Zdravím všechny kytaristy. Na téma dnešního dílu mne přivedl jeden student, který mi nedávno sdělil výborný postřeh. „Slyším v hlavě při improvizaci nějaké tóny, ale než je najdu na kytaře a zjistím, co jsou zač, je často akord nebo sólo pryč.“ Odpověď na tohle je v podstatě jednoduchá, ale to, jak toho docílit, může chvíli trvat a vyžaduje stejně tak jako cvičení stupnic či techniky nějaký čas.
Někomu to jde rychleji, někomu pomaleji... Jednou z velmi důležitých věcí, jak docílit toho, že hrajeme okamžitě to, co slyšíme, je dát si do pořádku svůj relativní hudební sluch. Tedy umět rozpoznat, zaintonovat a samozřejmě ihned zahrát všechny intervaly nahoru i dolů. A můžu vám říct, že není větší potěšení z hudby, když se daří hrát to, co vám opravdu hraje v hlavě, a ne když běhají jen naučeně prsty po hmatníku. Tak a co teď s tím?
Existují mraky cvičení, jak se intervaly naučit, existují různé výukové programy, je výborné si pořád zpívat, je skvělé stahovat a následně analyzovat hudbu, kterou máte rádi, atd. Ano, je to pomalejší než si stáhnout z netu tabulatury, ale to, co vám to dá, je z hlediska cvičení vašeho sluchu nenahraditelné. Koneckonců, vlastně i radost z toho, že se vám to povedlo, je příjemná. :-)
Pro dnešek jsem připravil takové oddechové letní cvičení na tohle téma. Budeme cvičit intonaci některých akordických tónů. Jako improvizační materiál jsem si vzal jednoduchou bluesovou dvanáctku, třeba v G.
| G7 | C7 | G7 | G7 |
| C7 | C7 | G7 | G7 |
| D7 | C7 | G7 | D7 |
Jako první si tedy můžeme zkusit zpívat (intonovat), základní tóny akordů tak, jak jdou ve formě za sebou. Hrajte si tedy tento bluesový doprovod a do toho se pokuste zazpívat vždy základní tón daného akordu. Třeba jako celé noty. Pozor, nejde o žádné pěvecké výkony, ale o to, abychom správně a s jistotou uměli dopředu slyšet a zaintonovat požadovanou výšku daného tónu! Pokud se na tóny podíváte podrobněji, zjistíte, že mezi G a C je interval kvarty, mezi G a D interval kvinty a mezi D a C je sekunda dolů. Zpívat je můžeme jak nahoru, tedy nejprve G a pak o kvartu výš C, nebo naopak zazpíváte tón G a C pak o kvintu dolů atd.
Pokud vám vše půjde dobře, vytvořte si z jednotlivých základních tónů fráze tak, abyste například vždy při změně akordu byli na první době na tom správném základním tónu daného akordu. Dalo by se říci, že ony základní tóny se pro tento případ stanou jakýmisi základními nosnými pilíři, které obalíte ostatními tóny. Jako „obalovací materiál“, či jak to nazvat, můžete pro začátek použít jednoduchou bluesovou pentatoniku (G, Bb, C, Db, D, F). Jedno takové jednoduché cvičení jsem napsal do not, dále můžete postupovat podobným způsobem. Tak přeji, ať se daří a máte radost ze cvičení.
