Zdravím. V minulém díle jsme se seznámili s jazzovým standardem Henryho Manciniho Days of Wine and Roses v úpravě kytaristy Wese Montgomeryho. Jelikož jsem se bohužel nedostal v rozboru skladby příliš daleko, rád bych věnoval, tak jak jsem slíbil, i tento díl pitevny této krásně zaranžované a zahrané skladbě.
Days of Wine and Roses
Pro ty z vás, kteří nemáte k dispozici minulé číslo Muzikusu, zaměřujeme se především na perfektně zharmonizované téma této skladby. To znamená, že Mongomery zde téma nehraje jednohlasně, ale staví nad tóny melodie akordy. Tím vlastně hraje zároveň melodii a harmonii (doprovod). Právě tento způsob hraní patří mimo jiné k silným stránkám Wese Montgomeryho (W.M.), a můžeme se tedy od tohoto mistra něco přiučit.
Určitě, stejně jako minule, doporučuji se na skladbu podívat nejdříve například v nějakém běžném fakebooku . Naučte se dobře melodii a zorientujte se v harmonii skladby. Daleko lépe se pak budete orientovat v Montgomeriho úpravě a snadněji pochopíte všechny vztahy, tenze atd., které máme v notách zapsány.
Minule jsme tedy skončili u pátého taktu, kde máme v melodii tón a, nad kterým je vystavěný mollový akord Gm9 v hezkém voicingu (uspořádání tonů v akordu) od kvinty (viz notový zápis). Jdeme tedy dál. V harmonii zůstává stále Gm a melodie klesá dolů na tón d. Ten zde W.M. hraje jednohlasně a hned za ním na třetí době staví opět Gm od kvinty, ale tentokrát pouze jako kvintakord, tedy bez nony a septimy. Tento jednoduchý a často používaný tvar mollového akordu už určitě dobře znáte. V šestém taktu (počítám od začátku tématu - akord Fmaj) zůstáváme stále v Gm, ale melodie nám stoupá na tón c. Nad ním slyšíme logicky akord G7/sus4. Právě onen melodický tón c nám dělá z akordu Gm7 akord G7/sus4. (1, 5, 7, 4). Pokud bychom nechali v akordu (a to by znělo také hezky) tercii, tedy tón Bchar2, do značky bychom napsali Gm11. Melodie pokračuje dále jednohlasně hraným tónem a. Stejný tón máme v melodii i na první době sedmého taktu. Harmonie směřuje do Echar2. Nad tímto tónem staví Mr. W.M. dominantní akord Echar29/11char1. Ten hrajeme bez základního tónu od tercie. Tedy intervaly 3, 7, 9, 11char1. Následuje opět jednohlasý melodický tón, tentokráte Bchar2, který nás vede do akordu Bchar2m7char2 (1, 7, 3).
V osmém taktu hrajeme nejprve akord Echar27 (1, 3, 7). Po kterém na třetí době opět pokračuje melodie. Nejprve tedy opět stejný voicing akodru Echar29/11char1 - melodie tón a (tedy nejvyšší hlas tohoto akordu), dále jdeme o tón dolů na g, po kterém slyšíme ve čtvrtkách krásně zharmonizovanou melodii (9.-10. takt). Nejprve tedy akord Am7, v melodii máme septimu, tedy tón g. Pak samostatný tón c, po něm následuje dominantní jádro Gm7-C7 směřující do Dm. Akord C7 zde nahrazen zmenšeným akordem Cchar1dim, což je nadstavba alterovaného C7/9char2. V nejvyšších hlasech těchto akordů slyšíme opět melodii.
Přichází desátý takt. Melodii zde máme vyjádřenou akordy, nejprve Dm7/sus4 (nám již známý voicing) dále jednohlasý tón f a po něm slyšíme akord Fchar1dim v jeho nejpoužívanější podobě, za ním akord D9char2 (5, 9char2, 3, 1). Tedy alterovaná dominanta směřující do Gm. Určitě slyšíte, že akordy Fchar1dim a D9/char2 zní velmi podobně nebo vlastně stejně. D9char2 má tony d, fchar1, a, c, echar2 a Fchar1dim - fchar1, a, c, echar2, ale to už určitě znáte. Je to stejné jako výše zmíněná záměna Cchar1dim za C9char2. Pokračujeme tedy dále harmonizací melodického tónu c, akordem Gm7/sus4, po kterém slyšíme krásný akordický sled Gm7/sus4 - Gm a dominantní jádro Em7/5char2 - A7/sus4. Perfektně rytmicky vymyšleno (viz noty)! Poslední tři takty tématu, nebo tedy jeho poloviny, kterou zde máme zapsanou, máme vyjádřenou hezkou akordovou progresí Bchar213 v klasickém voicingu 1, 7, 3, 5, dále Achar213 - G13 a celé téma ukončujeme akordy Gm7-Am7-Bm7 a alterovanou dominantou C7/5char1 směřující do toniky Fmaj.
Při nacvičovaní celé skladby se zaměřte určitě taky na rytmus celého tématu, který si zde oproti originálu nebo oproti zápisu například z výše zmiňovaného fakebooku W.M. malinko ke prospěch věci poupravil. Určitě dbejte na to, aby nejvyšší hlas akordu - tedy v našem případě melodie - byl dobře slyšet a neztrácel se v souzvuku tónů. Pokud budete mít chuť, určitě doporučuji si stáhnou také vlastní sólo skladby, které je, tak jako jsme si už u Mr. Wese Mondgomeryho všimli, úžasné a inspirativní.
Diagnóza
V této krátké ukázce můžete slyšet, jak krásně lze zharmonizovat melodie a jak dobře to může znít, pokud budete kombinovat jednoduchou melodickou linku s vícehlasým hraním. Právě nástroj, který máme všichni tak rádi, nám toto krásně umožňuje a je škoda se aspoň nepokusit si tento styl hry osvojit. Přijdete tak na spousty nových barev a možností. Můžete takto hrát nejen témata, ale tímto způsobem se dá krásně i doprovázet. Přeji hodně úspěchů.
