John McLaughlin: Resolution
Jsou kytaristé rockoví, jazzoví, klasičtí, flamenco, country, bluesoví, bluegrassoví a... John McLaughlin. Jestli někdo umí bezvýhradně hrát na kytaru, pak je to tenhle chlápek ze severní Anglie. Od dnešního čísla se budeme věnovat jazzrocku, fusion (nebo jak nazvat spojení dvou hlavních proudů na začátku sedmdesátých let).
John McLaughlin nebyl asi první, kdo s tím začal, ale vím naprosto jistě, že byl a je nejlepší. Se skvělými základy klasické, jazzové a bluesové kytary se pustil (nebo spustil?) do ohromné práce na tvorbě nového stylu a chápání střetů několika neslučitelných světů.
Od svého indického guru Sri Chinmoye (v době, kdy studoval jógu a orientální filosofie) přijal tajemné jméno Mahavishnu (znamená božský soucit, síla a spravedlnost) a pod ním staví roku 1971 legendární kapelu Mahavishnu Orchestra, spojení vynikajících jazzových hudebníků - Jan Hammer, Billy Cobham, Jerry Goodman a Rick Laird. Společná byla touha dělat něco nového, silného a energického.
Tento trend si John prožil již v roce 1969 při nahrávání legendárního alba Milese Davise Bitches Brew (Čubčí lektvar), kde se sešli mladí muzikanti, kteří v následujících letech výrazně pohnuli kolem dějin (Chick Corea, Joe Zawinul, Herbie Hancock, Lenny White, Jack De Johnette, Ron Carter - co jméno, to legenda).
Mahavishnu Orchestra svým prvním albem The Inner Mounting Flame udeřili na ohromené slechy posluchačů neskutečnou silou, dokonalostí souhry v náročných improvizacích a vypjatou energií. To, co předváděl virtuoz na kytaru, bylo do té doby naprosto s ničím nezměřitelné. Rychlost na samém kraji vnímání, přitom preciznost a neobvyklé postupy a harmonie. Čerpali z jazzu, rocku, evropské vážné hudby a indické tradice. Po rozpadu skupiny se John zaměřil na novou sestavu, spolupráci se smyčcovým kvartetem i symfonickým orchestrem, ale třeba i s Carlosem Santanou na vynikajícím albu Love, Devotion and Surrender.
V letech 1975-77 hrál s indickými hudebníky v čistě akustickém kvartetu Shakti, které vydalo tři desky. Další tvorba byla inspirována používáním efektů a syntezátorů v nové kapele One Truth Band. Jako zjevení přišla spolupráce s Paco de Luciou, Larry Corryelem nebo Al DiMeolou v legendárním akustickém triu, inspirovaném flamencem. Dodnes se mnozí kytaristé trápí a mají noční můry z opusů, které tito titáni hráli coby zahřívací kolečka pro svou další tvorbu.
Johna McLaughlina považuji pro jeho dokonalé zvládnutí nástroje téměř ve všech stylech za největšího kytaristu všech dob, lidské, charakterové vlastnosti a filosofický přístup ke světu a umění nevyjímaje. A při pohledu do Johnovy diskografie by se leckomu mohlo až udělat špatně z vlastní neschopnosti :-). Neznám kytaristu, který by se tak lehce přenášel z žánru do žánru s bezchybnou sebejistotou. Skladba Resolution pochází z druhého alba Mahavishnu Birds of Fire, opět vydaného roku 1972. Je zajímavá svým pojetím a skladebnou metodou. Ignoruje klasické harmonické jazzové a rockové postupy. Je zde použit stále se opakující motiv vedený od velké tercie, který stoupá po tónech durové stupnice lydické C (použita zvětšená kvarta fis). Dvanáct taktů se identicky repetuje, ale s melodií ve vrchní oktávě. Má ohromné napětí, vnitřní sílu a naléhavost. Končí na výchozím akordu As dur, postavených v basu na malé noně (tón a) a vířívém brejku na snare drum. Tento tón tvoří ostatně po celou skladbu harmonické ostináto, což charakterizuje Johnovo pevné "rozhodnutí" v této náladě setrvat. Velice expresívní kompozice. Johne McLaughline!! Jak to všechno děláš?? Sice jsi pro nás obyčejné smrtelníky nedávno vydal fantastickou DVD školu improvizace, ale říkám si - ON je jen jeden. Bohudíky. Nebo bohužel?
