V tomto díle školky bych rád probral jednu nenápadnou součástku bicí soupravy, která může být pro výkon bubeníka překvapivě podstatná. Úvodem ale několik všeobecných slov k vybavení, převážně pro začínající hráče, kterým je školka určena. Já vím, že máte na bicí možná málo peněz. Že doba je zlá a pivo drahé. Nebudu vás přesvědčovat, že je potřeba mít soupravu za padesát tisíc, ani že veškeré vybavení musí být z nejvyšších řad, které výrobci nabízejí. Jsou věci, kde šetřit můžete: Pokud bubny pouze stojí ve zkušebně, klidně si kupte na bazaru stojany po pětistovce. I levné bubny se většinou dají naladit do poslouchatelné podoby, pokud na nich máte dobré blány. Ovšem také existuje množina vybavení, na které bych šetřit silně nedoporučoval.
V první řadě se jedná o nejpoužívanější část bicí soupravy, kterou je (hádejte!) - stolička. Na levné, rozkývané, rozpadající se, sjíždějící, moc tvrdé, příliš měkké, malé nebo jinak nepohodlné stoličce budete trpět vy, vaše záda a ve výsledku i vaše bubnování. Uberte při pořizování soupravy dva tisíce z ceny bubnů a přesuňte je do částky na sedačku. Šetřete, kde můžete, ale na stoličce ne.
Další všeobecná rada při pořizování bubnů zní raději ubrat na bubnech samotných a investovat do činelů, kde kvalita s klesající cenou padá mnohem strměji, ale to by bylo na delší povídání. Zbytečné je také šetřit na paličkách - s levnými se obvykle hraje hůř, a o co míň stojí, o to míň také vydrží. Typický je příklad habrových paliček: Jasně, pokud vám vyhovuje lehčí dřevo, budiž, ale nemá smysl je kupovat jen kvůli nižší ceně, protože životnost je oproti hikoru výrazně kratší.
Hlavně bych však chtěl hovořit o součástce zvané hi-hat clutch, držák vrchního činelu hi-hatky. Levné držáky se s oblibou během hraní povolují (kritická jsou dvě místa, upevnění držáku k tyčce hi-haty a pak spodní matka držící samotný činel) a některé také nechávají v tyčce nehezké vrypy, to když se je snažíme na krev dotáhnout. A hrát půl písničky s polozavřenou hi-hatkou, místo s úplně zavřenou nebo naopak úplně otevřenou, je celkem záruka toho, že skladba nebude šlapat, jak má. Lepší držáky mají uchycení k tyčce řešené pomocí přitahovaného protikusu, nikoliv šroubování přímo do tyčky, a takový systém během hraní nepovolí. Řešením povolování spodní matky je u lepších modelů aretační šroub (nevýhodou je, že bez bubenické kličky hi-hatu nepovolíte/neutáhnete) a nebo ještě u dražších typů rychloupínací matka, kterou není třeba šroubovat. Velké zjednodušení života za pár stovek!
