce výrazně lépe než předcházející Still Got the Blues. V řadě dalších světových anket tomu bylo také tak, kromě amerického trhu, kde se tato deska moc neuchytila...
Záznam je úžasnou ukázkou kytarového cítění obou celebrit. Moore velmi citlivě nahrává Kingovi a ten se při vyhecované přestřelce rozhodně nenechá zahanbit. Video trvá něco před devět minut, ale neodtrhnete se od něj - má úžasný spád.
Drb/zajímavost: B. B. King zde hraje na svou Lucille. A Gary Moore? Ten má Gibsona Les Paula, kterého koupil od Petera Greena z Fleetwood Mac... Všimněte si, kde má hlavní cívku humbuckeru u krku...
