Miles Davis: Solar
Představovat Milese Davise již nemá cenu. Hodně se toho o něm napsalo a v našem seriálu už byl. Vybral jsem dnes prostou dvanáctku, která je pěkně čitelná, hratelná a na závěr se hodí. Je to neuvěřitelné, ale proběhlo zde již 32 jazzových standardů - a kdo má o jazz zájem, může se s touhle snůškou vydat na nejednu "holírnu", lodní nebo rautový "gastrojazz", popřípadě koncertní exhibicionismus. Od příštího čísla nám slovenský bluesman Luboš Beňa bude objasnňovat taje a zapeklitosti resophonické kytary, zvané dobro. Ale zpět k Davisovi - Solar pochází z alba Walkin', které Miles vydal roku 1954, tedy v období hard-bopu. Tomu i odpovídá jak struktura skladby, tak i tempo, někdy hrané jazzmany až v závratném fastu. Miles skladbu koncipoval na desce jako vyloženě improvizační kousek. Je to vděčná šleha a mám ji třeba nahranou i od Pat Methenyho v triu, kde teda vyvádí pěkné zatáčky až do free jazzu. Je to bluesová dvanáctka v c moll, a pro zjednodušení si odstraníme předznamenání. Blues nám trochu charakterizuje nástup durové subdominanty v pátém taktu a na dominantě se objeví v devátém taktu substituční akord Ebmaj7. Dominantní jádra nám hezky propojí harmonii a v posledním taktu je klasický spoj II-V s alteracemi (zmenšená kvinta a nóna) zpět na tóniku. Tedy na akord Cmi. K improvizaci se dobře hodí bluesová stupnice c-es-f-gb-g-b, která vznikne z moll pentatoniky přidáním zmenšené kvinty (gb). Takže "vzhůru dolů" k bluesovým kořenům. U Beňova "reso-plecho" se nám to možná bude hodit. Hodně štěstí a vydržet!!!
