Pokud někdo tím nejklasičtějším způsobem definoval počátek éry klasického heavy metalu osmdesátých let, tak to jsou vedle Iron Maiden zcela jistě Judas Priest. S tím, že „Mejdni“ se svým eponymním albem přišli vlastně až po dvou letech po uvedení nadčasového British Steel, alba, které Judas Priest doslova katapultovalo mezi špičku dobové hudební scény.
Tak jako je mezi jižany známa hymnická Sweet Home Alabama od Lynyrd Skynyrd, tak jako je mezi rockery známa Smoke on the Water Deep Purple, tak je mezi metalisty proslulá „brikety ’dou“ neboli Breaking the Law právě od Judas Priest a právě z alba British Steel. Pamatuji si dodnes to nadšení z poslechu, kdy kapela zde nanesla soubor výrazných, lehce zapamatovatelných (a dobře naučitelných a hratelných) riffů, což mělo za následek, že jako houby po dešti vznikaly kapely s podheslem „Blackmore, nezdržuj...“ Tím nechci negativizovat úlohu této kapely na samém počátku osmdesátých hřmících let, jen tím chci zdůraznit tehdejší náladu v těch patrech hudební scény, ve kterých se tehdy člověk pohyboval.
Je snad potřeba ještě dodávat, že mamutí podíl na tom má dvojice kytaristů K. K. Downing a Glenn Tipton?
K. K. Downing
Kenneth Downing Jr. se narodil 27. října 1951. V patnácti letech byl vyhozen z domova a brzy na to i ze školy. K hudbě a kytaře ho přitáhly muzika konce šedesátých let, kdy ho nejvíce ovlivnili Jimi Hendrix, Eric Clapton, a obecně tehdejší tvorba Johna Mayalla a jeho Bluesbreakers. První kapelu založil ve svých sedmnácti letech a zajímavostí jistě je, že jeho role hrát v kapele na kytaru vznikla tak, že si se svým bratrancem hodili mincí, kdo bude kytarista a kdo baskytarista...
Glenn Tipton
Glenn Raymond Tipton se narodil 25. října 1947 v Blackheath v Anglii. Ke kytaře se dostal poměrně pozdě, na svou první akustiku Hofner začal hrát až v devatenácti letech: „Nebyl to můj první nástroj. Předtím jsem hrál na klavír, na který mne učila matka. Jenže mne začala lákat kytara, na kterou hrál můj bratr. A tak jsem to na ni zkoušel, když byl zrovna pryč, a doufal jsem, že si toho nevšimne...“
Už od začátku to byl samouk. K jeho prvotním vzorům patřili bluesmani jako B. B. King, Freddie King, Robert Johnson, Peter Green, Elmore James. „Pak teprve přišli Jimi Hendrix a Cream. Velký vliv na mně měl i Rory Gallagher. A při něm jsem si uvědomil, že je třeba vytvořit si svůj vlastní styl, být prostě svůj, mít svou vlastní totožnost. A o to jsem od té doby vždy usiloval.“
Jeho první kapelou byla bluesová formace Shave ‘Em Dry, která se přes další název, Merlin, stala skupinou Flying Hat Band, která už zkoušela hrát své vlastní věci. Soubor se ale brzy rozpadl kvůli neshodám s managementem a pak přišlo to pravé, když v květnu 1974 Tipton vstoupil do Judas Priest.
K. K. Downing a Glenn Tipton
Kdo by si myslel, že Judas Priest jsou produktem přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, hluboce by se mýlil. Kapela vznikla už na samém konci let šedesátých, kdy vedle sebe fungovaly dva soubory. Ve West Bromwich to byla sestava Freight, tvořena spolužáky z jedné školy, K. K. Downingem, Ianem Hillem (bg) a Johnem Ellisem (dr), která se učila z nahrávek svých vzorů, jako byli Led Zeppelin, Deep Purple, Cream, Who a poté Black Sabbath, a pak zde byla skupina Judas Priest, tvořená zpěvákem Alem Atkinsem a dalšími. Kapela měla krátké trvání, protože se rozpadla cca po půl roce. A právě tehdy se Atkins setkává s členy Freight, kteří hledají zpěváka. Atkins souhlasí s tím, že jim navrhuje jméno své předešlé kapely - a je to tu!
Judas Priest
Po prvních dvou albech se třetí, pro vývoj kapely vždy důležitá, deska Sin After Sin (1977) stává v USA zlatou, ale až do samého konce sedmdesátých let se v celosvětovém kontextu o kapele nijak zvlášť neví. Což se zásadně mění rokem 1980, kdy vychází jedna z nejvýznamnějších desek celé kultury heavy metalu, British Steel (1980). Platina a celosvětový rozmach kapely jako vévodícího souboru počátku osmdesátých let a zrodu metalového fenoménu vytvořily z kapely jednu z největších hudebních atrakcí doby. Když pak pomineme Point of Entry (1981), které nedokázalo plně navázat na svého předchůdce, potvrdila kapela své renomé silnou trojící alb Screaming for Vengeance (1982), Defenders of the Faith (1984) a Turbo (1986). Poslední deska, která získala vzácný kov, pak byla po Ram It Down (1988) ostrá Painkiller (1990). Masívnější návrat do anket pak skupina zaznamenala albem Angel of Retribution (2005), Nostradamus (2008) ukázal na stálost a vyrovnanost kvalit kapely a Redeemer of Souls (2014) se z hlediska pozic v celosvětových anketách stala jedním z jejich nejúspěšnějších albových počinů.
