Možná jste se lekli, že se budeme bavit o dámském šatníku, ale druhá část nadpisu jistě rozptýlila obavy. Řeč bude samozřejmě o možnostech a volbách, které před námi stojí při pořizování nových přepravních obalů na bicí nástroje.
Zatímco dříve na nás z vitrín hudebních obchodů mávaly maximálně batohové celty, ušité snad jen náhodou do tvarů odpovídajících rozměrům bubnů a o něco později vystřídané pevnějšími, zato zcela "nedostatkovými" koženkovými pouzdry, nyní je na trhu celá řada výrobků, jež mají co nejlépe posloužit ochraně našeho nástroje.
Nejprve je jistě dobré uvážit, jaké reálné nebezpečí nástroji hrozí. Pro přepravu v nákladním prostoru letadla jistě zvolíme jiný stupeň ochrany než pro dopravu po vlastní ose v osobním autě (doufejme, že ne na podobnou délku trasy).
Základním rozhodnutím při volbě tedy bude předpokládaná míra ohrožení nástroje padajícími bednami, opilými nosiči apod.
Pokud si necháváte vozit bicí spolu s další aparaturou v kamionu, jste žhavými adepty na tzv. flight-case, pojmenované právě podle zmiňovaného leteckého převozu.
Jejich výrobou se zabývá mnoho zahraničních a několik domácích výrobců a z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že ty tuzemské za těmi zahraničními vůbec nezaostávají a navíc se dají pořídit za velmi rozumné ceny.
Pamatujte, že v podobných podmínkách se většinou s nástrojovkou kapely (především v její nepřítomnosti) při nakládání, převozu a vykládání zachází podobně, jako s bednami P.A., světelným parkem a dalším koncertním hadrwarem, tedy poměrně surově.
Výhodou tu naopak bývá skutečnost, že v nákladním voze je dostatek místa pro objemné bedny, v nichž nástroje zakonzervujete pro přesun. Proto by neměly vadit větší rozměry beden, ani jejich vyšší hmotnost (počítá se tu minimálně se dvěma silnými páry bedňáckých rukou).
Doporučuji opatřit si menší množství velkých beden, do kterých dáte například několik tomů společně, než mnoho malých jednotlivých bedýnek, jichž se ve tmě před kulturním domem stěží kdo dopočítá.
Samozřejmostí je tu i pevný kufr pro činely a mechaniku.
Okované rohy, bytelné zámky, důvěryhodná kolečka vespod a pečlivě vypolstrovaný vnitřek - to bývají známky kvalitního a spolehlivého výrobku, který nástroj ochrání i při tom nejnebezpečnějším kolapsu (vzpomínám si na případ jedné nejmenované skupiny, které se prý nepozorovaně vykutálely bubny z otevřených zadních dveří autobusu přímo na vozovku).
Kapely však nejčastěji jezdí společným mikrobusem spolu s nástrojovou aparaturou.
Zde již můžeme uložení a přenos nástrojů ohlídat, nicméně většinou tu zase začíná hrát svou roli nepřímý poměr rozměrů nástrojovky kapely a úložného prostoru příslušné dodávky.
Výsledkem je neuvěřitelně zaskládaný Ford Tranzit, v němž na vaší tašce s novou šlapkou Axis za 20 000 Kč leží patnáctikilový basový aparát...
Pro tento případ musíme tedy volit střední hladinu ochrany. Tou jsou skořepiny z plastu nebo tvrzeného papíru, tvarované na míru jednotlivých bubnů, a pro mechaniku polstrované tašky nebo speciální plastové vany.
Znamená to sice po každém koncertě rozkládat součásti soupravy mnohem víc, než při narovnání složených stojanů se sklopenýma nohama do flight beden, ale v případě nutnosti převozu vlastním autem už je reálná možnost, že se vám do něj vaše souprava vůbec vejde. A co víc, v poměrně lehkých plastových skořápkách si odstěhujete do zkušebny soupravu sami bez většího zdravotního rizika.
Pokud je způsob vaší přepravy založen vyloženě na pečlivé svépomoci a vlastním kombíku, pak můžete s klidem začít uvažovat o třetí míře ochrany bicích - šitých látkových pouzdrech.Mezi těmi, které domácí trh nabízí, jsou značné rozdíly a ne vždy je dobré upřednostnit pouze atraktivní cenu.
Při nákupu vždy vyzkoušejte sílu a míru vyztužení stěn a vík jednotlivých futrálů, důvěryhodnost spojových zipů a kvalitu švů.
I zde ale doporučuji při častějším koncertování zvolit pevný plastový obal na činely, které mohou v látkovém pouzdře utrpět újmu i při té největší převozní péči.
