Minule jsme si povídali o korpusech celých souprav, dnes se zaměříme na malé bubny. Situace je zde o to zajímavější, že kromě dřeva se malé bubny velmi často vyrábějí také z kovu. (Uznávám, že jsem minule vynechal kovové soupravy, které také existují, ale jedná se o raritu.) A protože vlastnosti jednotlivých druhů dřeva, jak jsme si je popsali u souprav, platí i pro snare bubínky, můžeme se v tomto čísle zvesela věnovat kovovým materiálům.
Do minulého čísla také můžete nahlédnout pro informace o tom, jaký vliv má na zvuk bubnu průměr, hloubka a tloušťka korpusu. Nakonec si řekneme něco o dalších komponentech, které mají vliv na zvuk, jako jsou blány, ráfky a strunění.
Máme pět kovových materiálů, ze kterých se bubínky mejčastěji vyrábějí. Jedná se o tři čisté kovy (příměsi v nich samozřejmě jsou, ale v malých koncentracích), tedy ocel (steel), hliník (aluminium) a měď (brass) a dvě slitiny, mosaz (brass, slitina mědi a zinku) a bronz (bronze, slitina mědi a cínu). Ocelové bubínky můžeme často nalézt u začátečnických souprav, protože se jedná o levný materiál, ovšem z oceli se vyrábějí i bubínky nejvyšší třídy. Ocel je z kovových materiálů nejprůraznější, má nejvíce vysokých frekvencí a je hlasitá (Obr. 1).
Obzvláště rimshoty jsou velmi průrazné, a jedná se proto většinou o bubny do nejhlasitějšího prostředí. Podobný frekvenční průběh má měď, ovšem u ní je již část vysokých frekvencí potlačena ve prospěch středů a basů, takže tyto bubny jsou o něco „hodnější“. Velký podíl vysokých frekvencí má také hliník, ovšem hliníkové korpusy tolik nerezonují, a bubínky pak nejsou tak hlasité a nevyžadují další tlumení (Obr. 2).
Mosaz je do jisté míry podobná březovému dřevu, má průrazné výšky a basové tělo s útlumem ve středních frekvencích (Obr. 3). Vyloženě dřevěný zvuk pak poskytuje bronz (slitina nejačastěji používaná pro výrobu činelů), který má dostatek basů a středů a potlačené výšky.
O blanách jste si přečetli v Muzikusu 2/2015, o tlumení zase v čísle 3/2014. O strunění se dá ve stručnosti říci, že čím více strun, tím citlivější bubínek bude, na druhou stranu méně strun učiní bubínek živějším a znělejším, protože strunění tolik nezatlumí spodní blánu. Volba ráfků (lité, ohýbané, dřevěné) ovlivňuje zvuk rimshotu. Lité ráfky jsou zvukově nejprůraznější, ale také „kovovější“, ohýbané ráfky dají víc vyniknout zvuku samotného korpusu. Dřevěné ráfky jsou pak oproti kovovým vyloženě umírněné, zvuk je mnohem kulatější a méně průrazný.
