Tématem tohoto článku je základní údržba elektrické kytary, kterou by měl provádět každý majitel takového nástroje pro jeho dlouhodobou, bezporuchovou a spolehlivou funkci. Ne každý tuzemský hudebník je obdařen luxusem osobního kytarového technika, jež má obvykle tyto práce na starosti.
V takovém případě jde, při počtu i několika desítek kytar v rámci koncertního set-upu, o práci časově dost náročnou a zodpovědnou. Každé takové pracoviště představuje jakousi mobilní kytarovou dílnu, zpravidla umístěnou v bezprostřední blízkosti vystupujícího a připravenou na všechno. Kdo má tyto služby k dispozici, ať je mu přáno, úplně se však tomuto řemeslu umělcovy ruce stejně občas nevyhnou. Pojďme se proto podívat, co by takové naší domácí kytarové dílně nemělo chybět. Základní prací je údržba strun - po každém, byť jen krátkodobém, použití kytary je pro delší trvanlivost strun vhodné je vycídit. I hráči nevystavení pódivému stresu se obvykle potí - a nemusí z nich zrovna lít, aby přenesli svůj agresivní pot na struny a povrch kytary vůbec. Prostředků na tuto základní údržbu je na trhu hned několik - mezi oblíbené patří GHS Fast Fret, známý bavlněný špunt nasáklý čistícím roztokem s dřevěnou rukojetí, jehož nevýhodou je, že nevyčistí struny ze stran a spodku a navíc zbytky bavlny zůstávají na strunách. Další jsou většinou speciální roztoky na lihové bázi s dodávaným hadříkem či bez - např. Gibson, Yamaha apod. Podle mého názoru nejúčinnější a nejpoužívanější je americký Kyser dr. Stringfellow ve spreji - potřebné množství se nastříká na bavlněný hadřík, jím se obalí zaneřáděná struna a protahuje se po celé délce hmatníku tak dlouho, dokud se pískání čištěné struny nezmenší na minimum. Někteří kytaristé nanášejí tuto ochrannou vrstvu již na nové struny ihned po natažení nové sady s tím, že pak déle vydrží, jiní tvrdí, že se tím struna zvukově zavře. Do studia je asi vhodnější druhý poznatek, pro běžný provoz zřejmě ten první.
Každá výměna strun je vhodnou příležitostí k celkové prohlídce nástroje a detailnější údržbě. Jde především o odstranění usazenin potu na pražci a na vrchní desce - to se běžně provádí hadříkem navlhčeným mýdlovou vodou. Povrch nástroje je pak potřebné ošetřit - prostředky podobné funkčně i složením nábytkářským leštěnkám jsou na trhu v dostatečném množství - mezi osvědčené patří GHS Guitar Gloss, podobné mají v sortimentu i další firmy. Zde je potřeba upozornit na nebezpečí použití prostředku s vyšším obsahem lihu - chybnou volbou může dojít k poškození laku na povrchu nástroje! U značkových kytar je lepší držet se návodu, případně použít čistící prostředek originálního výrobce kytary. Tyto univerzální kytarové leštěnky se používají také k údržbě kovových součástí. Čas od času je třeba dotáhnout středové, většinou křížové, šroubky ladicí mechaniky (pro tužší chod při ladění) nebo stranovým klíčem utáhnout matku přitahující každou jednotlivou mechaniku k hlavě nástroje (odstranění nežádoucí vůle, příp. drnčení na určité frekvenci). Kvalitní ladicí mechaniky jsou konstruovány jako samomazací a netřeba je většinou dodatečně mazat, avšak u zarezlých šroubků oktávového ladění na kobylách všech typů je to pro jejich bezproblémový chod nutné. U kobylek typu Floyd Rose je potřeba zkontrolovat, vyčistit, příp. vyměnit břity, které bývají velmi namáhány, a promazat a nastavit chod samotné vibrapáky - ta bývá podle gusta hráče nastavena buď na lehce tuhý chod a zůstává v poloze, nebo se volně bimbá - vše musí fungovat bez vrzání a zádrhelů. Nulté pražce mají tyto mechaniky většinou uzamčeny zámkem, pro ty klasické je vhodné použít grafitovou (černou) vazelínu do drážek pro struny. Po osazení nové sady strun je vhodné zkontrolovat ladění nástroje, případně doladit oktávy a ověřit předpětí krku - pro nástroj je výhodné používat ověřenou, tloušťkou stejnou sadu strun stejného výrobce. Pokud tomu tak není, je potřeba šroubem v krku nástroje jemně dokorigovat výšku strun při daném ladění, u nástrojů s plovoucí dvojzvratnou mechanikou je navíc potřeba dotáhnout pružiny tak, aby spodní hrana kobylkového bloku byla rovnoběžná se spodní hranou nástroje - opět při daném ladění. Pro všechny tyto práce je velmi užitečné pořídit si kvalitní sady vhodných klíčů a šroubováků. Kvalita je zde důležitá, protože náhradní díly jsou často k nesehnání a v některých případech se dá vada odstranit pouze drastickým zásahem fundovaného kytaráře - např. vymletá matice výztuhy krku apod. Mnoho hráčů se v rámci běžné údržby pouští i do přebrušování pražců, výměny snímačů a podobně, ale z vlastní zkušenosti vím, že tyto práce je lepší přenechat odborníkům - ale to už je téma na jinou knihu.
