Aneb jiné možnosti doprovodu než hi-hat nebo ride činel a něco málo historie bicí soupravy. Hajtka a ride, popřípadě další činely, jsou základní součástí naprosté většiny rockových, popových i jazzových doprovodných patternů. Buď na ně hrajeme nepřetržitou řadu úderů (čtvrťových not, osmin, šestnáctin, triol...), anebo nějaké vychytanější rytmy (lineární nebo paradiddlové doprovody), ale jejich úloha v rámci soupravy je nezastupitelná. Většinu z vás už také asi napadlo, že part, který hrajeme na hi-hatu, je možné hrát na ráfek některého z bubnů nebo třeba punkově na floor tom či na jiné části standardní soupravy. Existuje však řada perkusivních nástrojů, které se k soupravě poměrně často přidávají a slouží především právě pro hru partů, které obvykle hrajeme na hi-hatu. A tyto nástroje si dnes představíme.
Cowbell a woodblock jsou překvapivě nástroje, které se v rámci bicí soupravy objevují dříve než hi-hat nebo tom tomy, které dnes považujeme za její zcela zásadní součást. Svého času povinná součást každé soupravy je dnes už spíš třešničkou na dortu, ale své místo si stále najde. Cowbell neboli kravský zvonec je velmi důležitý hlavně v latinskoamerické hudbě, kde na něj většinou hrajeme synkopované rytmy založené na rytmickém útvaru clave. Clave je rytmický základ této hudby a stojí v protikladu k rovnému (osminovému nebo čtvrtinovému) základu západní populární hudby. Od toho se odvíjí také rozdílné použití cowbellu v západním popu a rocku - mnohem častěji zde na něj hrajeme rovné čtvrťové noty. Toto použití kravského zvonce je názorně předvedeno v kultovním videu More Cowbell, doporučuji najít na YouTube (najdete jako more cow bell, s mezerou). Woodblock, v současné době většinou plastový, má podobné využití, i když se na něj častěji hrají paradiddlové nebo jinak nepravidelné doprovody.
Použití tamburiny je buď jako u předchozích nástrojů (tedy víceméně místo hi-hatu), často ale také zaujímá funkci malého bubnu (druhá a čtvrtá doba), a nebo hraje s malým bubnem unisono. Efektní je také hrát na tamburinu offbeatové osminy (druhá, čtvrtá, šestá a osmá osmina). Dalším vděčným nástrojem jsou všemožné shakery (i když tam už nastává komplikace, protože ruka držící shaker nemůže zároveň hrát paličkou). Všechny tyto nástroje jsou svým zvukem velmi výrazné, a pokud se jich používá s citem a s mírou, mohou být významným doplněním nebo i jakýmsi „signature“ zvukem našeho bubnování. Každopádně je obvykle bezpečnější, ovládá-li je bubeník, než když je má v ruce zpěvák. :-)
