Kurzy zvukové technikc - Důležité rady a praktické postřehy při práci v hudebním studiu

Normy pro zapojení konektorů

V každém domácím i profesionálním studiu je třeba mít k dispozici sadu kabelů pro běžné i speciální využití. Konkrétní zapojení konektorů se může u jednotlivých, na první pohled stejných, "exemplářů" lišit, podle účelu, ke kterému má kabel sloužit. Veškeré nestandardně zapojené kabely je zapotřebí označit (například barevnou bužírkou), aby nedocházelo k nechtěným záměnám, a tím k nefunkčnímu propojení přístrojů nebo dokonce k jejich poškození.

Většina kabelových konektorů má jednotlivé kontakty - tzv. piny - očíslované, aby bylo možné dodržet přesné zapojení podle příslušných norem. Vodiče v kabelu (často barevně odlišené) včetně stínění se nejčastěji propojují se stejným pinem na obou koncích kabelu, pokud se nejedná právě o nestandardní zapojení.

Nejčastěji používaným modulačním kabelem ve studiu bývá mikrofonní XLR, s třípinovými konektory též zvanými canon, na straně mikrofonu s kontakty v dutinkách (female - "samička") a na druhé straně vysunutými (male - "sameček"). Pin č. 1 je u mikrofonního kabelu na obou koncích spojen se stíněním kabelu, na č. 2 je přiveden první (live) a na č. 3 druhý (return) drát symetrického vedení. Pokud oba symetrické vodiče na jedné straně omylem přehodíte (i takový kabel se ve studiu může někdy hodit), bude docházet k přenosu signálu v protifázi. U mikrofonních kabelů je dobré propojit stínění u "samičky" s kovovým pláštěm konektoru (má uvnitř svůj kontakt), aby byl spoj při prodloužení kabelu chráněn proti interferencím.

Na pohled stejný kabel XLR slouží i k propojování symetrických přístrojů ve studiu. Kvůli odstranění zemní smyčky se ale pin č. 1 na straně výstupu (female) většinou nezapojuje nebo se stínění připojuje na obou stranách pouze k plášti konektoru (kostra přístroje).

Pro symetrická vedení signálu se ve studiu velmi často používají kabely s tzv. stereo jacky, označovanými jako TRS (Tip, Ring, Sleeve - špička, prstýnek a plášť). Zatímco pro stereo aplikace (například sluchátka) znamená špička levý a prstýnek pravý kanál, je správné zapojení při kombinaci XLR a TRS pin č. 1 na S (plášť jacku), pin č. 2 na T (špička) a pin č. 3 na R (prstýnek). Je-li nutné signál desymetrizovat (pro nesymetrický vstup či výstup), u konektoru XLR se spojí kontakt č. 3 s č. 1 (stínění a return), u jacku TRS se spojí prstýnek s pláštěm (můžete tedy použít i mono jack). Pravidla pro odstranění zemní smyčky (brum) platí u TRS stejná jako u XLR.

Mezi často využívané speciální kabely patří tzv. inzertní kabel pro nesymetrické připojení externích přístrojů: jedná se o jack TRS, ze kterého jsou signály ze špičky a prstýnku rozvedené na dva samostatné mono jacky.

Legendární konektory DIN (tzv. tříkolík nebo pětikolík), dříve využívané i na symetrické kabely, se dnes ve studiu využívají už jen pro MIDI - oba vodiče symetrického kabelu se připojují ke kontaktům 4 a 5 (vnitřní kolíky), stínění se připojuje opět jen na jedné straně kabelu na pin č. 2. Potřebujete-li připojit nějaký starý "verk", nesymetrický výstup tříkolíku se zapojí na pin č. 3, středový kontakt č. 2 je stínění (pin č. 1 je vstup do záznamu). Tato norma byla později pětikolíkem rozšířena na stereo (3 a 5 výstup LR, 1 a 4 vstup LR (pozor čísla kontaktů nejsou na konektoru DIN řazena postupně).

V zapojení koaxiálních (BNC), S/PDIF, phono (cinch) a jackových kabelů celkem není co zkazit, vícežilové kabely pro napájení lampových mikrofonů ani veškeré externí napáječe žádnou normu nerespektují. Před výrobou speciálních kabelů nezapomínejte, že existují různé konektorové redukce.