... se v průběhu své dosavadní muzikantské kariéry ocitá ve studiu i na jevištích výrazný kytarista, aranžér i skladatel Jiří Janouch. "Zrovna nedávno mě to taky napadlo," uvažuje, "ale fakt jsem nepřišel na nic, čím by to bylo. Prostě náhoda."
Vesměs s dívčími a ženskými hlasy tak bývá spjata Jirkova kytara - stejně tak rockově riffová jako popově vzdušná či přizdobená jazzovým cítěním. Ale o tom všem už v následujících řádcích.
Od xylofonu k ospalé budoucnosti
"Nedá se říct, že by se někdo z mých předků nějak zásadně muzice věnoval nebo se hudbou zabýval. Oba rodiče hráli na klavír spíš tak pro zábavu, ale k muzice mě vedli odmalička," vzpomíná pražský rodák Jirka Janouch. "Když mi bylo nějakých sedm let, dali mě na LŠU na xylofon. Proč zrovna na xylofon, nemám vůbec tušení, zřejmě to byla nějaká příprava. Mám jenom mlhavé vzpomínky, že jsem ho dostal k vánocům - byl čínský a z umělé hmoty. Pod stromečkem ležel do konce ledna, protože jsem pořád nevěděl, k čemu je ta věc dobrá. Chodil jsem na něj asi půl roku, pak přišly na řadu housle, to vydrželo taky asi půl roku, a pak jsem chodil na klavír soukromě k panu profesoru Kaňkovi asi tři nebo čtyři roky, tak do třinácti. Zhruba tehdy jsem taky začal s kytarou. Byl jsem na návštěvě u kamaráda, který si pořídil Galaxisku a mně se hrozně líbilo zabrnkat si na ni přes Transiwatt 25, přes magnetodynamický vstup - to byl zvuk!"
Ani s prvními kily zkreslené kytary ovšem Jirka nezanevřel na piáno. Vymýšlel první vlastní věci, improvizoval na vlastní nápady. "Byla to taková temná emotivní hudba," popisuje s úsměvem. Z rodičovského gramofonu slýchal písničky matčina oblíbence Pavla Bobka, otcovy jazzové desky a postupně připojoval vlastní favority Sonic Youth, Pixies, Pražský výběr, ale i Dead Can Dance, Psí vojáky, Nirvánu či floydovskou The Wall. "První kapelu jsme založili na střední škole. Jmenovala se Ospalá budoucnost a hráli v ní Camilo Caller a Aleš Zenkl. Byl to parádní underground, já hrál na kytaru a zpíval a začali jsme to mydlit. Kdybych měl říct, co to bylo za muziku, označil bych to asi za jazz rock. Někdy to byl víc bigbít, někdy víc jazz - musím si to znovu poslechnout, mám doma kazetu z roku 1991."
Co se týče kytary, začal Jiří jako samouk a pak se na doporučení kamaráda rozhodl chodit na hodiny k jazzovému kytaristovi Zdeňku Fišerovi. "Přineslo mi to hodně moc. Jednak co do techniky, jednak co do harmonie. Když jsem zjišťoval, co a proč za sebe patří, jak k sobě skládat tóny, akordy, byla to náramně užitečná škola."
Mezitím se Ospalá budoucnost poněkud proměnila, Camilo Caller odešel a kapelu naopak posílili bratři Švábovi. "Nastala snaha celou věc nějak zprofesionalizovat, ale moc se to nedařilo - a tak se postupně začal každý z nás poohlížet po něčem jiném."
Od Laury k Anně
A poohlížel se samozřejmě i Jirka. Měl za sebou stavební průmyslovku a zjištění, že zrovna tenhle obor není to pravé, čemu by se chtěl v životě věnovat. Zkusil si práci závozníka a momentálně pracoval v obchodu s hudebními nástroji na pražském Václaváku, kde byl tehdy ještě jeho kolegou Petr Kalandra. Právě v té době se Jirka dozvěděl o konkurzu na místo kytaristy v kapele Laura a její tygři. Zúčastnil se a zvítězil. Jako pro řadu dalších současných výrazných českých instrumentalistů se tudíž i pro Jiřího Janoucha stala Laura vstupní branou na českou hudební scénu. Záhy poté přizval Jirku Karel Šůcha i do souběžného projektu Krutnava, který založil se zpěvačkou Pavlou Kapitánovou a bubeníkem Pavlem Koudelkou. "Bylo to pro mě velice zajímavé hrát v kapele s Pavlou. Je to hodně výrazná zpěvačka, velmi osobitá. Navíc tu byl ohromný prostor pro cokoliv - hraní jazzové, bigbítové,.... Problém byl ale v tom, že nebyl nikdo, kdo by se o kapelu pořádně staral, takže se hrálo poměrně málo, i když třeba vystoupení v Praze U vystřelenýho voka jsou nezapomenutelná."
