V minulém díle jsme při popisu kolečka ohýbání tónu logicky nakousli také téma modulačního kolečka, které nejčastěji používáme pro ovládání vibrata (tedy přesně řečeno: hloubky modulace výšky tónu v oscilátoru pomocí nízkofrekvenčního oscilátoru - LFO). Zajímavou prakticko-filozofickou úvahou zde může být, jaký fyzický kontrolér na to použijeme (kolečko, joystick), resp. zda je žádoucí, abychom mohli vibrato používat delší dobu stále (čili nechat kolečko vytočené v určité poloze), nebo ho jen použít krátkodobě (tomu více napomáhá koncept joysticku, který se sám vrací do výchozí - nulové - polohy). Obojí samozřejmě může mít své výhody i nevýhody, automatické vracení do výchozí polohy umožňuje zřejmě o něco „rychlejší“ hru tónu s vibratem. Ať už je koncept jakýkoli, může se na výsledném zvuku nástroje dost podepsat, protože práce s výškou tónu může být u jinak leckdy spíše statického syntetického zvuku dost výrazným prvkem. Připomeňme také, že se zde jedná v podstatě o „odvěký“ boj mezi výrobci - v 70. letech například Moog versus ARP, později třeba Yamaha versus Rolandu a Korgu apod. Zajímavě a jinak to pojala firma Kurzweil u řady nástrojů SP - obě kolečka jsou v podobě páskových kontrolérů, což umožňuje dělat pomocí prstů také skokové změny.
Dalším často používaným a logickým parametrem pro toto kolečko je přepínání pomalé/rychlé rychlosti Leslie u zvuků Hammondových varhan. Opět, některé nástroje reagují prostě jen na krajní hodnoty (0 - pomalu, 127 - rychle), některé umí pomocí kolečka ovládat rychlost i plynule, což nám dává ještě více možností. Koncept přepínání dvou variant jednoho efektu můžeme snadno rozšířit i na jiné typy efektu - například na ovládání hloubky či rychlosti chorusu a dalších modulačních efektů, hloubky reverbu apod. Zejména působivé může být také spojení ovládání parametru efektu zároveň s vibratem - výškově rozkmitaný zvuk může třeba zároveň „mizet v dáli“ u reverbu či delaye, lze zvětšovat „tučnost“ rozkmitaného tónu zvětšením hloubky chorusu apod. To dodá zvuku na efektnosti a větší vypjatosti. Fantazii se meze nekladou. Je pro to jen potřeba mít nástroj s dostatečně flexibilním konceptem ovládání parametrů zvuku a efektů pomocí modulačních zdrojů (mezi kterými najdeme modulační kolečko snad vždy).
Podobně jako jsme minule zmínili možnost použít kolečko pitch bend místo modulace, můžeme to udělat i obráceně, tedy použít modulaci místo pitch bendu - zejména pomocí fyzického kolečka, které můžeme nechat vytočené v některé poloze. Získáme podobný efekt, jako když kytarista používá páku tremola zároveň s normální technikou hry - pomocí levé ruky ovládá dílčí výšku tónu, pomocí pravé ruky a páky i celkovou výšku tónu. Už pouhý trylek dvou tónů na klaviatuře s použitím „vyjíždění“ celkové výšky tónu, třeba o oktávu nahoru, může být velmi překvapivý a neotřelý prvek v klávesovém sóle...
