Stejně jako v minulých dílech týkajících se velkého bubnu, kdy jsme zmínili několik běžných typů mikrofonů, si i teď některé častěji používané modely, kterými bývá ozvučen a snímán malý buben, připomeneme. Ještě než ale přistoupíme k tomuto bodu, rád bych na tomto místě opět „zavadil“ o již dříve probírané téma „lidové slovesnosti“, a sice „co nám povídají nebo jsou schopni napovídat a nabulíkovat někteří zvukaři a majitelé aparatur.“ :-)
Často čtu v nejrůznějších internetových diskuzích věty typu: „Na malý buben je jednoznačně nejlepší mikrofon XYZ2222fňčř...,“ přičemž druhý zvukař se bude samozřejmě téměř do krve hádat a řekne, že „to teda rozhodně není, protože nejlepší je přece typ ZYX3333nefňčř,“ třetí řekne: „ne, ne,“ a tak bychom mohli pokračovat dál a dál. :-) Jistě většina z vás něco podobného rovněž někde četla a s něčím podobným se již setkala. Samozřejmě, jak jsem někdy v minulosti již taktéž zmínil, názory některých z nich bývají často ovlivněny přímým nebo nepřímým napojením na některé tuzemské distributory a prodejce určitých značek.
To by se ještě dalo i docela pochopit, ovšem co je dle mého skromného názoru již totálně za hranou, je hanění a zatracování některých světově proslulých značek - namátkou např. značky Shure. Ano, u firmy či značky, jejíž mikrofony „udělaly“ (nebo chcete-li „spoluudělaly“ ruku v ruce s dalšími) rock ‘n’ roll live i ve studiu a kterou berou jako naprostý standard všude po celém světě (a to nejen přímo v hudební oblasti), tak nějaký „český zvukař“, případně jeho pomocník, najednou přijde na to, že „shurky“ vlastně nefungují, potažmo dokonce přímo „nehrají“! (Naše již z minula důvěrně známé - „hraje - nehraje“.) Přitom „jejich zvuk“ slyšíme denně z x nahrávek, starších i novějších, v rádiu, známe jej z mnoha koncertů, a vlastně si to v podstatě ani neuvědomujeme. Jen podotýkám, že, ač jsem (obchodně nijak nepodporovaný) dlouholetý uživatel této značky, tak rozhodně, navíc bez jakýchkoliv relevantních důkazů, netvrdím, že nějaká jiná firma, či její konkrétní model nefunguje nebo dokonce „nehraje“.
Možná bychom se měli tak nějak obecně a teoreticky, právě ve vztahu k nyní diskutovanému malému bubnu, podívat na celou situaci trošku z jiného úhlu pohledu. Když pomineme basové frekvence zhruba do 100 Hz, kde se v akustické projekci malého bubnu opravdu téměř nic neděje, tak je jeho zvuk poměrně celospektrální záležitost, zasahující a pokrývající de facto téměř celé slyšitelné zvukové pásmo (samozřejmě, že na „nejvyšších výškách“ je již, podobě jako u mikrofonů, znatelný určitý útlum). Frekvenčně bychom tedy mohli malý buben zařadit do podobné zvukové oblasti jako např. zpěv. Pokud by někoho určitou, v minulé větě naznačenou, myšlenkovou dedukcí napadlo dát tedy k malému bubnu v podstatě jakýkoliv standardní zpěvový mikrofon a očekávat tak jakýsi „běžně univerzální“ výsledek, věřte, nebude nějak extra vzdálen smysluplné realitě. Nakonec jsme v minulých dobách mohli na různých místech, a to i v zahraničí, zahlédnout nějaký ten mikrofon s „bambulí“ někde u bicích. A naopak, zkuste si někdy jen tak promluvit třeba do „tomového“ mikrofonu Sennheiser e904 nebo Shure SM57 - uslyšíte docela normální a použitelnou barvu hlasu, maximálně „neošetřenou“ od hlásek expozivního charakteru (p, b, d apod.). Samozřejmě že u bubnů a jiných nástrojů se silnějším signálem je požadavek na jistou odolnost vůči vyšším hodnotám akustickému tlaku.
Troufám si odvážně tvrdit, opíraje se opravdu o letité zkušenosti s nahráváním a ozvučováním, že na výslednou barvu zvuku má daleko větší vliv samotný zvuk a seřízení daného bubnu, potažmo hráčské vlastnosti toho konkrétního bubeníka, než mikrofon(y), jakými jej ozvučíme. (Samozřejmě se pohybujeme v určitých kvalitativních mezích jisté univerzálnosti použití a nebudeme pochopitelně používat třeba plastový mikrofon z hračkářství za čtyři stovky.) Pokud vám tedy někdy někdo začne básnit o tom, že teď, při použití nějakého rádoby nového a inovativního supermikrofonu, teprve zní malý buben tak, jak má, a ne jak to „čvách“ z SM57 (skutečná a téměř doslovná citace z jednoho diskuzního fóra), příliš tomu nevěřte a doporučuji tyhle rady a moudra brát skutečně s velkou rezervou. A nezapomínejme na to, co jsme si řekli minule: I u nějakého „navoněného“ a „nacinklého“ kondíku, kdy nám samotný buben zní rádoby hezky a „načančaně“, může přijít větší problém s přeslechem třeba z hi-haty, v konečném výsledku tedy podobná situace, jako bychom přidali korekce na pultu. Jak jsme si taktéž řekli, malý buben málokdy hraje v soupravě sám a málokdy jej taktéž posloucháme pouze z mikrofonu(ů) umístěných přímo u něj.
Na závěr tohoto tématu zmíním opravdu jen pár modelů, se kterými se můžeme na pódiích setkávat. Pokud bude někdo k obecné spokojenosti používat nějaké méně známé značky, neberu mu to, je-li výsledek uspokojující, ať je s klidným svědomím používá. :-) Tak tedy namátkově pár modelů: Shure SM57, Shure Beta 57A, Audix i5, Sennheiser e604, e904, e906, Electro-Voice ND44, AKG D40, Beyerdynamic TG D35, TG D58c a mnoho dalších. Příště otevřeme téma ozvučování přechodových bubnů.
