Al DiMeola: Lady of Rome, Sister Of Brazil
Dalším jazzrockovým géniem je bezesporu Al DiMeola. Ten pěkně zauzloval prsty svým obdivovatelům a napodobitelům. Když jsem ho poprvé slyšel na Coreově desce Where Have I Know You Before z roku 1974, kdy nahradil úžasného kytaristu Billa Connorse v první jazzrockové sestavě, říkal jsem si: "No, taky pěknej blázen." Pak přišly další desky, taky sólová alba a jak muzikanti, tak všudypřítomní profesionální kritici vytáhli pera a zlatým inkoustem zapsali Ala do kytarové historie. Neuvěřitelná sláva, uznání a hold rychlým prstům a fenomenální technice. Hudební časopisy se předháněly v těch nejneuvěřitelnějších soudech. Al se narodil 22. 7. 1954 v New Jersey a jeho život osciloval od útlého mládí mezi kytarovými lekcemi a pobytem v salza klubech. Nejvíce byl ovlivněn jazzovým kytaristou Larry Coryellem a začal navštěvovat slavnou Berklee School v Bostonu. V devatenácti má již takovou pověst kytaristy, že dostává lano do Coreovy skupiny Return to Forever. To byl pro teenagera naprosto raketový start, ale jak se ukázalo, právem si ho zasloužil. Nahrál zde tři skvělá alba a pak se vydává na sólovou dráhu. Pravda - ještě si odskočil na takovou tu "drnkačku" s Johnem McLaughlinem a Paco de Luciou. V akustickém triu natočili desky Passion, Grace and Fire a živé Friday Night in San Francisco, o kterých se dodnes zdají nejstrašnější sny všem rychloprsťákům na celém světě. A pak už to jelo - jedno album za druhým - no, napočítal jsem jich dvacet sólových. Pro Ala bylo typické ovlivnění kulturou Středozemního moře, ale v posledních letech se po poslechu neubráníte dojmu, že Al DiMeola se narodil jako kosmopolita. Tolik rozdílných a zdánlivě nesourodých vlivů jen tak na deskách nenajdete. Roku 1996 si třeba střihl argentinskou muziku od Astora Piazzoly, virtuóza na bandonenon (druh akordeonu), na albu Al DiMeola Play Piazzola, no a nějaká ta Afrika nebo Indie se jinde taky najde. Skladba, kterou jsem vybral, spadá do největšího jazzrockového Alova běsnění, do roku 1977. Vydal druhé sólové album Elegant Gypsy, které považuji za naprosto vynikající. Jsou zde vlivy flamenca, africké, rockové i jazzové. Kromě toho, že zde Al předvádí, čeho je vůbec schopen, není to jen deska technická, ale nabitá melodickou invencí a krásnými rytmy. Samotná Lady of Rome, Sister of Brazil je pěkná bossa nova. Al DiMeola je především úžasný kytarista, který svému nástroji rozumí, s bravurou zvládá jak akustiku, tak i elektriku. V další řadě je to osobitý invenční skladatel, který se nevyhýbá ničemu novému, seriózní a ušlechtilý člověk; a kdyby vám některý "velmi poučený odborník" tvrdil, že hraje jen technicky a studeně, tak mu nevěřte. Je to jeden z největších kytaristů všech dob, kteří se narodili na matičce Zemi. Mutanty a kyborgy nevyjímaje!!!