To už zde ovšem nehraje K. K. Downing, který 20. dubna 2011 z řad Judas Priest odešel. V podstatě nikdy neuvedl pravé důvody, i když jich prý bylo několik desítek. Jediné, co lze na základě jeho reakcí připustit, že se mu už nelíbily koncerty a úroveň jejich vystupování: „Lidi si zaplatí fůru peněz, aby na nás přišli, a my do toho musíme dát svých obvyklých sto deset procent. Vždycky jsem si myslel, že by to tak mělo být...“
Na místo Downinga tak přišel Richie Ian Faulkner, se kterým pak vznikla další alba, jako Redeemer of Souls, Battle Cry a Firepower, a DVD Epitaph.
Aby změn v klasickém obsazení nebylo dost, v únoru letošního roku Tipton oznámil, že nemůže jet na turné z důvodu Parkinsonovy nemoci, která mu byla diagnostikována. Jak sám prohlásil, nevylučuje to jeho další působení s kapelou, ovšem na avizovaném a připravovaném turné ho nahradí Andy Sneap, kytarista a vyhledávaný producent (Judas Priest, Saxon, Accept, Arch Enemy, Megadeth...).
„British Steel bylo album, které víc, než jiná deska charakterizovalo heavy metal.“
(The Guardian, 2014)
Kytary - K. K. Downing
Downing používal hodně kytar. Mezi řadou značek pak vyčnívaly zejména Gibsony Flyingy V, vlastnil dokonce i raritní model z roku 1964 se snímači PAF (těchto se vyrobilo jen 200 kusů). Další zajímavostí byl i model z roku 1970 s vibratem Maestro (těch se vyrobilo zase jen pět set kusů). Downing se vůbec do tohoto tvaru kytary zamiloval, takže jak Flyingů, tak i dalších modelů tohoto typů vlastní celou řadu (a dlouhou), a to včetně custom modelů K. K., Hamer a ESP...
Z ostatních nástrojů pak můžeme uvést Fendery Stratocastery, u akustik pak Babicz a Ovation. Ve studiu pak používá třeba i akustiky Variax či Godin.
Kytary - Glenn Tipton
Tipton toho vystřídal opravdu hodně. Do roku 1978 šlo zejména o Fendery Stratocastery, poté asi rok hrál na černý Gibson Les Paul Custom. V dalším obdobím používal Stratocaster z období CBS s humbuckery DiMarzio Super Distortion. Oblíbil si i Gibson SG Special s humbuckery PAF. V polovině osmdesátých let pak přešel k Hameru Phantom GT, osazeným jedním humbuckerem EMB, tremolem Kahler a jedním potenciometrem volume. Tipton tento model používá vlastně dodnes, ale osazení je tam jiné, jde o aktivní Seymour Duncan Blackout. V současné době se spřáhl s firmou ESP, která mu vyvinula signature model GT-600 (i v divizi LTD), vycházející ze série Viper. V průběhu let se nevyhýbal ani dalším kytarám, jako je například Fender Telecaster, sedmistrunná Ibanez 7621, Gibson Explorer, Gibson Les Paul Standard, Fernandes Sustainer. Do seznamu patří i klasický syntezátor G-707, pro který se snímačem Roland Hex používal Hamer Phantom GT.
Designovou klasikou je pak jistě jeho Custom Hamer GT s dvěma humbuckery Seymour Duncan a EMG: „Jde o můj vlastní design a vím, že vypadá divně, ale pro mne je to skvělý tvar, protože na pódiu musím vyhrát nějaké šílené úseky, a tam mi to tento tvar kytary umožňuje v pohodě.“
Aparáty - K. K. Downing
Marshally - to byla a je základní Downingova značka. V průběhu času pak šlo o sestavu power-ampů 9600 a beden Vintage 4x12“ s klasickým pre-ampem JMP-1.
Aparáty - Glenn Tipton
I u Tiptona šlo a jde zejména o Marshally. V současné době ale sází na značku Engl, hlavy 642 Invader, doplněnou power ampy Marshall 9100 a bednami Engl.
Efekty - K. K. Downing
Na pódiu byl daleko skromnější než ve studiu. Po řadě nejrůznějších pedalboardů se na pódiích spoléhal zejména na multiefekt Rocktron Replifex a kvákadlo Dunlop Cry Baby. Ve studiu svou sestavu doplňoval o další zařízení, jako třeba Line 6 Pro.
Efekty - Glenn Tipton
Jeho rack je schopně naplněn řadou zařízení, mezi nimiž nechybí procesory Rocktron Intellifex, Yamaha SPX 90, Lexicon MX200, dále Dunlop DCR-2SR Rack Wah, Rocktron Hush Super C a další.
Web
