V dnešním díle školky si ukážeme několik způsobů, jak ozvláštnit ohrané patterny, které už nás nebaví opakovat stále dokola. Pozor, rozhodně tím nechci říci, že je třeba se vždy snažit hrát co nejsložitěji, naopak, často je v jednoduchosti síla! Ovšem kreativita je také podstatná a je na vás, zda tyto dva póly dokážete vyvážit ke všeobecnému prospěchu vás i kapely. Řekněme, že máme zcela standardní bum-čvacht (hi-hata osminy, kopák první a třetí doba, bubínek druhá a čtvrtá) - co s ním?
Zaprvé můžeme zesložiťovat levou ruku. Asi jste slyšeli o ghost notes - tichých notách hraných kdekoliv mimo akcentovanou druhou a čtvrtou dobu, obvykle na bubínek (ale také třeba na hi-hatu, tom tom nebo ráfek). Kouzlo je v tom, dokázat je udržet skutečně tiché. Druhou možností je pak přidávat nebo posouvat akcentované (hlasité) noty. To je velmi mocná zbraň a je pak potřeba hrát opravdu přesně, protože o šestnáctinu posunutý akcent může být pro kapelu značně matoucí. Ve většině případů je pak třeba jasně a srozumitelně udržovat pravou rukou puls čtvrťových not, podle kterého se mohou spoluhráči řídit. Akcentované noty můžeme opět hrát jinde než na bubínek, zde se nabízejí tom tomy nebo floor tom.
Hodně muziky lze udělat i s pravou rukou. Místo osmin můžeme hrát šestnáctiny, popřípadě některé z nich vynechávat. To sice zní složitě, ale pokud vynecháme každou druhou anebo čtvrtou ze čtveřice šestnáctin, vzniknou klasické doprovody, které určitě znáte. Další možnost je naopak hrát jen čtvrtiny, popřípadě sudé osminy. Přidejme k tomu ještě možnost otevírat hi-hatu (pokud chcete dosáhnout toho správného syčivého zvuku, nesmí být otevřena moc!) a máme nespočet možností, a to jsme ještě stále hajtku neopustili - lze také experimentovat s odlišností úderu na hranu a do těla, případně pupku. Obdobné cesty můžeme aplikovat při hraní na ride činel. Ten sice nelze nijak „otvírat“, ale zase má velmi využitelný pupek a občasný úder o hranu může být také osvěžující. A pak můžeme pravou ruku samozřejmě přesunout kamkoliv jinam: na ráfek, floor tom, crash, cowbell, tamburinu, nebo i společně s levou na bubínek.
Nakonec zbývá kopák. Za předpokladu, že se pohybujeme ve sféře rocku, tak toho zde s dynamikou moc neuděláme (téměř vždy budeme hrát nahlas), ale jistě vás samotné napadne mnoho verzí, jak kopákovou linku ozvláštnit. Nezapomeňte, že noty není nutné jen přidávat, dobré je taky občas něco ubrat!
