Bez komprese se v současné době muzika prakticky neobejde. A to nemluvíme o komprimování výsledného zvuku do formátu mp3 nebo ogg a podobně. Mluvíme o kompresi jako o úpravě dynamiky zvuku. Komprese může zásadním způsobem změnit charakter nahrávky, a proto je důležité k ní přistupovat zodpovědně.
Zjednodušeně řečeno, kompresor je přístroj (nebo softwarový efekt), který zeslabuje silné části audio signálu a naopak zesiluje ty, které jsou potichu. Celkově tak můžete zvýšit úroveň signálu, aniž by vám „lezl do špiček“. To má samozřejmě svá úskalí. Spolu s tichým signálem totiž vytahujete i šumy a přílišnou kompresí se také můžete připravit o dynamiku...
Jak pořídit kompresor?
Pokud nechcete používat kompresor před vstupem, ale až při míchačce, v zásadě nemusíte nic pořizovat. Každá běžná DAW aplikace (Pro Tools, Cubase, Sonar, Studio One) už mezi svými zásuvnými moduly kompresor má (většinou hned několik), a ten většinou splní základní službu.
Kompresor jako nástroj
Abychom pochopili kompresi, je důležité znát základní parametry, které kompresory používají. (Ale pro jistotu je nenazývají všichni výrobci stejně.) Parametr threshold (dB) udává, v jakém bodě se nekomprimovaný zvuk mění v komprimovaný. Jednoduše je to strop. Každý zvuk, který je na vstupu slabší než X dB, zůstává kompresí nedotčen, každý silnější se zeslabí v poměru daným parametrem Ratio (1 : X). Je-li Ratio nastaveno na 1 : 2, znamená to, že zvuk, který threshold přesáhne o 2 decibely, se na výstup pošle jen o jeden decibel silnější než threshold.
Ještě se na kompresorech můžete setkat s parametry attack (určuje rychlost reakce kompresoru), hold (dobu působení) a release (dobu vypínání). Knee určuje rychlost přechodu mezi komprimovaným a nekomprimovaným signálem. Soft znamená pozvolnější přechod (od 1 : 1 k 1 :X ), hard - tvrdý, rychlý.
Při použití kompresoru doporučuji vyjít z presetů. Výrobci vytvoří nastavení pro různé nástroje - celé bicí, kopák, basa, zpěv (sám zrovna na presetech pro jeden kompresor pracuji) - a vy si zvuk potom doladíte podle svých potřeb.
Z reálného světa
Hardwarové kompresory neplní jen „matematickou“ funkci, kterou jsem popsal výše. Slavné studiové mašiny se používají především proto, že jejich obvody signál ještě specificky nabarví. Ve svém videu o kompresorech (youtu.be/4g-1IJW9wIQ) to předvádím na své skladbě. Používám legendární kompresor z 60. let - LA2A - a můžete slyšet, že jen pouhé zapojení tohoto přístroje do signálového řetězce zvuk změní, ohřeje.
Ve svém studiu LA2A používám jako hardware, ale i jeho sofwarovou simulaci (v tomto případě ve spojení s DSP kartou). Hardware sice podle mého názoru zní lépe, nicméně manipulace se softwarovými plug-iny je pohodlnější (ukládání presetů, nastavování, rychlé zapojení a výměna za jiné) a můžete je použít na víc stopách najednou. Navíc na každý nástroj se může hodit jiný druh kompresoru. A přesných simulací hardwaru už je k dispozici velké množství.
Varování na závěr
Komprese může krásně vybalancovat track, kde jsou velké dynamické rozdíly vzniklé při nahrávání. Na druhou stranu je tady ale velké nebezpečí, že nahrávka bude postrádat dynamiku, může být sterilní a neživá. Tak opatrně...
Boris Carloff
Producent, skladatel, zpěvák a studiový inženýr, který se pohybuje mezi elektronikou, rockem a jazzem. Má klasické vzdělání na housle, projel s nimi skoro celou Evropu (Německo, Velká Británie, Norsko...). Je specialistou na mixáž a hudební produkci. Za sebou má úspěšné spolupráce: Kryštof, Sunshine, Skyline, Clou, Wohnout, Support Lesbiens a mnoha dalších.
