Kde vzít a nekrást - Tessla SE, saturace simulace
Někdy se člověku zachce vyzkoušet nějaký ten efektík už jenom kvůli vzhledu. Prostě se podíváte a víte, že je to tam... Tak nějak podobně to bylo se sympatickým Tessla SE. Ten by měl zvuku dodat lampové zabarvení, včetně změn, které získá průchodem transformátorem, vznikajících vlivem nasycení (resp. přesycení).
Stažení proběhne rychle, jedná se o jeden rar o velikosti 1,5 MB. Ten obsahuje manuál, textový soubor s informaci o licenci a vlastní knihovnu. Manuál je napsán velmi rozsáhle, na úrovni profesionálních programů. Opět žádná instalace, pouze překopírujeme soubor TesslaSE.dll do adresáře s VST instrumenty a můžeme jít zkoušet.
Efekt jsem zkoušel na různé typy audio stop. Začal jsem lidským hlasem a zde se mi Tessla moc nezdál. Zvuk byl víceméně stejný, bez výrazněji slyšitelných změn, at už k lepšímu či horšímu. Podobné to bylo s klávesovými zvuky. Pak jsem zkusil - taky jak jinak - kytaru. Zde se Tessla prosadil mnohem lépe. Obzvlášť na čistých beglajtech už bylo patrné jakési zakulacení zvuku, které mělo příjemný charakter a zvuku prospělo. Kde se mi efekt líbil nejvíc, byla jednoznačně sólka na čistou kytaru. Tessla pracoval stejně jako u beglajtů, jeho vliv byl ale ještě patrnější (hovořím o stopách nahraných přímo z digitálního mutiefektu do mixu).
Trochu si člověk musí dát pozor na skok hlasitosti nahoru, který je tím prvním, co efekt po zapojení udělá. Zvuk tím získá pocit „nadupanosti“ což, jak víme, sice ze začátku vypadá moc hezky, ale ve výsledku to nevede k ničemu.
Tenhle efektík pracuje nenápadně a ne všude se hodí. Ale pokud občas nahráváte kytaru a nemáte k dispozici kvalitní lampový předzesilovač, jeho vyzkoušením nic nezkazíte.