Jirka se podílel i na debutovém, a žel zřejmě i posledním, albu Krutnavy Písničky veselý o smutnym životě, vydaném dodatečně v roce 2001. Mezitím ale došlo v kapele Laura a její tygři k velkému zemětřesení. "Karel pracoval na svém vysněném muzikálu Tygr a po nekonečných víkendových zkouškách kapela neskrývala pochyby. Z jeho pohledu to byl nedostatek loajality. Karel celou kapelu vyhodil a postavil novou z jiných muzikantů. My jsme s původní sestavou pokračovali nějaký čas paralelně a pak činnost ukončili. Byl to nesmysl. Laura je Karlova kapela, Karlův život." Současně se ale Jiří Janouch začal objevovat na pódiích po boku další zpěvačky, ve formaci, v níž působí podnes, v kapele Anny K. "Kdy to bylo? - Myslím, že tak někdy v roce 1996, protože, pokud se nepletu, budeme mít deváté výročí. Já si na data a letopočty moc nepotrpím. Přišel za mnou Aleš Zenkl, který mi řekl, že Lucka, tedy, Anna K, chce dát dohromady kapelu, abych se k nim také přidal. Ze začátku to nebyla žádná sláva, moc lidí na nás nechodilo, ale byla to dobrá muzika a bavilo nás to. Pak se to začalo rychle zvedat po vydání desky Nebe."
Stěžejním autorem repertoáru Anny K je kytarista a skladatel Tomáš Vartecký. "Písničky se dělají tak, že Tomáš je přináší v hotové podobě, v hotových aranžích, včetně mého partu pro kytaru. Tak je nazkoušíme a tak je hrajeme. Zvlášť ty nejnovější mi vyhovují, jsou tvrdší a mě prostě baví hrát na kytaru riffy."
Nejen Anna
Kapela Anny K je tudíž domovskou stájí Jiřího Janoucha od poloviny devadesátých let po dnešní dny, kdy přispěl na album Noc na zemi písní Poslední štěstí. To ale neznamená, že by byla jeho působištěm jediným. V roce 2000 stanul opět společně s basistou Alešem Zenklem po boku další z tuzemských poprockových zpěvaček, Blanky Šrůmové. Někdejší dívčí polovička Tiché dohody vydala své sólové album Neviditelná, kde Jirka natočil kytary a byl pak členem koncertní sestavy i na následných vystoupeních. Po těchto koncertech se Blanka Šrůmová z hudební scény na čas poněkud vytratila, vrací se na ní v současnosti, ale Jirka Janouch se záhy objevil v další hudební dámské společnosti. "S Lenkou Novou jsem se znal pochopitelně už z Laury. Když se rozhodla dělat svojí desku, původně jsem na ní měl hrát, pak to ale dopadlo tak, že jsem jí společně s Michalem Dvořákem a Milanem Cimfem také produkoval a napsal na ní většinu písniček." Album Lenka Nová Deska se objevilo na trhu v roce 2003 a představilo tudíž Jirku ve větší míře i autorsky. Písničky nicméně píše už od časů Ospalé budoucnosti a nevylučuje ani možnost, že dříve nebo později je zúročí v nějakém vlastním hudebním projektu. "Většinou je to tak, že si hraju na kytaru, a když přijde nějaký nápad, přenesu ho do počítače a tam s ním začnu pracovat. Psaní na hotový text se mi moc nedaří, nevyhovuje mi. Člověka svazuje, když se musí trefovat do frázování už hotového textu."
Přípravy alba Lenky Nové, po němž pochopitelně následovaly i koncerty, ovšem přenesly Jirku i k další disciplíně muzikantské práce. Společné produkování s Michalem Dvořákem přivedlo oba na myšlenku spolupracovat i nadále na scénické hudbě, spotech a dalších projektech. K těm opravdu prestižním patří znělka pro loňský hokejový šampionát v Praze. V současnosti oba intenzivně pracují na hudbě k novému seriálu Bazén, který se objeví na obrazovkách televize Prima už po prázdninách. Jiří se tu podílí nejen na hudbě, ale stane se i jakýmsi odborným poradcem pro herce, kteří tu budou ztvárňovat začínající kapelu. K tomu všemu průběžně koncertuje s Annou K jak na vystoupeních kapelních, tak komorních akustických. Právě tahle akustická je zavedla i do dalekého Kuvajtu na koncert pro české vojáky v čase invaze v Iráku; a nelze opomenout ani Jirkovy čerstvé zkušenosti divadelní, když zasedá v orchestru Landova muzikálu Tajemství. Ale abychom se příliš nevzdálili titulku tohoto článku, právě na náš rozhovor spěchal Jirka ze studia Sono, kde pracoval na postprodukci tří nových singlů slovenské kapely Peha, v čele s charismatickou zpěvačkou Katkou Knechtovou.
NÁSTROJE
Kytary: Epiphone Les Paul, Fender Stratocaster a akustická kytara Seagul
Efekty: delay Electro Harmonix Memoryman, na některé písničky Line 6 - POD, Cry Baby
Kombo Fender Stage 112 - dvoukanál + box
Kytarista Jiří Janouch se narodil 19. dubna 1974. Prošel kapelami Ospalá budoucnost, Laura a její tygři, Krutnava, hrál po boku Blanky Šrůmové, Lenky Nové, Báry Basikové, je členem Anna K Bandu. Věnuje se i autorské, aranžérské a producentské činnosti.
