Mark Knopfler - Sultans of Swing
diagnóza: d moll
Zdravím! Dnešní díl zavítáme s Pitevnou opět do světa a necháme se inspirovat dalším kytarovým velikánem. Výběr padl tentokrát na kytaristu a skladatele Marka Knopflera. Hráče s naprosto charakteristickým krásným tónem, úžasným feelingem, citem pro melodii a výborným frázováním. Podívat se trochu blíže na jeho hru určitě doporučuji. Můžete si krom vlastní inspirace jeho hrou procvičit i techniku, protože Mark nepoužívá trsátko a tak, jako například Jeff Beck, hraje vše pouze prsty. Tím dosahují oba naprosto krásného tónu. Pro tento díl jsem vybral sólo z notoricky známé sklady z období Dire Straits Sultans of Swing, která vyšla na stejnojmenném CD.
Sultans of Swing - sólo
Sólo, stejně tak jako celá skladba, je v tónině d moll (jedno b v předznamenání). Jako materiál k improvizaci budeme potřebovat, d moll ailoskou stupnici, d moll harmonickou, d mollovou pentatoniku a rozklady kvintakordů. Odložme tedy trsátko a pojďme se podívat blíže na jednotlivé fragmenty sóla. Prvních osm taktů se nám střídá notorický známý harmonický postup, a to mollová tónika, sedmý stupeň, pak šestý stupeň a durová dominanta (harmonická moll; v našem případě Dm, C, Bb a A (A7)).
Improvizace nám začíná vytažením tónu g na a, tedy na kvintu akordu Dm, který máme v harmonii, a pokračujeme jednoduchou diatonickou frází v d moll (druhý a třetí takt). Ve čtvrtém taktu přichází ona zmiňovaná durová dominanta A. Do ní slyšíme rozklad akordu A od kvinty (tónu e), přes dvě oktávy a vytažení tónu e na tón f#, tedy na sextu. V tuto chvíli se nám harmonie vrací zpět do Dm, kde Mark pokračuje ve frázi, ale tentokrát rozkládá akord Dm dolů, od základního tónu. Takty 3-5 určitě dobře nastudujte a rozeberte, je to téměř učebnicový, krásný postup, který vás může inspirovat. Sólo nám dále pokračuje jednoduchou frází do akordů C a Bb a pomocí průchodného tónu g# se dostáváme opět do dominanty A (A7). Zde slyšíme malou sekundu (nebo chcete-li 9b). Následuje tón g#, který můžeme chápat jako bluesový tón - velká „majová“ septima do dominantního akordu (zde to zní úžasně) a pak zpět domů „do domečku“ na základní tón a. V tuto chvíli se nám harmonie mění v dur. Devátý takt máme akord F a do něj hraje Mark krásný, typický coutry motivek složený z tónů akordu F. Hezky zní vytahování sekundy g na tercii a. Motiv se nám dále ve stejném, řekněme „coutry“ duchu rozvíjí přes další harmonické zněny. Velmi hezky a stylově znějí rozklady kvartsextakordů (tj. obratů kvintakordů), které můžeme slyšet v druhé polovině šestnáctého taktu (akord Bb). Nejprve tedy onen Bb zahraný od kvinty, potom následuje C a pak zpět do Bb. V dalších taktech se Mark vrací k typickému riffu, na němž je postavená celá píseň. Ten je složený z kvintakordů nebo přesněji řečeno z jejich obratů. Nejprve tedy Dm od kvinty, C od kvinty, Bb od kvinty, F od tercie a zpět do C od kvinty atd. Tím nám první sólo konči. Jako domácí úkol si sami můžete stáhnout, zapsat do not a rozebrat druhé sólo na konci skladby.
Diagnóza
Na této ukázce můžete opět vidět a slyšet užasnou práci s akordickými tóny a motivem. Mark s malými prostředky udělá opravdu skvělou atmosféru a sólo krásně doplní, aby zapadlo do celkové kompozice skladby. A to jak zvukově tak i výběrem tónu či stavbou jednotlivých frází a motivů. Věřím, že vás i tahle ukázka může v něčem inspirovat a posunout dál. Přeji hezké prázdniny.
