Pro bubeníka snad není otravnější a rušivější koncertní situace než nespolehlivost soupravy - odjíždějící kopáky, klesající židličky, povolující se hajtky, vypadávající šrouby, nestabilní stojany, vypadlé beatery, zlomené paličky... pokazit se může téměř všechno. Zde je pár rad, na co si dát pozor:Koberec pod bubny je základ a nedoporučuji spoléhat se na to, že „na místě se něco sežene“. Zároveň je praktické mít na koberci značky pro rychlejší stavbu bubnů. Když není zbytí, lze nožičky kopáku a stojanů přilepit gaffou (lepicí páska sloužící k řešení takřka jakýchkoliv problémů :-)). Nohy je taky dobré opravdu pořádně utáhnout. Já osobně si většinou po postavení soupravy ještě jednou projedu a dotáhnu všechny „Šrouby a matice“, abych předešel nepříjemným překvapením. Problematické bývají držáky vrchního činelu hi-hat (obzvlášť u erárních bubnů) - řešením je vozit vždycky pro jistotu vlastní, ideálně s pojistkou spodní matky (například Gibraltar SC-4420S). Pozor taky na to, že existují minimálně dva různé průměry tyčky, na které drží vrchní činel.
Zlomeným paličkám se vyhneme tím, že na koncert vezmeme nový pár, ale čemu se vyhýbá těžko, je palička vypadlá během hraní. To se stává i těm nejlepším, podívejte se na některá videa Chada Smithe z Red Hot Chili Peppers. Je proto zásadní mít vždy alespoň dvě paličky připravené po ruce, obvykle v držáku na stojanu na hi-hat nebo na floor tomu. Snažit se během hraní najít novou paličku v hromadě obalů za soupravou je cesta do pekel.
Rozlaďování malého bubnu během hraní je věčný problém řezníků za soupravou. Když víte o svém bubínku, že má sklony k povolování, mějte u ruky aspoň klíček pro případné dotažení - už jsem odehrál pár koncertů, kdy byl bubínek na začátku vytažený „na Copelanda“ a na konci se hodil spíš na osmdesátkovou rockovou baladu. Povytažené obočí zvukaře bylo pak jasnou zprávou. Dobré je s sebou vozit i zásobu moongelů nebo jiných tlumítek pro přizpůsobení hlasitosti soupravy prostoru (když už nemáte pět sad činelů pro různé příležitosti). Neocenitelná věc obzvlášť při rychlých přestavbách jsou rychloupínací matky činelů. Pravda, nejsou nejlevnější a snadno se ztrácejí, ale časová úspora bývá v takových chvílích k nezaplacení.
Poslední důležitá věc: Nebojte se říct zvukaři, co chcete do odposlechu, od toho tam je. Slyšet dobře spoluhráče (a na velkých pódiích i sebe) je základní předpoklad k čistému a sehranému výkonu.
