Historie, legendy, klasika, rarity... - ...nejrychlejší, nejdelší, nejstarší?
Většina z nás si prošla obdobím obdivu k technicky dokonalým bubeníkům a vůbec k možnostem lidského těla; stejně tak majorita bubeníků prožije fázi odmítnutí techniky ve prospěch groovu, hraní pro kapelu a pro skladbu. Nakonec se obvykle ustálíme někde kolem výroku: „Technika je velmi důležitá, ale sama nestačí.“ Technika je podstatná už z toho důvodu, abychom si při hraní neničili tělo, a také proto, že čím větší má bubeník technické základy, tím širší jsou jeho vyjadřovací schopnosti (což rozhodně neznamená, že by se měl za každou cenu snažit všechny své
schopnosti použít). Snad z těchto důvodů existuje v bubenické komunitě poměrně rozpolcený postoj k různým soutěžím v rychlosti a výdrži, nicméně pokud techniku bereme jako jeden z důležitých aspektů bubnování, nebojme se její měřitelnosti a kvantifikovatelnosti, sledovat meze lidských možností je zajímavé a inspirativní.
Zajímavé je, že nejuznávanější organizace pořádající soutěže v rychlosti, World’s Fastest Drummer (WFD), má stejnou zkratku jako Světová asociace neslyšících (World Federation of the Deaf), ale považujme to za náhodu. Hlavními disciplinami jsou minutový „sprint“ ve střídavých
úderech rukama a nohama, kde momentálně drží prvenství Tom Grosset se 1208 údery rukama, respektive Mike Mallais s 978 údery na dvojpedál (pozoruhodné je, že oba pocházejí z Kanady).
Existují ovšem výrazně zajímavější způsoby, jak se bubeníci předhánějí. Všichni asi známe mamutí soupravy Terryho Bozzia se dvěma oktávami kotlů a sedmnácti pedály, ovšem na největší soupravu světa si dělá nárok Mark Temperato se soupravou čítající 813 nástrojů, kde trvá hodinu už jen udeřit na každý komponent jednou. Naopak rozměrově nejmenší hratelné soupravy, které najdete na YouTube, mají řádově jednotky
centimetrů. Existují kovové i skleněné bicí soupravy a známý je záznam bubeníka Hellacopters Roberta Erikssona hrajícího na soupravu z ledu.
Internet je plný zázračných dětí, které hrají v šesti letech skladby od Dream Theater nebo šílená rudimentální sóla, avšak za nejkrásnější rekord považuji opačný výkon: Američanka jménem Viola Smith byla jednou z prvních profesionálních bubenic světa, kariéru začínala ve dvacátých letech a dnes, ve svých 104 letech, stále vystupuje. Narodila jen několik let po zkonstruování prvního široce používaného pedálu Ludwig Speed King, a zažila tak celou historii moderní soupravy od Baby Doddse po Matta Garstku.