V listopadovém čísle jsme si představili unikátní design bubnů Staccato. Dnes se podíváme na další zajímavou nepříliš známou značku, a to bubny Trixon. Firma byla založena na konci čtyřicátých let v Hamburku Karlem-Hanzem Weimerem a z počátku operovala jako producent ručně
vyráběných souprav. V padesátých letech se ale rychle stala populární mezi americkými jazzmany, mezi firemní hráče patřil v jisté době například Buddy Rich nebo Lionel Hampton, na soupravu hrál během hamburského období The Beatles také Ringo Starr. Během šedesátých let Trixon začal provozovat novou větší továrnu v Německu a v roce 1967 také v Irsku, ze kterého bylo lepší dopravní spojení na žíznivý americký trh. Ve stejné době se Trixon propojil se značkou Vox, známou primárně jako výrobce kytarových aparátů.
V sedmdesátých letech se ale situace změnila, firma nevydržela nápor nových asijských značek (Tama, Pearl...) a po krátkém ekonomickém trápení byla zrušena. Weimer pokračoval jako prodejce hudebních nástrojů a vedl jeden z největších německých obchodů s hudebními nástroji té doby Music City (shoda jmen s českým hudebním obchodem je čistě náhodná) až do své smrti v roce 1997. V tomtéž roce se pokusil značku oživit jeho dlouholetý společník Arthur Oeschger, nicméně o rok později lehl popelem firemní sklad se všemi díly a materiálem a produkce byla ukončena. V roce 2007 značku znovu oživil další bývalý obchodní partner Jim Laabs, který vede firmu dodnes.
Úsměvný tvar kopáku, který vidíte na obrázcích, není bezobsažná manýra. Protáhlý tvar spodní části ráfku umožňuje k bubnu připojit dva pedály a rozdělený vnitřní prostor dává úderu šlapek jinou barvu a výšku tónu. A nejedná se o jedinou inovaci, se kterou Weimer přišel. Trixon vyráběl také kónické bubny, tedy nástroje, které mají rozdílný vrchní a spodní průměr. Cílem mělo být posílení efektu, kterého u běžných nástrojů můžeme docílit jedině odlišným laděním spodní a vrchní blány, tedy různé možnosti výšky tónu a délky sustainu v závislosti na poměru natažení blan. Tento zlepšovák se příliš neuchytil, možná i kvůli pochybné estetické hodnotě těchto bubnů, ale Trixon přinesl také důležité inovace ve světě hardwaru. Jedná se zaprvé o kulový kloub, který je dnes už v podstatě standardem a který byl poprvé k vidění právě na bubnech Trixon, a dále první experimenty s rampou. První rampy byly zachycené z boků kopáku a procházely skrze tělo bubnů, takže bylo třeba ujít ještě dlouhou cestu k dnešnímu mechanismu, ale základ byl položen.
